Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Tragikomické dění v idylickém městečku Rukapáně odkrývá jak předsudky místních obyvatel, tak jejich solidaritu. Kronika městečka Rukapáně zachycuje úsměvné i tragické osudy jeho obyvatel na konci devatenáctého století. Pytlák Matěj zachrání radu Zimmerheiera v zasypaném dole, starosta Buzek je varován andělem, aby nechal pití, a další události tvoří mozaiku maloměsta. MImopražská premiéra se uskutečnila již 4. 9. 1942 v Ronově nad Doubravou, kde se natáčely exteriéry. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (45)

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Tohle je spíš melodramatické prvky s úsměvnými prvky. Jan Drda se ve svých dílech rád vracel na rodné Příbramsko a hornické prostředí mu bylo blízké (Dařbuján a Pandrhola). Tenhle film je tradičně spojován s tragickou událostí - odvedením spolutvůrce filmu Karla Hašlera do koncentračního tábora uprostřed natáčení. Film je svým námětem podobný filmu Nebe a dudy. I tady je Jaroslav Marvan (jako hajný) zachráněn chudým havířem a pytlákem (Jaroslav Průcha), tentokrát po důlním závalu. Ohromně rázovitou figuru, ale přišitou docela na míru, si tu zahrál Jindřich Plachta v tragické postavě místního blázna. Ústřední postavou však zůstává František Buzek (František Smolík v další z řady význačným rolí), který se neumí vzdát alkoholu, a to ho přivede až k tragickému konci. František Filipovský v roli čepičáře zase předznamenává své příští role na divadle (Naši furianti, Lakomec) i ve filmu, vrcholící jeho dabováním L. de Funése. Jednu z posledních rolí tu sehrála také další fašisty umučená Anna Letenská. ()

Zagros 

všechny recenze uživatele

Městečko na dlani je plné rázovitých a milých figurek. Jejich příběhy jsou povětšinou velmi dramatické a také často smutné. Tvůrci zdařile vytěžili Drdovu předlohu a především herecké obsazení dalo vzniknout mimořádně podařenému snímku. Nebude vyjmenovávat jednotlivé herce, protože se mi tentokráte líbili úplně všichni. Přesto, že atmosféra filmu je spíše smutně poetická, dokázal na mě působit velmi mile, povzbudivě a několikrát mi vykouzlil úsměv na tváři. To se povede málokdy a zaslouží si to uznání. Možná se do něj otisklo těžké období, ve kterém vznikal. ()

Reklama

Autogram 

všechny recenze uživatele

Je toho vo filme naozaj neúrekom. Príbehov, ľudských osudov, morálneho poučenia, na to všetko bola asi predloha bohatá a vo filme sa to prejavilo. Nebolo to pre mňa až také záživné, ale kvality filmu vrátane obsadenia musím uznať, a prihodím aj tú štvrtú hviezdu. –––– Piješ, moc piješ. Nám nahoře se to nelíbí! –––– Sto volů zpátky nevtáhne, co z hloupý huby vyletí. ()

farmnf 

všechny recenze uživatele

Film, kterému se nedá nic vytknout je manifestací našich starých skvělých herců. Má přiměřeně skrývaného vlastenectví, přiměřeně sociální propagandy, přiměřeně humoru a přiměřeně tragedie. Exceluje tu František Smolík, jako alkoholik, který je smířený s tím, že za to zaplatí. Exceluje tu i František Filipovský, který jde do volebního boje v podstatě jen se dvěma větami:"To si naše strana nevezme na to ódium" a "Uděláme tabulu rasa". Je to roztomilé a působí to jako předzvěst největšího komika let poválečných. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Miestny konspirator a retard Karel Chrocht, teda odborne Karlos80 zase film vychvaluje do nebies a vypisuje tu svoje kecy. To moze, ja som od prirodzenia tolerantny. Ja osobne s nim nesuhlasim, a teda aj nieco k filmu. Slusna komedia odohravajuc sa v druhej polke 19. storocia. Film skuma osudy obyvatelov malomesta a tym vytvara ajeho mozaiku. Do priemeru film stiahla rutinerska rezia Vaclava Binovca a caste az prazdne tliachanie o medziludskych vztahoch - ako treba poriesit medziludske vztahy, to jo, ale tu sa mi zdali byt az samoucelne. Pozeral som film aj kvoli Blanke Waleskej /Kladivo na Carodejnice 1969/, bola vyborna : 65 % ()

Galerie (6)

Zajímavosti (7)

  • Film se natáčel v Ronově nad Doubravou, v nedaleké Třemošnici a v Peklu v Železných horách. Ronovu nad Doubravou se dodnes říká Městečko na dlani, a také se tak jmenuje i obecní časopis. (zdeny99)
  • Kamenem úrazu při natáčení bylo pověření režírování filmu Václava Binovce, kterému měl jako umělecký poradce sekundovat Karel Hašler. Zatímco Hašler byl Žid, Binovec se netajil svými sympatiemi k nacistickému režimu. Dodnes tak zůstala otázka, zdali to byl skutečně Binovec, kdo Hašlera udal gestapu. (zdeny99)
  • Keď bol film dokončený, trvalo ešte niekoľko mesiacov, než úrady povolili jeho premietanie. V tom čase už bol Karol Hašler, ktorý mal nad filmom umelecký dohľad, mŕtvy. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama