Smrt stopařek

Slušná kriminálka z dob ne úplně dávno minulých, navíc inspirována skutečnými událostmi, umně zfilmovaná a s odpudivým záporákem. Napětí sice někdy střídají poněkud nudnější partie, syrovost děje dohady esenbáků a závěr je trochu překombinovaný, nicméně působivý. Na dobu, kdy vznikla, se vyhýbá téměř dokonale zpolitizovaným tématům. (27.02.2015)

Film natočený na základě skutečných událostí i když pro filmové účely poněkud dramaticky upravený (podobně jako pozdější Bolero, které se skutečnými událostmi také nechalo jen inspirovat, ale doslovně se jich nedrželo). Myslím, že nadosmrti budu mít v mysli vyritou scénu znásilnění "princezny Arabely" Jany Nagyové a její následnou vraždu... Díky tomuhle filmu jsem pochopil, proč mě jako malému zakazovali rodiče koukat do noci na televizy (jéžiš voni vojely a uškrtily Arabelu... s tím se dětská duše špatně smiřuje) a taky jsem pochopil, proč mé sestře zakazovali stopovat. (30.04.2007)

Kdyby to mělo trochu inteligentní konec, scény, v níž Charvát uteče ze závodu by nebyly tak úděsně odfláknuté, nehrál by tam Zdeněk Buchvaldek, postavy by nemluvily tak odporně spisovnou češtinou a Vilém Besser by Charváta i hrál a ne jen daboval (Marek Perepeczko sice hraje dost dobře, ale Besserův zamyšlený hlas se k poněkud buransky působícímu Perepeczkově zevnějšku moc nehodí - mimochodem, Besser měl podobně jako Václav Voska na filmy prostě smůlu, hrál jen v několika blbých agitkách a ze slušných rolí ho znají spíše rozhlasoví posluchači a zatvrzelí příznivci dabingu) a nebyly by tam zbytečné a špatné scény s tím fakanem, kterého Charvát unese, byl by to špičkový thriller s vynikající atmosférou a dobře vystavěným dějem, ne o moc horší než světové filmy. Psychologie postavy řidiče Charváta, který znásilňuje a zabíjí stopařky, je výborně propracovaná a scény s ním většinou nemají chybu, stejně jako špinavé a temné prostředí, které má tehdejšímu Československu nepochybně dost blízko. Film byl na svou dobu dost odvážný, nejen kvůli vraždícím a znásilňovacím scénám a docela krvavému snajprování na konci, ale i kvůli absenci jakéhokoliv agitkování, které se nevyhnulo ani nejoceňovanějším filmům té doby - Smrti stopařek překvapivě ano. Film, který má sice nějaké mouchy, ale přesto patří k nejpodceňovanějším českým filmům, který by si zasloužil podstatně větší pozornost. (12.09.2009)

Famózní Marek Perepeczko v roli Charváta ve filmu podle skutečného případu. Taky tenkrát, po uvedení v televizi, na čas výrazně poklesl počet holek na stopu u cest. Z flmu jsem až po letech docenil jednu zvláštní scénu, kdy servírka (Charvátem před nějakým časem znásilněná při stopu) stojí na parapetu v desátém patře a na Charvátovo: nakonec se ti to se mnou líbilo odpoví: ono to bylo trochu jinak, milej zlatej, než si nechat zmačkat fasádu, radši jsem ti podržela. Čili potenciální nebezpečná svědkyně, která ho zná jménem a může ho dostat do kriminálu. Jenže on jí nežďuchne ven z okna a místo toho ji vtáhne dovnitř. Tenkrát jsem si říkal, co to sakra...? S lety mi došlo, co to asi mělo znamenat. Člověku, se kterým se již znáte natolik, že mu pomáháte stěhovat nábytek, se už podstatně obtížněji (a navíc s chladnou hlavou) ubližuje, než anonymnímu masíčku, povalenému, hnán chtíčem, do kopřiv v pangejtu... (28.03.2013)

Jako malou mě rodiče odehnali od obrazovky a když jsem povyrostla, byla jsem pak tímhle českým thrillerem zklamaná - čekala jsem, že to bude mnohem drsnější:-). Na svou dobu každopádně solidní kriminálka s důrazem na psychologii vraha a ponurou "retro" atmosférou. Hodnoceno pohledem současného diváka - mírný nadprůměr. 60% (07.10.2009)