Režie:
Beata ParkanováScénář:
Beata ParkanováKamera:
Tomáš JuríčekHudba:
Jan P. MuchowHrají:
Martin Finger, Gabriela Mikulková, Jenovéfa Boková, Bolek Polívka, Vladimír Polívka, Ondřej Sokol, Petra Hřebíčková, Taťjana Medvecká, Ján Jackuliak (více)Obsahy(1)
Film sleduje příběh manželů Václava a Věry, kteří si dali slovo, že budou stát vždy při sobě a nepřekročí své morální hranice. Doba kolem roku 1968 ale vystavuje jejich vzájemný slib těžkým zkouškám. (Bontonfilm)
Recenze (125)
Pečlivě vystavěný film na detailech kolem činnosti otce-notáře vzdorujícího vstoupení do strany a impulzivnější matky a jejich dvou dětí. Ale je jaksi aseptický, chladný, bez rozmachu i chuti. Dobu kolem rou 1968 neodráží jen ji nově vybudovává. Ty ceny udělené filmu jsou přehnané a lze je příčíst jen jeho pečlivému vybudování. (max.50%) ()
Parkanová mně baví. Smutek z hodnocení 56%! ()
Extrémně mdlý film potlačující téměř veškeré emoce. Slovo připomíná moře, u něž se hrdinové sluní, je neklidné a se spoustou vln. Má to zajímavé výrazové prostředky, ale co se týče postav samotných tak je to scénaristická bezmoc. Primárně ale jedna velká nuda, která se téměř nedala vydržet aneb komunismus a prostý lid již stokrát opraný. 30% ()
Asi by mi film Slovo utekl, kdybych na twitteru nedávno nečetl přirovnání ke slavnému Uchu. Je to tak jiné - a přitom tak trefné. Nikdo nikomu neubližuje, jenom se po srpnu 1968 vrací společnost k normálu. Což tak ale každý nevnímá, hlavního hrdinu to stresuje, bojí se o svoji rodinu. Takovou výchozí situaci tehdy v Československu řešily všechny rodiny. Stejně, jako Václavova, si s tím poradily. Každá po svém. Někdo dal slovo a držel ho, někdo si řekl, že slovo je jenom slovo a ohnul záda. Vždyť o nic nešlo. Podobně jsme na tom dneska, víc než tři desetiletí svobodná společnost umí mhouřit oči, když se to hodí. Proč nechápeme, že komouš nebyl nikdy dobrý? Zrovna ve sváteční den, kdy se zase řeší, jestli mají lidé právo demonstrovat, místo aby se řešily jejich důvody, jsem v kině cítil ponurost. ()
Výborná kamera a Gabriela Mikulková. Lehce z toho dýchá divadelní pojetí. Jasný nadprůměr. ()
Slovo vlastně není špatný film. Staví jednu dějinnou událost do jiného světla z pohledu obyčejné rodiny pro níž se něco mění. Zdánlivá svoboda je okamžitě překryta. Václav má najednou těžké rozhodování. Buď se stane členem KSČ nebo pravděpodobně nebude moci zabezpečit rodinu tak jako dosud. Kvalitní herecké výkony nejsou doplněny nějakými dramatickými nebo napínavými scénami. Jde pouze o dialogy a napětí skrývané, schované v podtextu, které divák jen vycítí, protože chápe co se děje. Tím pádem sice nejde o vyloženě špatný film, ale mě přijde jen jako nějaká epizoda třeba ze seriálu Vyprávěj... Podobných příběhů by se samozřejmě mohly vyprávět stovky, ne-li tisíce a všechny by vypadaly podobně. ()
Výborný námět. Mohl to být výborný film. Kdyby ho natočil někdo jiný. ()
No, moc mi to nesedlo. Parkanová zpracovala příběh vlastních prarodičů a učinila tak velmi - řekněme - osobitě (např. podivné, nezvyklé záběrování). Hlavní postavy asi divákovi k srdci nepřirostou. Matka (G.Mikulková) je svým neustálým buzerováním všech okolo sebe hodně nesnesitelná a popravdě by zasloužila profackovat. Otec (M.Finger) je zase spíš papírová postava, vyjadřující se knižními promluvami, tak strnulá, dokonalá a zásadová, že snad nechodí ani na záchod. Samozřejmostí je černobílá optika všech podobných filmů z doby socialismu (zlí démoničtí komunisté versus normální lidé). Je jasné, že Parkanová chtěla vyzdvihnout zásadovost a věrnost svému svědomí, ale výsledek je dost neživotný a tezovitý. ()
Nechápu jak tak kvalitní herci mohli přistoupit na takovou nudu a slátaninu. Hvězdu dávám jen za kozy hlavní protagonistky. V polovině jsme museli přepnout, nebaví mě koukat půl hodiny na to, kterak někdo líže zmrzlinu… ()
Připomínalo mi to diplomovou práci na téma : natoč střízlivý, téměř artový film o pokušení vstupu do strany, obsaď to kvalitními herci, ale nesmí tam být žádná emoce. A fakt, že jsem u toho místy usínala... ()
Tento český snímok ma milo prekvapil a ako pripomienka starého režimu to určite plní svoj účel. Dejovo to nie je žiadne terno, ale dobová atmosféra bola zachytená fantasticky a vďaka zaujímavým hereckým výkonom sa tento film dostal do nadpriemeru v rámci žánru. Z týchto predrevolučných filmov je tento jednoznačne jedným z tých vierohodnejších a realistickejších. Možno by si to mohli pozrieť voliči Fica či Kotlebu na Slovensku, možno by ich prešli tie autoritárske chúťky. 70 % ()
Natocene s neskutecnym citem pro sceny a dialogy. Kazda scena je nesmirne povedena a fantasticky odehrana. Pro me objev Gabriekla Mikulova. Martin Finger stale stoupa v mem pomyslnem zebricku hercu. Mnoho z nich, co jsou k videni na Nove ci Prime kazdy den, strci hrave do kapsy. Jina liga zkratka. Pokud ocekavate nejak dejove plny film, toho se nedockate stejne tak, jako jsem se nedockal ja. Jinak nektere sceny by klidne mohly byt ceskou klasikou. Skvele. ()
Film s nečekaně pomalým tempem, který má ale co říct a právé v detailech a dlouhých, zdánlivě ,,smalltalkových" konverzacích je jeho kouzlo. O čestných lidech se mají točit filmy. A protože v rodině podobný příběh mám, hodnotím vysoko 4* ()
Velice dobrý film : 4,5 * a 70 % . Vůbec se nedivím tomu, že dostal dvě ceny na MFF v K.Varech 2022. Herecký koncert M.Fingera (notář Václav Vojíř) a G.Mikulkové (jeho žena Věra), kterým zdatně sekundují J.Boková (Věřina sestra Zuzana), M.Geišberg (Zuzanin manžel Eda) a hlavně T.Medvecká (Anna,maminka Věry a Zuzany). Moc dobrá je taky malá Lea Bankó (Emička,dcerka Václava+Věry). Přesní jsou komunističtí funkcionáři: K.Kopečný (O.Sokol), B.Žejšek (J.Jackuliak) a S.Nečas (V.Polívka), typické rádoby bodré bolševické kreatury, co to přece myslí dobře/v 50.letech se dělaly chyby apod./ . V menších rolích : B.Polívka(psychiatr v léčebně), J.Ol´hová(zdrav.sestra na psychiatrii) a hlavně A.Formanová coby notářova sekretářka Miluška . **Vynikající hudba Jana P.Muchowa, hlavně tam sedí závěrečná píseň Slovo - zpívají ji L.Dusilová a V.Dyk. **Natáčelo se např. v židovské čtvrti v Třebíči, také v Litomyšli (včetně tamní nemocnice) a ve Svitavách (záběry v bytě) . ***Film je dostupný na webu Č.televize : ČT 1, neděle 3.12.2023, 20.15 . ()
Film o dobe nedavne a vecech nemilych, bohuzel neprinasi nic noveho, ani latku k zamysleni, zbyva pak jen vecne a vse organizujici Vera, touzici po dokonale rodine. 55% ()
Druhotina B. Parkánové. Vlastní scénář. Trampoty jednoho notáře v době normalizace. Na osobní vzpomínky z rodiny režisérky. Zase potvrzené , že když je slabý scénář, tak herci nic nezmůžou. Je to nuda celý film. Žádné oživení, žádné dramatické scény. Ano Václav drží slovo, nevstoupí, nepodepíše... Tečka. Co dodat. 3*** za výkon M. Fingera a G. Mikulkové. ()
S Beatou Parkanovou jsem byl obeznámen už dříve filmem Chvilky, který si mi velmi líbil. A je hezké vidět, jak moc se od té doby Beata zlepšila nejen jeko scénáristka, ale i jako režisérka. Slovo jsem viděl na předpremiéře v Litomyšli, kde byla paní ražisérka přítomna, takže jsem měl možnost zeptat se na nějaké věci, ketré mi po shlédnutí filmu vrtaly hlavou. Paní režisérka nám sdělila, jak přistoupila k prezentaci a natáčení, a díky nim jsem si na místě mylšenkově zvednul hodnocení filmu. Film je naprosto skvělý, příbeh i postavy jsou velmi působivé a prezentace je výborná. Herecké výkony jsou úžasné, Martin Finger a Gabriela Mikulková byli oba fantastičtí a měli mezi sebou skvělou chemii. Toto je nejlepší film, který jsem letos viděl a těším se na Beatiny další projekty. 10/10 ()
Jedna hvězdička, ani nevím za co. Možná za snahu a že to snad není úplně totální odpad. Vůbec mi neseděl styl kamery - fakt hrozná. Příběh o ničem, herci to nezachránili, protože není moc co hrát. Nejlepší je pár případů u notáře, což tam asi nemělo být vůbec důležité. Nedoporučuji, ztráta času. SPOILER: Nechtěl vstoupit do strany, nevstoupil, přeložili ho a musel se s rodinou odstěhovat, to je vše. ()
Další snaha vypořádat se s naší minulostí. Už jsem myslel, že podobných filmů bylo natočeno dost. Ale nebylo. A tak je tu další kousek. ()
Skvělý Martin Finger v roli notáře a zásadového člověka, který musí čelit totalitnímu režimu. Stokrát použité téma, ale je to nutné stále připomínat těm, kteří si neváží života v dnešní době. ()
Reklama