Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Sedmnáctiletá Bára (A. Kameníková) je odbojná, dychtivá a svobodomyslná dívka. Raději čte, než peče. Navíc přitahuje zájem mužů. Rodiče (L. Žáčková, V. Javorský) už ji nezvládají, a tak se hledá ženich, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií je o patnáct let starší úředník pod penzí Josef Němec (J. Hájek). Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života. Píše se rok 1837… (Česká televize)

(více)

Recenze (76)

Mariin 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

První díl hodnotím něco mezi 2-3 hvězdičkami. Klady: historický kolorit, kostýmy, herecké výkony, zapojení němčiny do dialogů. Zápory: ačkoliv jsou tu několikrát použity katolické kulisy (kříže, svaté obrazy) domácnosti Panklů i Němců nikde není scéna, že by se lidé (i Barbora) modlili. Zato scény sexuálně-intimního rázu tu jsou víckrát.Tipuji, že takových 70% stopáže prvního dílů není ničím podložená, k nimž patří právě tyto intimní scény. Z toho důvodu se mi jeví pominutí vlivu babičky na malou Barboru (pozdější Boženu) asi jako nejzávažnější nedostatek. ()

Šandík 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

V zásadě milé překvapení. Film pracuje velmi dobře s dobovými reáliemi i dobovou psychologií, vyloženě potěšilo jak reálné nasvícení nočních scén tak použití němčiny s titulky, kamera i herecké výkony poměrně slušné. Samozřejmě místy (zvláště z počátku) zamrzí anachronicky napsaný dialog nebo dost hrozný přízvuk v němčině A. Kameníkové. To jsou ale opravdu drobnosti. Zatím jsem navýsost spokojen: 85% ()

Reklama

honajz 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Za prvé nevím, proč pro tuto minisérii / seriál vybrali dvě naše nejzrzavější herečky - aby jim pak narvali černé a navíc ne moc sednoucí paruky. Jinak první díl mě moc nenadchnul - taková vztahovka á la Ordinace, Modrý kód, Rodinná pouta apod, jen v historických kulisách. Postavy mluví a chovají se moderně, z historie a tehdejší doby nám nic moc podstatného představeno není, o postavách kromě nějakých vnějších povrchností víme taky prd, protože se do hloubky nijak nejde a nějakou psychologii postav zde nehledejte. Prostě moderní vztahovka v historických kulisách. ()

marhoul 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Mě Anna Kameníková příjemně překvapila, líbila se mi. Milá, šikovná, sympatická, dobře obsazená. Celkově na mě ale pojetí působilo zbytečně uondaně, přestože chápu, co tím dámy chtěly říct. Kamera se v úvodu zapomínala v prapodivných záběrech, ovšem hudba Jakuba Kudláče (jehož práce se mi líbila i v Krajině ve stínu) je parádní. Krásná práce. Božena Němcová byla nádherná žena, čili se obávám, co nás čeká v dalších pokračováních, ale A.K. zatím dobrý. No a neodpustím si ani vcelku banální požadavek na to, zda by první dámu české literatury, náš národní poklad, nemohla hrát představitelka ( vhodných máme nemálo), která disponuje aspoň obyčejnou, zcela běžnou maturitou z jazyka českého. To jsem to ale náročný fantasta, což? Inu osm obecných s odřenými slechy a taková role.. Nebo máme snad přimhouřit oko či obdivně uznat, jaká že je tohle zase čecháčkovská švejkovina? Ostuda je to! Výborný Vladimír Javorský i Lucie Žáčková. Na další díly se ráda podívám v naději, že se tvůrci nebudou plácat jenom a pouze ve feministických vizích, které v daných časech holt opravdu byly absurdní... ()

filmfanouch 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Božena Němcová- Jedna z nejznámějších osobností v oblasti české literatury a zároveň nejznámější lokální spisovatel něžného pohlaví. Především díky své nejslavnější knížce Babička se Božena Němcová navždy zapsala do historie české literatury a do jisté míry i mimo ní. Němcová byla totiž ve své době výraznou osobností i díky svým snahám o emancipaci, která byla spojená především s názorem, že by se ženy neměli vždy opírat o své muže. Dost možná se Božena Němcová narodila příliš brzy. Dost možná pro ní prostředí a okolí 19. století ve kterém žila, nebylo nejideálnější. Dost pravděpodobně si svým chováním, které se odmítalo se podřídit autoritám a zavedeným pořádkům tehdejší doby víceméně říkala o dost negativních postojů vůči ní a je určitě důležité zmínit, že Božena Němcová nebyla ženou svátou. Na její početný milostný život (který bude později jedním z klíčových témat, které v rozboru rozebírám tak trochu detailněji) se dá dívat různými pohledy, nic z toho jí ovšem neubírá její významnost a fakt, že jde o sobu velmi významnou. Významné osoby se později jak je zvykem dočkávají zpracovávání svých životních příběhů do hrané audiovizuální podoby. Právě zpracování do hrané audiovizuální podoby (film, seriál, minisérie, dokument) je dnes společně s různým typem videí na internetu pro mládež pravděpodobně nejlepší nástroj toho jak jim do hlavy dostat nějaké ty informace. Mládež samozřejmě ví, že existovala jakási Božena Němcová, její nejslavnější kniha je Babička a jde o jednu z nejslavnějších českých spisovatelek. Následně ale vlastně nemusí tušit nic- Nemusí tušit o dobovém kontextu doby, který život a díla Boženy Němcové ovlivnil. Nemusí tušit o smutném životě Boženy Němcové, který spočíval též v nešťastném manželství a smrtí syna velmi nízkém věku. Nemusí ani tušit, že se Božena Němcová dožila pouhých 41 let a umřela ve velmi nízkém věku. A právě tyto zpracování příběhů jsou tak dost možná skutečně aktuálně jednou z nejpřístupnějších edukativních možností. Celý seriál/minisérie Božena je dílem režisérky Lenky Wimmerové, režisérkou několika televizních filmů z cyklu Soukromé pasti a několika epizod seriálu Terapie. Kromě nich měla též předtím zkušenosti s několika televizními filmy a dala by se tak označit za zkušeného televizního tvůrce. Scénář poté sepsala dvojice Hana Wlodarczyková (její scenáristickým debutem byl snímek Zloději zelených koní) a Markéta Bidlasová, držitelka nominace na Českého lva za scénář k snímku Jako nikdy a kamerou byl pověřen zkušený televizní kameraman Václav Tlapák. Tihle tři lidé jsou v oblasti výsledku audiovizuálního zpracování nejdůležitější a je důležité říct jediné- V dvou lidech z těch tří zmíněných samotný základ problémů této minisérie není. Božena totiž obrazově hezky vypadá ani nepůsobí v ohledu tvůrčího uchopení kdovíjak toporně. V oblasti samotného scénáře je poté pravdou, že má scénář pár působivých míst, jenomže zároveň je právě scénář (především v oblasti rozhodnutí v oblasti toho na co především se bude dbát důraz) dost možná tím základním kamenem úrazu. Jenomže pořád není fér hodit to na scenáristku projektu. Vždy totiž záleží na tom, zda audiovizuální dílo sepsal autor, jehož výsledek pochází čistě z jeho hlavy a vznikl zcela dle jeho úsudku, nebo jde o najatého scenáristu, který následně dává scénář dohromady dle pokynů. Nemám u sebe věšteckou kouli a ani neumím číst myšlenky, nemůžu tudíž logicky posoudit, kde je pravda. Nebudu ani typovat, protože bych scenáristky, které jsou v tom dost možná nevinně neprávem obvinil. Právě zde se ale pouštíme do velmi křehkého ledu, kde záleží především na uvědomění si jedné věci- Literární stránku života Boženy Němcové víceméně uváděl do provozu její civilní život. Nejde tak v tomhle ohledu říct, že by se měl seriál více věnovat spíše té nebo té stránce života Němcové. Následně by totiž šlo o značné omezení v obou případech rozdílných rozhodnutí. Přece jen jde ale značně posoudit, které momenty šlo dát v rámci seriálu velmi jednoduše pryč a šlo se tak více věnovat některým pasážím či osobnostem, které jsou následně výrazně omezené (časem v rámci rozboru na ně sám upozorním). V rámci produkční stránky by se dala Božena víceméně pochválit. Seriál vypadá opravdu nákladně a podaří se mu přece jen v jistých momentech vyvolat pocit velkoleposti. Pořád je ale důležité zmínit, že jde o životopis, což též samozřejmě spoustu lidí automaticky odradí. Po stránce výpravy, kostýmů, všech možných paruk a dekorací opravdu seriálu víceméně nejde nic vytknout. Jediný problém, který jsem v tomhle ohledu shledal, jsou v jistých momentech paruky, které jsou bohužel nejvíc paradoxně poznat na představitelkách hlavní hrdinky. Výkon hereček Anny Kameníkové a Aňy Geislerové to nesnižuje (na to ještě přijde řeč), zrovna na nich ale volba paruky není nejideálnější. Už v rámci první epizody se seriálu podaří nastínit charakter Boženy Němcové (tehdy ovšem ještě Barbory Panklové). Ta už je jako dospívající dívka ráda čte a i přesto, že díky své matce umí vařit, uklízet a fungovat jako žena v domácnosti, už zde je vidět, že je Němcová proti ustanovenému řádu věcí. V rámci jedné slavnosti je poté velmi efektivně zpracováno to, jak díla Boženy Němcové psal sám život a jak známou postavu šílené Viktorky z Babičky vytvořila dle stejnojmenné postavy z jejího vlastního života. A právě na této slavnosti je poprvé ukázáno, že Božena žila opravdu plodným životem. Na tento faktor je především až v druhé epizodě následně brán až příliš zbytečný důraz, v rámci první epizody je to ale ještě v pořádku. Barboře Panklové ovšem v roce 1837 našli ženicha. A Jan Němec nebyl mužem, do kterého by se na první pohled zamilovala. Byl jí z mnoha důvodů protivný, úředník pod penzí byl ale dle jejich rodičů ideální partie a nějaká přítomnost citového vzplanutí tak poté v zásadě nebyla důležitá. Dle samotného seriálu snad tehdy Božena uvažovala i o sebevraždě, nakonec si ale život ponechala a k svatbě přistoupila, ovšem od svého nadcházejícího požadovala, aby jí nedával rozkazy a měla dovoleno si číst. Její manželský vztah ale od začátku nebyl naplněn upřímnou láskou, což poté do jisté míry mohlo ospravedlnit fakt velice sexuálně aktivního života Němcové v následujících letech s jinými muži. Jejich vztah byl plný bouřlivých momentů, který se neobešel bez fyzického a někdy i sexuálního násilí ze strany manžela. V ohledu dramaturgie jsem zhruba do první poloviny necítil žádný problém, od druhé poloviny se ale tempo stalo trochu rozvleklým a problém je ve finále dost možná ten, že kromě svatby Němcové jde o nejméně zajímavý díl, respektive druhá část první epizody pojednává o nejméně zajímavé části. V té nám seriál poprvé ukáže, že Božena časem začala potkávat významné osobnosti (nebo osobnosti, které se později stali významnými) a v prvním díle se tak setkává s malířem Gustavem Vackem. Právě s ním si sedla a v době nepříjemného období byl očividně člověkem, který jí svou přítomnosti dodával příjemné pocity. Sedli si svým přístupem k umění a Božena tak poprvé dokázala, že dokáže se sečtělými muži držet krok. Důležitý faktor v ohledu vykonstruování charakteru Němcové, celkově to ale minimálně z mého pohledu nemělo ten řádný efekt. Seriál později ukáže, že mezi Boženou Němcovou a jejím manželem přece jen nějaké city vznikli, přičemž Božena též pomohla svému manželovi v práci, když mu bylo kvůli vyhrocené konfrontaci s rakouským vojákem sebráno právo na výplatu a nakonec si k sobě v rámci milostného vzplanutí přece jen našli cestu. Zrovna tuhle pasáž ale seriál neprodává s totální věrohodností, osobně se mi těžko věřilo cestě, kterou si Božena ke svému manželovi našla, spíše se mi těžce věřilo tomu, jak to celé tento seriál prodal. V tomhle ohledu by bylo právě výživné bavit se o tom, do jak velké míry se Božena věnuje podstatným věcem a méně podstatným věcem, přičemž poté záleží i na názoru diváka, tedy co je pro diváka větší prioritou. V oblasti samotné hudby by možná nebyl žádný problém, časem se ale hudba příliš opakuje a vzhledem k tomu, že není kdovíjak speciální a nenaplňuje diváka každým opětovným opakováním totální euforií, časem se ohraje více než by bylo zdrávo. A pak je tu jeden důležitý faktor- Pro seriál Božena jsou očividně prioritou právě ty vztahové peripetie, které život Němcové provázeli. Už před chvíli jsem přitom psal o tom, že je v případě, že se literární a milostný život Boženy navzájem propletený důležité najít v tom ucelený kompromis (50:50). Po první epizodě jsem měl ale spíše pocit, že se seriál bude více věnovat právě vztahům (70:30) a další dva díly mě tohoto pocitu nezbavili. A to je právě pro mě důvod, který v mých očích celou minisérii prozatím sráží. První díl Boženy se může opřít o velice dobré herce (kterých je v seriálu mnoho a to i ve víceméně epizodních rolích) a vysokou technickou stránku, více než na historický kontext ale bere důraz na vztahy, dramaturgicky se první epizoda vleče nejvýrazněji a hlavní hrdinku prodává ve velmi obtížně průhledném světle. To je dost možná adekvátní, protože i ke skutečné Boženě Němcové se dá přistoupit ze dvou (vlastně možná i více) směrů, seriál by měl možná ale v tomto ohledu mít jasno. Jako úvod k relativně krátké minisérii ale vlastně první epizoda dostatečně funguje.................. ()

Galerie (28)

Zajímavosti (1)

  • Ve scéně, kdy jsou Barbora (Aňa Geislerová) a Josef (Jan Hájek) oddáváni, pronáší kněz slova: „Hunc vestrum consensum,“ která následují bezprostředně po slibu. Tato modlitba je však obsažena až v liturgii svatby po II. vatikánském koncilu, tedy až po roce 1970. V tehdejším ritu bezprostředně po slibu následovala slova „Quod Deus coniúngit, homo non séparet“, další slova byla pronášena v národním jazyce. (Thanoris)

Reklama

Reklama