The Fearless Vampire Killers
Ples upírov
Režie:
Roman PolańskiKamera:
Douglas SlocombeHudba:
Krzysztof KomedaHrají:
Jack MacGowran, Roman Polański, Alfie Bass, Jessie Robins, Sharon Tate, Ferdy Mayne, Iain Quarrier, Fiona Lewis, Ronald Lacey, Sydney Bromley, Roy Evans (více)VOD (2)
Obsahy(2)
I ty nejlépe míněné činy mohou mít katastrofální důsledky... Oné noci, v níž pronikal hluboko do samého srdce Transylvánie, netušil profesor Abronsius, jak blízek je cíle. V zájmu svých tajemných zkoumání cestoval už mnoho let napříč střední Evropou v doprovodu svého jediného žáka Alfréda. Učenec a vědec, jehož génia svět nedocenil, vložil své tělo i duši na oltář posvátného poslání: poznání a studia upírů. Dosud bezvýsledně. Teď však, po příjezdu do horské krčmy, jejíž stěny a trámy byly přímo ověnčeny česnekem (jak známo nejlepším to prostředkem proti upírům), se zdálo, že cíl je na dosah. Existence blízkého starého hradu tuto domněnku jen potvrdila. A profesor s Alfrédem se neohroženě vydali do boje… Parodii na upírské horory natočil režisér Roman Polanski podle vlastního scénáře (na němž se podílel s G. Brachem) a sám si v ní s chutí zahrál roli Alfréda. Využil v ní všech atributů klasických hororů, z nichž si ovšem dokázal chytrým a kultivovaným způsobem dělat legraci. Působivou atmosféru snímku podtrhují i ostatní složky – kamera, výprava, hudba… V době svého vzniku (druhá polovina šedesátých let) balancoval film na hranici mezi hrůzou a komedií, dnes jej již samozřejmě vnímáme spíše jako svého druhu mistrovské umělecké dílko. Roli krásné Sáry, o jejíž záchranu se naši dva hrdinové pokoušejí, hrála Sharon Tateová, pozdější Polanského manželka, která byla v r. 1969 v Hollywoodu zavražděna skupinou mladých fanatiků. (Česká televize)
(více)Recenze (255)
S přihlédnutím na doby natočení musím říct, že mě to překvapilo. Je to milé, hravé, vtipné dílko plné upírů a dvou nemotorných scholárů. I když to mělo své limity a nebylo to vždycky dokonalé, líbilo se mi to. ()
Dalsie nestastne spojenie hororu s komediou. Polanskeho uz asi nikdy nebudem mat rad a nezachranil to ani jack macGowran /Exorcist 1973/. 10 % ()
Tohle se mi do noty netrefilo, nesmála jsem se, jen se nudila. ()
Překvapuje mě jak moc to má velké hodnocení! Za co sakra? Vždyt je to kýč a trapnost. Oba hlavní aktéři působí jak z gotesky, celé se to děsně táhne a vtipných momentů je tam poskromnu. Bát se není čemu, smát taky né, parodovat se tu taky neděje, tak co v tom mám hledat za krásu? To že je to starý a natočil to známý režisér z toho ještě nedělá dobrý film. ()
Paródia na upírsku tému. ()
Film u kterého si má unavená mysl odpočinout, ale ta má si odpočala tak, až ji to unavilo. Humor tak prachmizerně infantilní, že i Krteček dá se občas brát jako Hegelovské téma k zamyšlení. Polanski do projektu nevložil snad jedinou myšlenku a jestli ano, tak já ji hledal marně. Notabene je to takový na pohled nesympatický člověk. Šílený obličej buřtu a piva. ()
Jako jednohubka na zaplácnutí času optimální, ale kdybych Polanského Ples upírů nikdy neviděl, tak by se taky hovno stalo. Občas to sice byla sranda, ale většinu času je to spíš jenom pobíhání sem tam bez velkého smyslu nebo logiky. Nicméně to nebylo otravné, takže pohodový průměr. 65% ()
Ples upírů je hororovou parodií, proto povolala do zbraně velkého Alberta, činí z něj upírobijce i bezděčného přenašeče krvežíznivé epidemické nákazy. Skalní příznivci hororu budou zřejmě mírně rozčarováni, rozjitřená nálada využívá ironii a sarkasmus při každé vhodnější příležitosti, mazlí se s drobností, občas zatouží po rychlosti groteskového kvapíku, dráždí též vyzývavou lascivností, odlehčuje trápení a zvesela jančí ve svádění zadržovaného smíchu i dechu. Roman Polanski ve vzletném vytržení režisérské práce znevažuje zavedená filmová schémata, zneužívá klišé ve svůj prospěch k úsměvu, barevně maluje nadýchané faldy fantaskní krajiny, žádostivě juchá a ke cti mu slouží, že znevažující humor nesklouzává do pokleslých podob trapnosti. Hybnou silou při honbě za upíry je Alfred (sám režisér Roman Polanski), stále vystrašený romantický snílek. Hrdinství je odezvou přitažlivosti srdce, přesto se násilných činů a neočekávaného tokání leká, vždyť krev je tak vzácná tělní tekutina! Hlavním zdrojem humorného odlehčení je Abronsius (velmi příjemný Jack MacGowran), roztržitý profesor v ušlechtilém životním poslání upírobijectví. Potírání upírské nákazy je tou dobou ještě v plenkách, proto se nadšení pro věc neopotřebovává ani přes zjevné sklony k nešikovnosti. Nositelkou ženského půvabu je Sarah Shagal (příjemná Sharon Tate), mladá a nevinná dcerka transylvánského hostinského. A bezelstná, důvěřivá a na osobní hygienu velmi disciplinovaná kráska je žádoucím zbožím pro obě nesmiřitelné strany. Hlavním představitelem démona zla je hrabě von Krolock (zajímavý Ferdy Mayne), nadzemská excelence a aristokratická autorita kraje. Oduševnělý hostitel osamělých pátračů má vybrané způsoby chování, leč moc má opojnou chuť čerstvé krve. K výraznějším postavám patří také Yoyneh Shagal (velmi příjemný Alfie Bass), transylvánský hostinský židovského původu. Je milujícím otcem čistě nevinné Sarah, i mlsným chlípníkem, který nedokáže ovládat řinčení zbraní svých smilných tělesných pudů. Z dalších rolí: sadisticky krutý a spolehlivý Krolockův hrbatý slouha Koukol (Terry Downes), mladá a chtíčem zaměstnavatele neustále stíhaná služka v hostinci Magda (Fiona Lewis), sebevědomý synek hraběte v touze po mužském mase Herbert von Krolock (Iain Quarrier s hlasem Vladka Sheybala), ze zkušenosti žárlivá manželka hostinského Rebecca Shagal (Jessie Robins), či bezstarostný řidič saní (Sydney Bromley). Ples upírů je rošťárnou Romana Polanskiho na téma nočního mocipána Nosferatu. Vizuální stránka nabízí zářivé olejomalby i rokokovou zvrácenost mravů. Příjemně zábavné a umělecky nepodstatné. ()
Tak tohle je velkej ulet :o))))) ()
Jaroslav Soukup, nebo Roman Polanski? Devadesát devět procent dotázaných by určitě zvolilo druhého jmenovaného a já sám bych se nezachoval jinak. Nicméně když srovnám tento film se "Svatbou upírů", je nutno uznat, že se všobecně neoblíbenému českému režisérovi povedl husarský kousek. Vidět je to například na obsazení - Hrušínský nejmladší patřil v zmíněné Svatbě k nejslabším hercům, přesto jeho role působí o třídu sympatičtěji než oči koulící, zakoktávající se Polanski. Jack MacGowran sice dodává snímku poměrně často humorné chvilky v britském stylu, jak jej mám rád, ale pomáhá si silně iritující teatrálností (Petr Nárožný totéž ukočíroval přirozeněji), Ferdy Mayne se mi líbil ve Funésových komediích, ale coby van Krolock akorát naivně imituje Bélu Lugosiho (Preiss jej v pomyslném duelu knock-outuje v prvním kole)... Navíc jestli jsem psal u našeho filmu o nesmyslném střídání žánru, je důležité zmínit, že tak bylo evidentně konáno v souladu s Plesem upírů, jelikož smích s děsem se zde mísí také dost nešikovně. Jediné, co v tomto směru funguje na sto procent, je vynikající, vtipně zpracované intro s nakažlivými titulními chorály a závěrečná pointa. Jinak, v kontextu Polanského tvorby je tento snímek dle mého soudu prostým tvůrčím oddechem. Zřejmě se mu nechtělo pro jednou točit něco psychologického jako v posledních třech filmech, a tak si vzpomněl na svá studentská léta, kdy například natočil sklepáckou grotesku "Šibalové" (ti se mi během projekce asi nejvíce vybavovali). Bohužel, navázal na ně také kvalitou. Proto také, včetně zohlednění nedostatků oproti jiným hororovým komediím, je pro mě tento slavný film pouze čistým průměrem. 50% ()
Neveselá stylová taškařice v dobových kulisách, jejíž sledování mě stálo notnou dávku sebezapření. Nesympatické bizarní postavy se projevovaly nesympaticky bizarním způsobem, na němž jsem při nejlepší vůli neshledala pranic komického ani strašidelného. Prakticky jediné, na co se dalo dívat, byla krásná Sára. Při vší úctě k Romanu Polańskému musím konstatovat, že upírské komedie opravdu nejsou jeho silnou stránkou, neboť něco tak neskonale hloupého jsem už hodně dlouho neviděla. ()
Nametem me to uplne nezaujalo, ale veril jsem, ze zpracovani od Polanskeho me bude bavit. Nestalo se tak. Za pozornost tak hlavne stoji Sharon Tate. ()
Žádné Polanskiho kouzlo v tomto filmu nenajdete. Spíš naopak, protože herec je to mizerný, dobrých nápadů je poskrovnu a polovina stopáže je vysloveně nezáživná. Obsahově jde o infantilní záležitost, která možná mohla fungovat před 56 lety, ale dnes určitě ne. Aspoň na mě ne. Přiznám se, že než takto slabý odvar humoru, tak raději třeba Královnu prokletých, která se bere moc vážně, nebo úplnou blbost, jako Drákuloviny. Druhá půle byla o dost lepší, ale moje zklamání nijak výrazně nezmírnila. Ocením krásnou výpravu, S. Tate a hudbu, dobrý výkon Jacka MacGowrana, ale to je asi všechno. Takové Tajemství hradu v Karpatech, fungovalo jako horror comedia absurdada mnohem lépe. Delší verze dala tomu všemu korunu; zajímavé to začalo být až po osmdesáti minutách. Potěšil závěr....tím, že konečně přišel a vyrval mě ze spárů této paskviliády. V krátké době už druhé zklamání z filmu, který je mnohými označován za klasiku. ()
Že pověsti o upírech měly vždy jasný sexuální podtext, tak na to nepotřebujete studovat dlouho Freuda. Polanski nám tedy předkládá "svůj" příběh sexuální iniciace (hlavní role Polanski - Tate), kdy zachraňuje dívku z rukou galantních starců, kteří ji chtějí "vysát krev", či přímo stáhnout do hrobu (osud služebné). Ano, upíři byly vlastně varováním mladým nevinným dívkám, aby nepodlehly svodům postarších bohatých pánů, a nevpustily je do své komnaty dříve, než jim rodiče nějakého takového bohatého nad hrobem najdou oficiálně (viz slavný román Nebezpečné známosti). No a chlapce zase mohlo lákat stejné pohlaví (syn hraběte). Jenže bohužel při tom všem sexuálnu se zapomnělo na humor. Profesor i jeho žák rozhodně nejsou nijak vtipní, a když se o to pokoušejí, tak je to hodně trapné. Z Polanskeho filmů tento nejvíce zastaral, protože freudiánský výklad mýtu už dnes překvapí málokoho. ()
Trapný pokus o komedii/horror. Příšerné herecké výkony, rádoby vtipné dialogy + situace a k uzoufání nudný děj. Skutečně obrovské zklamání, míval jsem za to, že se jedná o parádní klasiku. Takhle nezbývá, než blahořečit našemu Jaroslavu Soukupovi za jeho Svatbu upírů. ()
První horor s upírskou tématikou, který jsem v životě viděl a musím říci, že jsem byl tenkrát pos...ý až za ušima...:) Když jsem jej pak po letech shlédnul znovu, tak jsem se jen musel smát tomu jak jsem to tenkrát prožíval. Nicméně i tak se mi vryl nesmazatelně do paměti. Tenhle film je opravdu velmi roztromilý, ale pozor, je stylizován do úžasného prostředí zasněžených karpat, což některým dnešním hororům absolutně chybí. Najdete v něm v podstatě od všeho kousek, je tam malinko parodie, hororu, tajemna i zajímavě řešených interiérů. Potěšily mě také skvělé výkony všech herců v čele s panem režisérem. Co jsem si ovšem, tenkrát poprvé jako malý špunt zapamatoval opravdu dobře, byla krása hlavní hrdinky (Sharon Tate), která mě tenkrát naprosto okouzlila a po dlouhých letech jsem jen musel uznat, že už jako malý špunt jsem měl naprosto stejný vkus jako nyní...:) Původně jsem dal sice čtyři, ale z nostalgie jdu na pět. ()
Dosti srovnatelný snímek s jedním českým, hádejte jakým? Ten, kdo hádal Svatbu upírů, se trefil! Buď si někdo řekne, že je to ptákovina, nebo se mu to líbí. Jedno je ale jisté, pokud je člověk normální a dospělý, u tohohle se snad bát nemůže ani v nejtemnější noci. Skvěle jsem se pobavil a nesmím zapomenout na potěšení oka v podobě Sharon Tate, ... škoda jí. ()
Zvládnuté vnějškové jednotlivosti mi ani u parodie k požitku nestačí. Žánrové výpůjčky s nezvládnutou polaritou komických a hororových prvků u kombinace Mrazíka, Růžového pantera a Princezny ze mlejna se nedají ani s ohledem na dobu vzniku srovnat s nadhledem ani s rytmem van Helsinga, Tajemství hradu v Karpatech, natož třeba Ospalé díry. 2-3* ()
Tanečníci luny, sépiových tváří, co mají rádi noční život. Slaňují lány šíjí, až se zuby zachytí. Kapou, proudy tekou do nich. Napájí, spájí je lidské bordó šampaňské. Ten rudovoucí lok za lokem. Tolik potřebný, slastný "orgasmus," po skusu. ()
Nemotorný mix komedie a hororu. Tenhle bláznivý humor "ala groteska" opravdu nemusím, a tak jsem se nezasmál ani jednou. Je to škoda jelikož prostředí, několik silných momentů spolu se schopnostmi Polanskiho dokazují, že se mohlo jednat o daleko kultovnější horor, než jakým tahle spíše komedie je. ()