Cyborg

Jean-Claude Van Damme v najlepšej forme, ale ešte zatiaľ prakticky neznámy spojil svoje sily s asi najbrakovejším režisérom, akého poznám, Albertom Pyunom a podľa toho to aj dopadlo. Postapokalyptické filmy a kľudne aj tie béčkovejšie z osemdesiatych rokov mám rád, ale Cyborg pôsobí skutočne až moc brakovo. Už zápletka neznie práve najatraktívnejšie, pričom by to veľmi potrebovalo lepšie vykresliť motivácie postáv, tu dve postavy, ktoré spolu nemajú nič spoločné spoja svoje sily, aby zachránili opäť len neznámeho cyborga v zajatí skupiny brutálnych vrahov a aj napriek tomu, že hlavný hrdina sa s týmito zabijakmi pozná už z minulosti, tak tento potenciálny motív pomsty je tu absolútne nevyužitý, akoby mu bolo jedno, že mu tak ublížili a už si rieši len súčasný problém. A ten dej už skutočne ani priamočiarejší byť nemohol, je to až zúfalo nenápadité a tak to musia zachraňovať aspoň flashbacky, ktoré inak v takomto množstve nemusím, ale tu ma bavili a celkovo to osviežia, lebo inak by to dejovo nestálo absolútne za nič. A aj tak je to hlavne v prvej polovici celkom nuda, až potom sa to trochu rozbehne. Moc tomu nepomôžu ani postavy, Van Damme je sympaťák, ktorý v akcii má čo ponúknuť, ale inak ma táto jeho postava zase tak moc nebavila, jeho spoločníčka nestojí za nič, rovnako ako samotný cyborg a záporáci by nemuseli byť zlí, keby stále nevydávali také trápne zvuky a grimasy. Ale aj tak ten hlavný je celkom démonický a po jeho boku je už známejší len Ralf Moeller. A teraz už k samotnej akcii, ktorá je bezpochyby hlavným kladom filmu. Van Damme má samozrejme na svojom konte aj lepšie súboje a akčné scény, ale ani toto vôbec nie je zlé. Tých klasických dlhých súbojov tu zase tak moc nie je, väčšinou sú o zneškodnení skupiny protivníkov a na to sa tu pozerá viac, než dobre. Karate tu vyzerá efektne, rovnako ako vo všetkých jeho starších filmoch, ale tu je akcia navyše aj dostatočne drsná, často sa používajú nože, občas poteší aj nejaká tá zlomenina a Van Damme tu zabije takmer každého protivníka, na ktorého narazí a toto vždy poteší. Najlepšia je asi záchrana ženy v polorozpadnutej budove, akcia v továrni a spomenúť musím aj štýlovú smrť spomínaného Ralfa Moellera. Režijne je to očakáane bieda, Albert Pyun je skutočne jedným z najhorších režisérov, akých poznám, nezvláda takmer nič a to isté sa dá povedať aj o technickej stránke, apokalyptická doba je tu zobrazená len hroznými kostýmami a všadeprítomnými rozpadnutými budovami, takže tu nie je o čo stáť. A aj tá výrazná hudba skôr ruší. Takže Cyborg je film, ktorý po väčšine stránok za moc nestojí, či už dej, väčšina hereckého obsadenia, ale aj réžia a technická stránka, ale na ten priemer ho povyšuje Jean-Claude Van Damme v skvelej forme a množstvo akcie v jeho podaní. Takže tento film ako celok ma vôbec nezaujíma, ale kvôli tým slušným likvidačným akciám, ktorých našťastie vôbec nie je málo si ho rád občas pozriem. Takže len vďaka Van Dammovi Pyun natočil svoj najlepší film. 58% (04.04.2007)

Albert Pyun měl pocit že točí hluboký příběh o rozervaném mesiášovi přinášejícím novou naději do trpícího světa. Jenže co čert nechtěl, vyšlo mu z toho plytké béčko jakých byly osmdesátky a devadesátky plné. Kyborg se směle zařadil po bok takových pokleslých sci-fi, jako je Útěk z Absolomu s Rayem Liottou, nebo Fortress s Christopherem Lambertem. Pohříchu je z nich nejhloupější, nejméně zajímavý a nejhůře zahraný. Kladem není ani Jean-Claude Van Damme v hlavní roli, ani urputně budovaná, přesto úplně jalová atmosféra. Jestli chcete vidět jak vypadá béčko s přesahem a myšlenkou, podívejte se radši na Běžícího muže. (19.10.2021)

Legendárnost nespočívá v obsazení Van Dammeho, ale ve zvláštní atmosféře filmu. Iluzi rozpadlé civilizace se daří režisérovi vyvolávat velice dobře i s nízkorozpočtovými prostředky, příběh je zvláštní, soundtrack perfektně dokresluje ponorust a záporák uvízne v paměti spíš než Van Damme. Dodnes se mi vybavuje závěrečná bitka u vraku auta. Příjemně strávený čas i po několikáté repríze. (02.06.2002)

Kyborg sliboval, že bude další straight-to-action film. Bohužel, většinu času dělá Van Damme smutné psí oči a flešbekuje do doby, když měl ještě nesmyslně dlouhý háro. Když už náhodou vletí do akce, tak se jeho čtyřpuška zasekne a čepel v botě mu ulomí. Schopněji si počíná jeho sidekick, která kope piráty do koulí. Van Damme se k ní stejně chová hnusně, odmítá jí brát s sebou a souložit s ní a radši emařsky čumí. Potom tu hraje jeho nevlastní dcera, která mu naopak vůbec nepomůže, a kyborgyně, která má místo mozku flešdisk s lékem proti nákaze. Nejlepší je ovšem záporák, který nosí obří sluneční brýle. Vrstva prachu a písku kolem těchto skel upomíná, jak valí stopáž. K tomu má osmipušku a kroužkový brnění, ale na boss-fight si všechno sundá a jenom řve a řve a pak vstane z mrtvých! (22.05.2016)

Tak jsem zase jednou šlápnul vedle. Jestli budu chtít někdy vidět nesmyslné souboje dvou naštvaných lidí, zajdu si před naši hospodu. Tohle absolutně nemělo ani hlavu, ani patu, ba ani žádný prostředek. Předpokládal jsem, že to bude "více sci-fi", ale prozatím jsem si všiml Jeana-Clauda, jak se pere se záporákem. Když jsem na konci filmu uslyšel větu "Předala jsi ta data?", pochopil jsem, že jsem nepochopil asi vůbec nic. O žádných datech nebyla ani zmínka. Ale na druhou stranu se mohl někdo zmínit, že jde o data tajná. Každopádně tak promarněný čas to nebyl, udělal jsem si z něj šestidílný seriál, u kterého jsem se aspoň hezky najedl. Hodnocení tedy kolísá mezi odpadem a jednou hvězdičkou. (28.06.2010)