Vojna a mír II
Vojna i mir II: Nataša Rostova
War and Peace: Part II
Vojna a mier: Nataša Rostovová
Obsahy(1)
Na svém prvním velkém plese se Nataša Rostovová seznámila s knížetem Andrejem Bolkonským. Zamilovali se do sebe a kníže Andrej přijíždí do domu Rostovových žádat o ruku mladé hraběnky. Získal svolení, ale z celé řady důvodů byla svatba odložena o rok. Nedlouho před vypršením stanoveného termínu uzavření sňatku se v salónu Elen Bezuchovové přiznává její bratr Anatol Kuragin k zoufalé lásce k Nataše. Nataše se rozhodne s Anatolem uprchnout. Uprchlíci jsou však včas zastaveni. Kníže Andrej ruší dohodu a vrací Nataše její dopisy i portrét.
Toto gigantické, výpravné filmové dílo, natočené na motivy stejnojmenného románu velkého ruského spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, vzbudilo nadšené ovace filmových kritiků po celém světě. K natáčení scén z bitev, jako například Bitvy u Borodina nebo požáru Moskvy v roce 1812 byla povolána pravidelná armáda a také jízdní pluk, vytvořený speciálně pro tento účel. Exteriérových natáčení se v davových scénách účastnilo více než 120 000 vojáků. Pro potřeby produkce bylo vytvořeno více než 35 000 kostýmů. Detaily z všedního, každodenního života v Rusku devatenáctého století, dobové kostýmy, společnost a její zvyky, psychologické portréty a hrdinství národa, sláva ruských zbraní – to vše přitahuje diváka stejnou měrou jako milostný příběh úchvatné Nataši Rostovové a knížete Andreje Bolkonského. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (46)
Sice komorni dil, ale urcite ne spatny. Saveljeva v roli Rostovove je zajimavy typ a neverim tomu, ze by na plese tak dlouho cekala na tanecnika:-). Misty dost prehravala, i tak je ale ustredni postavou teto epizody. Bondarcuk zde moc prostoru nema, charisma z nej vsak vyzaruje na vsechny strany. Jde videt, ze vypravnost je ve Vojne a mir na prvnim miste, i kdyz se na "platne" zrovna nic zlomoveho nedeje. Tesim se na nejvice ocekavany, treti dil! ()
2 časť je viac rodinná melodráma. Nie je taká strhujúca ako prvá časť, ale svojím spôsobom to stále celkom dobre funguje, s dobrým vizuálom a väčšinou pútavými výkonmi, ktoré upútajú pozornosť divákov. Táto časť má jeden z najlepších momentov adaptácie. Musím uznať, že ples je jednou z vizuálnych vychytávok celej adaptácie, svojím rozsahom vyráža dych, je nádherne choreografický a nádherne romantický. 7/10 ()
Druhý díl, ve kterém na frontu vůbec nezavítáme, je naštěstí díky kratší stopáži snesitelnější, než první a díky tomu, že se zaměřuje na postavu Nataši Rostovové i soudržnější a méně epizodický. A jde v podstatě do romantiky. Bondarčuk si opět hraje s kamerou, ale u některých vychytávek jsem jaksi postrádal smysl a jejich účel. Nicméně třetí díl vypadá hodně dobře. ()
Redukce voice-overů a velkoleposti a soustředění na postavy vytváří koherentnější a působivější celek. Působivější právě díky komornosti a koncepnějšímu a účelnější používánímu jak split-screenů apod. tak i prolínání hledisek a přenášení fokalizace z postavy na postavu. Dokonce i zmíněné vnitřní monology, zbytečně zahlcující díl první, jakoby nebyly jen otravnou doslovností (vynucovanou asi do jisté míry kulturní politikou SSSR), ale něčím jako nejasným a neuskutečněným dialogem mezi postavami. ()
Druhý díl je víc vztahový a vzhledem k osobě hlavní postavy vyzněním jaksi celkově „ženštější“ (emocionálnější, vrtošivější?), ale jinak platí totéž, co u prvního. Fascinuje mě, kolik se tu objevuje nečekaně moderních postupů – všechny ty přerývané střihy jak z Bezstarostné jízdy, neobvyklé obrazové filtry, promyšlená práce se zvukem (kapky!). Ženě zase prý některé pasáže připomínaly Lynche. To jsou věci. ()
Ušlechtilost této telenovely nám ubírá možnost vcítění se do vztahů. Navíc je nemilé, že v tomto díle naplno jede knižní, ve filmu tak nefunkční princip mluvících duší. Z dobrých stránek se opět musí zmínit nadčasově vykutálená kamera a podivně zábavný střih. A jak ti Rusové dovedli pracovat se zvířaty. ()
V tomto druhom dieli nie je žiadna vojna ani mier, iba ľúbostný pribeh. Ale aj taký bál veľkoleposťou nezaostáva za bitkou troch armád. Kamera nachádza výnimočné pohľady, nájazdy počas tanca a rozmazáva obraz od sĺz ľudských alebo vlčích. Nataša v podaní Ľudmily predvádza zvláštne herectvo v štýle Nastenky, ale spolu so starým českým dabingom to patri k tejto kategórii filmov. ()
Scéna z prvního Natašina bálu patří k těm nejkrásnějším davovým scénám, jaké jsem zatím měla možnost vidět- nádhera. ()
Tento díl byl pro mne velké zklamání. Rozvleklé a dosti v náznacích (z lovecké scény na venkově opravdu nejsou patrné všechny vztahy postav). Natašiny vnitřní monology, náhle vzplanutí pro Andreje, pak pro Kuragina, který není ani pořádně představen, intriky si máme domyslet. Pokus o sebevraždu taktně zamlčen. Při této stopáži jsem se těšila na nejzajímavější část románu a při srovnání s rozhlasovou adaptací (kratší) to neobstojí. Při adaptaci románu chci radši epiku než lyriku. ()
Skvelá dráma, ktorá znázorňuje hlavne ten "mier" a "vojnu" duše mladej naivnej Nataše Rostovovej. Geniálne natočené, perfektne ozvučené a veľmi obstojne aj zahrané. Teším sa na bitku pri Borodinu! ()
Druhý díl celé série se od války výrazně odklání a využívá ji jen jako pozadí. Zaměřuje se na ruskou šlechtu, jednotlivé vztahy a lásky. Překvapilo mě, jak moc se od prvního dílu liší. Vztahy Nataše jsou spíše jako z romantického filmu (což je ovšem krajní zjednodušení). Paradoxně funguje lépe než díl první, je ucelenější a mnohem více drží pohromadě. Díky tomu si vysloužil o hvězdu více než jednička. ()
V tomto díle už jsem se neztratil (mezitím jsem začal číst samotnou knihu), zato zde však chybí ona vojna (místo je tu jen pro klidné a snobské pasáže a ukázky nádherné ruské krajiny). Přesto je to natočeno tak, aby to ani na chvíli nenudilo. ()
[3,5*] "Неужели так никто не подойдёт ко мне? Неужели меня не заметят?" Výborná druhá časť veľkolepej historickej epopeje, v ktorej jedinej sa nebojuje. Namiesto vojny sa venuje mierovým záležitostiam ako sú umenie a láska. V tej prvej oblasti, oblasti umenia, sa zúčastníme honosného bálu, na ktorom Nataša predvedie svoj prvý spoločenský tanec (veľmi pôsobivo stvárnený), v krásnej scéne v drevenom zrube si vypočujeme balalajku a ruskú ľudovú pieseň (strýko s gitarou), na ktorú Nataša veľmi temperamentne zatancuje (hoci bola vychovávaná na francúzskom dvore) a napokon navštívime divadlo s operným predstavením. Druhá oblasť je oblasť lásky, a to lásky nesmierne vášnivej, až zničujúcej. Jej protagonistkou je opäť "šialená" Nataša, tentokrát šialene zaľúbená (a to hneď dvakrát). Jej postavu, výborne zahranú pôvabnou Ljudmilou Saveljevou, som v tejto časti konečne zobral na milosť (v prvej časti mi neskutočne liezla na nervy) a dokonca ma až uchvacovali všetky tie rôzne prejavy emócii, ktoré sa zračili na jej tvári (ako spaľujúca vášeň. či zúfalstvo). Opäť je to obrazovo pôsobivé, najmä čo sa týka stvárnenia emócii a konečne tu vyniknú aj živé dialógy (namiesto vznešených rečí), ktoré sa v ruštine aj výborne počúvajú. ()
Tak jsem zdolal Bondarčukovu Vojnu a mír, jak by zvolali ruští vojáci: hurááá! :-) No je to epické, to je pravda. Velkolepé. Monstrózní. Neuvěřitelné, co s tehdejší technikou dokázali. Ale ta velkolepost je až přehnaná, teatrální. Asi to k tomu patří, no. Vizuálně to vypadá skvěle (tím zrovna nemysím, že by to běželo v HD), v průběhu jsem si uvědomil, že kdybych film zastavil snad ve kterýkoliv okamžik, vznikne z toho parádní obraz. Film stojí na oné velkoleposti, doprovází ho mocná hudba orchestru a sborový zpěv, často si zpívají vojáci samotní, jako žrát třeba knížku samotnou, tak mě to možná pohltí, ale Vojnu a mír jsem nečetl a ani se nechystám, takže pro mě to symbol není. Takže teď ale - znamená to všechno, že mě to bavilo? To ani snad ne. První díl - zpočátku jsem si říkal, že je to padesát let staré, takže přimhouříme nad přehráváním postav oči a užijme si děj. Vojáci zpívali, bitva byla veliká, jo jo, to půjde. I když já se začal spíše utápět v postavách (a to jich tam zbyde po pár úmrtích vlastně pět a půl, a že jsem na DVD sehnal jenom ruskou verzi s anglickými titulky, důvod není), konečné filozofování mě pak nudilo. Číst ho v knížce, zamyslím se nad každou "hláškou", ale u filmu to rychle plyne dál a zůstává jenom pocit zmatení. Druhý díl - něco zcela jiného. Tentokrát tu máme romantický příběh, nešťastné lásky, Ljudmilu Saveljevovou, plesy, tance, ach... S ohledem na původ a datum vzniku, dobré. Třetí díl - díl bitevní. A to pořádně - bitva u Borodina. Vojáci se mažou sem a tam, mezitím pobíhá v plamenech Sergej, soustředíme se spíše na utrápené výrazy jednotlivých vojáků než na situaci na bitevním poli. A já mám šťastný pocit, že už po druhém díle tady konečně vím, kdo je kdo a že se chystá závěrečný masakrózní vrcholící díl, který mě odrovná (neodrovnal). Druhý díl pro ženy, třetí díl pro muže. Takže pak čtvrtý díl - závěrečné zatočení s proradnými Francouzi, vypálení Moskvy. Traumaticky pojaté scény, utrpení, drsná hudba, výkřiky, tenhle je hodně deprimující. A v závěru opět filozofování, zamýšlení jednotlivých postav, dlouhé... Nutno říct, že onen Napoleonův závěrečný prů*er z toho opravdu beznadějí čiší. No ale kdyby mi někdo navrhl, podívejme se na to znovu, tak asi skočím k oknu, jak ruští vojáci na vodka párty v prvním díle. Čili pro mě prostřední dva díly výrazně lepší než dva krajní, celkově některé mocné scény nestačí převážit nános letité teatrálnosti. Tohle není akční válečný film, kdybyste snad mysleli, tohle je spíše drama jednotlivých hlavní postav na pozadí válečných událostí. ()
Film se promítal v českých kinech pod oficiálním distribučním názvem Vojna a mír - Nataša Rostovová. ()
Trošku zklamání. U díla tohoto rozsahu jsem čekal vzestupnou tendenci ale po Alexandru Bolkonském je Nataša Rostovová tak trochu krok zpět. Samozřejmě výpravnost a jakousi historickou pompéznost tomu stále nelze upřít. Nicméně hrdinka okolo které se druhý díl ságy celý točí, mi přijde jako naivní husička z druhého stupně sibiřské, pomocné třídy základní školy. Předlohu jsem nečetl takže nevím do jaké míry je to Tolstého rukopis či záměr nebo úmysl tvůrců ale tato hrdinka mi byla neskutečně protivná. Právě proto i škoda že je to hlavně o ní a děj není o něco všestrannější jak tomu bylo v první části této ságy. Jinak ostatní parametry tohoto díla jsou stále na vysoké úrovni. Kamera, kostýmy, exteriéry, interiéry i nastínění historického období a tehdejších společenských poměrů jsou velmi dobré. Doufám že třetí pokračování "Rok 1812" půjde ve šlépějích úvodního snímku a dočkám se ještě komornějšího a epochálnějšího vyprávění. 3,5* za 74% ()
Tenhle díl je tak nějak nejvíc při zemi, není v něm žádná bitva ani ohromné scény a moc mě to nebavilo. ()
Druhý diel Bondarčukovej Vojny a mieru hneď na začiatku oznamuje, že medzi Ruskom a Francúzskom bol uzatvorený mier a že tento diel teda nebude o tisíc-hlavých armádach a mohutných bojoch, ale zameria sa na komorné scény a príbeh v pozadí. Dej je zozačiatku odľahčenejší, atmosféra je príjemnejšia ako v prvom diely a dianie je najmä romantickejšie - zamerané na vzťah Bolkonského z prvého dielu a Nataše Rostovovej, ktorá sa v prvom diely párkrát mihla. Ako sa ale dej vyvíja, tak postupne temnie a ukáže, že ak aj nie je vojna, tak ľudia si už problémy v živote dokážu vytvoriť aj sami svojou prehnanou emocionálnosťou a nepremýšľavosťou. Tomu všetkému pomáha výborná kamera, hudba a najmä perfektné herecké výkony všetkých postáv. Príbeh sa teda z počiatočnej príjemnej romantiky zmení na realitu šľachtických a mladíckych intríg a nerozumnosti, aby v závere vyústil do nového a už väčšieho celonárodného problému - Napoleonovho vpádu do Ruska. ()
Vojna a mír je jistě mimořádné, avšak možná v očích někoho přeceněná, exteriérově téměř orgiální podívaná z období Napoleonských válek očima ruské vrchnosti. Na úvod bych chtěl podotknout, že jsem do tohoto megafilmu šel s s jistou skepsí, kterou už od narození trpím ke všemu ruskému, což se mi částečně i potvrdilo. Rozhodně zde nebudu popírat význam a zásadnost Vojny a míru, uznávám, že jde o jedno z nejzásadnějších děl šedesátých let, také je to zřejmě dle četnosti komparzu a exteriérových lokací ten nejvelkolepější film, jaký kdy byl natočen, avšak ne pro mou cílovou skupinu. Projekt to byl vskutku monstrózní, desítky krásných lokací, úžasná výprava, perfektní bitevní scény a nejkomplexnější výpověď Napoleonských válek, avšak z úst Rusů. Nezmiňoval bych to jen tak, ale ten neskutečně proruský komentář byl jednou z největších mínusů celého díla, protože Francouze vykresloval jako zkažené lidi a Rusové byli jen nevinnými obětmi. Mezi další zápory patří kolísavá úroveň jednotlivých částí, které sice mají tvořit pevný celek, ale to se však občas příliš nevede. Nemluvím o akčních scénách, které jsou skvělé a nadčasové, ale o většině těch interiérových, jenž často nudí a v celkové délce se ztrácí význam jednotlivých činů. Ačkoliv je Tolstého kniha silně národně zaměřená, tak si myslím, že přes ty všechny náklady a úsilí mohl výsledný efekt dopadnout ještě o chlup lépe, ale to už asi bude jen moje rejpalství spojené s tím, že jsem možná čekal něco krapet jiného........... Druhý díl, Natasha Rostova, je jednoznačně nehorší částí celé Vojny a míru. Tato část mě zklamala především svou nezáživností a utahaností, která je trochu paradoxně ještě větší než u první části, která je však o dobré tři čtvrtě hodiny delší. Duševní zpověď mladé ohyzdné Rusky, která jako pravá zlatokopka míří za těmi nejvyššími cíli mě nebavila, otravovala a místy i štvala. Ljudmila Saveljeva jako Natasha Rostova je typická Ruska, tedy mě vrcholně nesympatická. Na rozdíl od akčnější první části zde hraje daleko větší roli kamera a režie, která se markantně projevuje při bálu, který byl natočen opravdu pěkně, to se musí uznat, jinak je to však přeceněná nuda. ()
Druhé pokračovanie sa nesie skôr v duchu dvorskej romantiky, a miesto veľkolepých bojových scenérií sa pohybujeme v prostredí bálov, poľovačiek a iných šľachtických kratochvíľ. Z vizuálneho hľadiska je to však stále bomba, a opäť, kamera predvádza naozaj excelentnú prácu. 60%. ()