Peeping Tom
Peeping Tom
Peeping Tom
Peeping Tom
Peeping Tom
Peeping Tom
Režie:
Michael PowellScénář:
Leo MarksKamera:
Otto HellerHudba:
Brian EasdaleHrají:
Karlheinz Böhm, Moira Shearer, Anna Massey, Maxine Audley, Esmond Knight, Nigel Davenport, Keith Baxter, Roland Curram, Michael Powell, Shirley Anne Field (více)Obsahy(1)
Zaměstnanec filmového studia a příležitostný pornograf Mark Lewis je osamělý voyeur, posedlý touhou zabíjet a zachytit okamžik smrti na filmový pás. Tento šokující snímek zničil po zdrcujících kritikách kariéru režiséra Michaela Powella. Dnes je považován za mistrovské dílo. (oficiální text distributora)
Recenze (97)
Spolu s Psychom je tento film považovaný za prvý, ktorí niesol aké také známky slasheru. Celkovo ide o zaujímavú sondu do života a mysle psychopata, ktorí má naozaj zaujímavú záľubu. Snaží sa zachytiť na kameru moment maximálneho strachu, strachu zo smrti a smrť samotnú. Tento úchylák bol zahraný skvele, a ak by bola stopáž o 10-15 minút kratšia, bola by psychologická stránka tohto filmu oveľa údernejšia. Každopádne som ale spokojný :) 70 % ()
Za takúto atmosféru a štúdiu strachu by sa nemusel hanbiť ani Hitchcock. Chlapec za kamerou nechce zostať len ostričom, ale potrebuje skúsiť aj režisérsku úlohu v nezvyčajných dokumentoch. Vylieči ho nevinné dievča z jeho úchylky? –––– Některé věci fotografuju zadarmo. ()
Příběh šmíráka a příležitostného vraha. Skvělé zpracování, herecké výkony i kamera. Trochu přilepšíme a dáme 5* ()
Karlheinz Böhm známý z filmu "Sissi" si tímto filmem uzavřel cestu k větším rolím. ()
Přiznám se, že příliš nevím, jak tento film zhodnotit. Na jednu stranu nenaplnil má očekáváni šokujícího a nechutného filmu, ale připravil zážitek mnohem hodnotnější a nejspíš i trvalejší- psychologickou studii vraha-voyera posedlého strachem (a navíc několik sarkastických pohledů na filmaře). Tahle propracovaná esej je podpořena výbornou atmosférou v mnoha scénách, výbornou kamerou a režií s důrazem na detaily a hlavně skvělým hereckým výkonem Karlheinze Böhma. Bohužel však film občas ztrácí tempo a navíc ho sráží dost nepovedený výkon Anny Massey, který hrozně kontrastuje právě s Böhmem. Když jsem si to takhle sesumarizoval, tak se přikloním asi k pěti hvězdám, protože hodnota tohoto snímku je hlavně v té psychologii a odvaze něco takového uvést do kin na počátku 60. let. ()
Pohledem dnesniho divaka na tom samozrejme uz nic sokujiciho neni. Potesila ucast Moiry nebo Shirley Ann... 3+ ()
Kontroverzní film, který ve své době vyvolal poprask v Británii a znamenal konec kariéry pro svého režiséra Michaela Powella, dnes už sice takový šok nevyvolá, ale určitě stále prokazuje své kvality. Hlavní hrdina nebo vlastně antihrdina je posedlý dvěma věcmi. Filmem a strachem. Bez kamery neudělá ani krok. Snaží se zachytit pravý strach a tvář smrti. Snímek vybízí k porovnání s hitchcockovým Psychem, které mělo premiéru v témže roce a které má shodné jisté motivy. Oba hrdinové jsou psychopatičtí vrazi, kteří v dětství byli týrani svými rodiči. Jenže v dospělosti se chovají v určitých aspektech jako oni. V Psychu se dokonce přímo Norman ztotožňuje se svou matkou. V Peeping Tom Mark pokračuje v otcově práci, kterou přivádí ale k dokonalosti. Snímek je takovou filmovou reflexí, film o filmu. Mark točí filmy, ve kterých dokonce hraje důležitou roli, posléze je sleduje. A aby to ještě nebylo málo (SPOILER!) na kameře má přidělané zrcadlo, takže oběti vidí svou vlastní tvář při umírání. Důležitým motivem je také voyerismus, Mark natáčí líbající se milence, ulici, ženy apod. U těchto scén jsou použitý rámované záběry jakoby přímo z objektivu jeho kamery. Peeping Tom sice neobsahuje nějak velké množství násilí, žádnou vraždu zde nevydíme přímo, ani posléze tvář oběti. Rozdíl s Psychem je ten, že je zde Mark vylíčen tak, že se s ním divák do určité míry ztotožní. A film je vyprávěn jeho pohledem. Snímek také vyniká svou nervózní atmosférou. Určitě doporučuji. ()
Britský pokus o Psycho, který pro mě absolutně selhává. I tady je narušený mladík s traumatem v dětství, který natáčí a zabíjí ženy, aby objevil dokonalý strach. Bohužel zatímco Psycho byl thriler s hororovými scénami, tohle je s bídou thriler. Karlheinz Bohm je katalogový úchyl celou dobu zjevem i chováním, proto absolutně nechápu proč se s ním většina lidí normálně baví. Za něj klobouk dolů, protože působí opravdu nepříjemně. Ale jinak se tu nic moc neděje - vyšetřování neexistuje, vraždy jsou ani naznačené, mrtvoly či krev chybí a většinu filmu jsem se nudil sledováním jeho práce nebo vztahu s dívkou z domu. Něco se děje až ve finále a to je málo. Kultovnost tohohle filmu nechápu, Psycho je úplně jiná liga. ()
Docela by mě zajímalo, co by muselo kritiky a diváky přimět k tomu, aby jakýkoliv dnešní film označili za skandální. Vražda v přímém přenosu? Detail soulože známých herců? Peeping Tom ve své době způsobil pozdvižení, dnešní otrlý divák nezvedne ani obočí. Zajimává je na snímku paralela s voyeurským vnímáním filmu jako média. Jde samozřejmě o interpretaci, koho by ale nenapadla... Hlavní postavou je vrah-slídil, jehož fascinuje záznam strachu v očích jeho obětí. Tajné sledování lidí neboli voyerismus mohlo být zpracováno s větším důrazem na psychologii vraha, jako detektivka nefunguje. Přesto atmosféra je aspoň z poloviny doslova hmatatelná. ()
Príbeh o masovom vrahovi, ktorý vykonáva vraždy pomerne originálne. Za prvé musí si ich natočiť, za druhé vraždí iba krásne ženy a za tretie musia byť vystrašene k smrti, inak ho to "nevzrusuje". Zaujímavý príbeh, herecké výkony ušli a hlavný hrdina slizacky vrah mi prišiel dosť nepríjemný. Malo to svoje silné momenty no ako celok sa to dalo spracovať aj lepšie. (70%) ()
"Whatever I photograph I always lose." Podivný film, ktorý ma zaujal najviac asi tým, ako čudne sa v ňom chovajú všetky ženské postavy (tak, ako by sa v reálnom svete človek nikdy nechoval). Snáď je to kvôli tomu, aby potom konanie hlavného hrdinu vyznelo ako najlogickejšie zo všetkých. Niečo tak odtrhnuté od reality jednoducho nemôžem brať vážne. Ako pokus o psychologickú štúdiu duše psychopata je to trochu chabé, malo by to byť údajne atmosférické, temné, hrôzostrašné a ešte neviem aké, lenže pre mňa je to len strašne divné, nepríjemné a nič viac. Neustále porovnávanie s Hitchcockom je scestné, keďže u neho napätie a strašidelnosť fungujú aj po viac ako pol storočí. Zaujali ma výroky typu "Divák sa stáva Markovým spoluvinníkom, lebo umožňuje jeho perverzné zverstvá.". A to už je čo za kravinu? Dialógy vyzerajú občas ako z nejakej telenovely (hlavne tie rozhovory naivky s úchylom v hlavných rolách). A napokon tie pokusy o komediálne vložky (scény režiséra a herečky) sa mi javia ako dosť nepatričné. Zaradenie v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete je pre mňa nepochopiteľné. "The silly bitch! She's fainted in the wrong scene!" ()
Po uvedení v roce 1960, kritika tenhle snímek naprosto strhala (označila ho za nechutný, hloupý, odporný...). Znovuuvedení po 20 letech (za velkého přispění M. Scorseseho - prý je to jeho oblíbený film) ukázalo, že tehdejší diváci (kritici) film pouze nepochopili. Já bych ho označil existencionálním horrorem. Je děsivý, je erotický, je k zamyšlení. Dají se vněm najít i stopy černého ,,filmařského humoru,, (,, Zdá se mi, že na celém tom filmování je něco nezdravého,,). Doporučuji sledovat ho v noci. ()
Trošku bizarní, dějově strohé, ale působivé. Jen škoda, že se výraznější vývin postav neděje a finální rozřešení je takové uspěchané a příliš jednoduché. ()
Landmark. ()
Na dobu svého vzniku velice originální a odvážný film plný nových kvalit, ale to co fungovalo před 50 lety hold nefunguje dnes. Btw___tak tupý detektivy jsem ještě v žádnym filmu neviděl... ()
Nějak sem si nepřečetla o co má jít a spíš sem čekala nějakýho šmíráka, kterej pozoruje ženský a u toho si mastí kládu a jeho potřeba se bude postupně zvětšovat a začne vraždit. Ale tady tomu chlapíkovi jde o něco jinýho. Vlastně v tom žádný sexuální vzrůšo nehledá. Jen chce prostě dobře točit na svou milovanou kameru, zachytit nejlepší vyjádření strachu ze smrti. No, ale po tom snad touží každej kameraman…i když je fakt, že Mark to vyžene trochu do extrému. Je to prostě výborný dokumentarista. V závěrečné scéně už nikdo nemůže pochybovat o tom, že pro to dokáže udělat cokoli a že nakonec svůj dokonalý záběr získá. Ano, ta závěrečná scéna je opravdu pěkná. Konečně se všichni kameramani i diváci dozví, jakou technikou se strach ze smrti dá opravdu vytvořit a zároveň zachytit. Ale jinak mi to nic moc neříkalo. Radši bych asi toho klacek leštícího psychouše. Všechny hlavní postavy se chovají tak nelogicky a nereálně, že to prostě bije do očí...a ještě k tomu mě to ani moc nebavilo. Každopádně patří mezi Jeden ze 101 hororů, které musíte vidět, než umřete. "Michaelu Powellovi se podařil husarský kousek: vsadil diváka mezi vraha a jeho oběti. Jakmile se na plátně otevře oko, zabírané v detailu, a začne na nás strnule zírat, ocitáme se v pasti protikladů: děsíme se toho, co vidíme, ale zároveň námi cloumá touha dívat se dál. Voyeur říká syrovou pravdu: sledovat násilné scény probouzí hnus i slast. Domácí natáčení hlavního hrdiny totiž není ničím jiným než prodlouženou rukou filmaře Powella - a divákovi, nevyhnutelně zapletenému do Markova voyeurismu, se dostává strašlivé iluze: sám se stává režisérem i vrahem." Taktéž Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete. "Powell předstírá tento zvrácený příběh s veškerou řemeslnou dokonalostí a umem, jež prokázal ve svých jiných, nevinnějších filmech. Barvy jsou většinou výrazné, takže si chvílemi přejete, aby vůbec nebyly. Dokonce ve srovnání s černobílým krvákem Alfreda Hitchcocka Psycho (rovněž 1960) s podobným zaměřením vychází sugestivní Zvědavec jako bezprostřednější a určitě mnohem strašidelnější. Jsme vrženi hluboko do nepřístupných zákoutí šílencova mozku a Powell nás nenechá najít snadno cestu zpět." Poznámka: Martin Scorsese prý zaplatil pět tisíc dolarů za pořízení nové kopie a následné uvedení Powellova filmu na newyorském filmovém festivalu v roce 1979, aby ho zbavil nálepky obskurnosti. ()
I když retro film jako takový není nic pro mne, protože je to na mne trochu pomalé, tohle teda má svojí atmosféru. I když to v dnešní době už není originální téma, skoro bych řekla že před dva a padesáti lety bylo. Navíc je to klasický příběh, kdy "kráska zabila zvíře", což je aplikovatelné ve kterémkoli století i tisíciletí. Hudba je působivá, stejně tak dobové barvy, a styl hraní. A speciálně mne bavila postava psychiatra, který nepoznal vraha a úchyla, ani když s ním osobně mluvil o jeho problému. Černý humor. ()
Fenomenální hororové drama Michaela Powella s přehledem konkurující i takovému guru jako je Alfred Hitchcock či Lucio Fulci. Vynikající kamera podporovaná dobře zvoleným nasvícením scény, výborně zkombinované barvy scén a kostýmů a v neposlední straně přímo noblesní herecké výkony dávají z tohoto snímku neoddiskutovatelný filmový zážitek. Dobře napsaný scénář už je kapitola sama o sobě. Klasika patřící ve svém žánru do zlatého fondu. ()
"Dokud neuvidím tvůj strach, budeš v bezpečí!" Originální thriller s dobře vybudovanou atmosférou v lecčems připomínající mistra Hitchcocka. Nevím čím přesně se stal kontroverzním, každopádně já hodnotím vysoko. ()
Mark Lewis (Karlheinz Böhm) je nenápadným zamestnancom filmového štúdia, ktorý však ukrýva desivé tajomstvo. Je takisto vrahom žien, v ktorých vyvoláva strach a zaznamenáva ho na kameru. Snímka režiséra Michaela Powella z roku 1960 sa prístupom k téme a spracovaním vymyká rámcom dobovej kinematografie. Predstaviť takéto dielo na začiatku šesťdesiatych rokov dvadsiateho storočia muselo byť istým spôsobom priekopníckym počinom, keďže sú v ňom bez prakticky akýchkoľvek okolkov zobrazené vraždy, nahota a hovorí sa v ňom o duševných poruchách. Na jednej strane je tak Powellova snímka zaujímavou sondou nielen s dôrazom na postavu Marka Lewisa, ale všeobecne na strach a traumy z minulosti, ktoré si so sebou človek v živote nesie. Na druhej strane však príbehu, ktorý stavia na bez pochýb kvalitnom námete, chýba neraz potrebná dynamika (dej často stagnuje a film je plný "vaty"), výraznejšie napätie či momenty prekvapenia. Divák prakticky od začiatku vie, o čo v snímke ide, čaká iba na vysvetlenie "prečo" a vyvrcholenie. A aj tie sú nakoniec pomerne nevýrazné. Herecky okrem dominantného Karlheinza Böhma v hlavnej úlohe zaujmú tiež Anna Massey ako susedka Helen a mimoriadne zvodná Pamela Green v role glamour modelky Milly. Peeping Tom je filmom, ktorému nechýba nápad a na dobu svojho vydania ani podstatná dávka "shock value". Zároveň je však filmom, ktorý by mohol byť ešte lepším, ak by bol dynamickejší a lepšie pracoval s napätím a prekvapením. Bolo by zaujímavé vidieť, ako by práve v prípade tohto diela vyzeral jeho remake. ()