Režie:
Ludvík RážaScénář:
Nataša KrempováHudba:
Ladislav ŠtaidlHrají:
Kamila Špráchalová, Alice Chrtková, Jiřina Bohdalová, Bronislav Poloczek, Dana Batulková, David Prachař, Jan Čenský, Jiří Bartoška, Zdena Hadrbolcová, Hana Davidová, Martina Hudečková (více)Obsahy(1)
Příběh dvou začínajících zdravotních sestřiček, nerozlučných kamarádek… Dvě kamarádky, Zuzana (K. Špráchalová) a Alena (A. Chrtková), absolventky zdravotní školy, nastoupily do svého prvního místa na urologickém oddělení nemocnice. Práce se jim líbí a jsou tu spokojeny. Jednoho dne dojde k události, jež prověří nejen jejich profesionální zodpovědnost, ale i charakterové vlastnosti. Infuzi, kterou lékař naordinoval jednomu z pacientů, Alena zapomene zapsat do statusu a Zuzana zavede nemocnému další. Pacient je v ohrožení života a Alena se nedokáže ke svému zanedbání přiznat. Zuzana prožívá těžkou krizi… (Česká televize)
(více)Recenze (14)
Vcelku zajímavá sonda do mladého života čerstvě zaměstnané dívky, do jejího života a do zásadního pochybení, které dívka způsobila ne vlastní vinou. Spíše pro ženy, ale OK. ()
Zajímavý jednoduchý příběh z nemocničního prostředí. Mlaďounké Kamile Špráchalové to v sestřičkovském mundůru slušelo! Z hlediska zápletky mi to zase takové drama nepřišlo. Co zaujme je fakt, že ještě v roce 1988 žila v jednom pidibytě hromada lidí, kteří si i když enchtěli překáželi. Vůbec nechápu jak mohl někdo přijít do toho bince z noční, nebo v tom na noční naspávat... Příběh sám není nijak nereálný, sestřičky opravdu musí být rychlé a přesné. Omyl může někdy znamenat smrt. Dávám za 3 infůze. * * * ()
Inscenace o charakteru člověka, o ochotě převzít zodpovědnost za své činy a o ceně přátelství. Zajímavé, určitě to nebyla ztráta času. ()
Koukatelná epizoda ze života nemocičních sester. Srovnej dříve a dnes: jak mluví sestřičky o pacientech, přístrojové vybavení, organizaci práce. ()
Mlaďoučká Špráchalová,Chrtková,a princ Čenský...uvěřitelné za otevřený konec* navíc.. ()
Malý filmeček z doby, kdy moje žena taky makala ve špitále, taky něco posrala a taky brečela několik dní. Excelentní herectví Bartošky. I já makal v 3 směnném nepřetržitém. Je to šílenství! Vydržel jsem to 10 let, více ne. Jak mohla mladá sestra spát po noční v malém bytě se řvoucím faganem? Odpověď ji byla: No a co? ()
Predstavte si Treti patro jako film, tentokrat z prostredi nemocnice resp zdravotnich sester. Alespon na me to tak pusobilo. ()
Je až k neuvěření, jak by příběh vypadal o třicet let později.. místo sondy do duše postav bychom mrkli do počítače pod jakým loginem se prováděl poslední záznam a kdy nebo bychom si vyjeli kamery ze sesterny nebo by sestře prostě vyskočilo upozornění na odkliknutí dané činnosti a nebylo by o čem točit. Je příjemné se jednou za čas vrátit v čase, kdy lidi spoléhali více na svou mysl než na techniku. ()
Bravurní studie lidství. ()
"Pochybovat se má!" ()
A takhle snadno se ztrácejí přátelé. Stačí pouze, aby jedna druhou potopila a neuměla přiznat chybu. Možná by i Zuzana chybu vzala na sebe, kdyby ji v tom ovšem Alena nenechala vykoupat. Taky mě překvapilo, jak ještě na konci osmdesátých let bydlí rodina pospolu, ovšem nedokáže právě Zuzana je ta špatná, že po náročné směně a zvláště pak noční touží po klidu, zvláště u zdravotní sestry je to důležité, aby neudělala chybu. A jediný způsob jak to vyřešit nachází Zuzana ve svatbě. Celkově se mi zdá příběh plytký bez záživnosti. ()
Taková malá televizní kravinka z období, kdy se tvorbě v Československu moc nedařilo. Příběh je poměrně reálný, mladé herečky civilní, kvalita však nif mof. ()
Krásný a jednoduchý snímek z nemocničního prostředí, který rozhodně nebyl ztráta času. Všem to tam moc slušelo, jak Jiřímu Bartoškovi, tak i Kamile Špráchalové. Jan Čenský mi taky učaroval a byl to obecně moc milý film. Krátký, ale rozhodně silný. O přijetí svých vlastních činů, o zodpovědnosti, o přátelství a toleranci. Určitě se na snímek někdy podívám znovu. Není to žádné náročné drama, u kterého by se člověk musel nějak zvlášť soustředit, ale svůj cíl film určitě splnil. Zabavit diváka a vtáhnout ho do děje co nejrychleji. Je až neuvěřitelné, kam se dnešní doba posunula a kdo by to byl v roce 1988 tušil, že dneska už jen koukneme do počítače a víme téměř všechno. Obdivuji doktory obecně, jak ty dnešní, tak i ty z minulého století, kteří to bez dnešní techniky museli mít ještě náročnější. Taky moc děkuju naší skvělé československé kinematografii, že natáčela tyto milé a velmi povedené autentické snímky, kde všichni hráli tak přirozeně! ()
Průměrný film z urologie s hezkými herečkami. Hodnocení: 60 % ()