Eurosong: Příběh skupiny Fire Saga

Iste Eurovízia nie je súťaž. Len akási prečudesná producentská prehliadka aktuálnych popových produktov, ktoré znejú jeden ako druhý cez dôsledne vopred prefiltrovaný kopírovací stroj. Osobne pre mňa ostávajú záhadou masy divákov lepiacich sa na toto popové mucholapkové hovno. Na druhej strane - niet sa čomu diviť. Takto si európska hippie generácia, prežívajúca búrlivú mladosť do začiatku 70. rokov, vychovala svojich nasledovníkov. Dnes post hipíci (=vážení podnikatelia a jupíci) žnú plody vlastnej výchovy v podobe veľmi často pochybného umeleckého vkusu ich potomkov. Ale toto všetko je len anti konzumný a antipopový blábol. Späť k filmu: výnimočne odhodím predsudky a zdôvodním maximálne hodnotenie. Nech je príbeh akokoľvek vykalkulovano naivný, mňa osud večného smoliara, odvrhovaného otcom a vysmievaného komunitou, roky čakajúceho aspoň na kúlilinček šťastia, dojal. Aj preto, že hoci mohol zabojovať o slávu, zabojoval o istotu návratu do krásneho kúska zeme, kde vyrastal. Aj preto, že hoci celý život lúzer, v správnej chvíli zabojoval o lásku. Roky blízkej a predsa vzdialenej vyvolenej. A ešte: ak ma nejaké mesto pri pobyte na Islande zaujalo, tak to bol práve Húsavík. Tam sa odohráva značná časť filmu, jemu je venovaný i finálny eurovízny song.  Žije tam necelých dva a pol tisícky ľudí (čo je u nás väčšia dedina). Neinklinujem k vidieckemu životu. A predsa keď som prechádzal húsavíckou prírodou a ulicami: chcel som tam ostať. Bývať. Miesto, kde som prvý raz videl naživo veľryby. A tiež kolónie islandských aliek - mníšikov - papušalkov. Jednoducho som si predstavil, že si tam otvorím hot-dogáreň pre turistov a budem im tam predávať tie najlepšie ovčie (a baranie) hot-dogy na Islande. No a toto je film zasvätený Húsavíku. Na konci som plakal ako malé decko. Mňa to naozaj dojalo. A veľmi. Takže päť bez zaváhania. (26.05.2021)

Nečakal som to. Veľmi príjemná old school comedy, kde hodnoty na konci zvíťazia a kde držíme postavám palce. Vtipy fungujú (Američania/duch Demi Lovato) a rovnako aj piesne. Will Ferrell presne v tej pozícií v ktorej ho mám rád. Jeho návrat na Island bol Sad Epic. Dobkin dokazuje, že mu nie je cudzí žáner a dokáže v správnej chvíli vystihnúť miesta, ktoré zaváňajú pátosom a zároveň niečim univerzálne nadčasovým. Nelezie to na nervy, a je to v zásade niečo, čo si rád pozriem aj v budúcnosti. A taký film nemal Ferrell už riadne dlho. McAdams mu skvelo sekunduje - a finálna pieseň je pekne zimomriavková. Nuž a potom zaznie Hoppipolla a ja si zrazu uvedomím, že mi po líci stekajú slzy a usmievam sa ako slniečko na hnoji. P.S. Dr. Horrible - súhlasím s tebou. Krásna improvizácia. (08.07.2020)

Eurovision má sice naprosto banální děj, který lze najít v každé druhé romantické(?) komedii, ale na druhou stranu si to vynahrazuje vcelku slušným utahováním z oněch zpěváckých soutěží, do kterých jsem se kdysi chtěl sám dostat, ale ta následná prezentace nechutnosti showbusinessu mě nakonec přesvědčila, že by to byl blbý nápad. Navíc by mi tam určitě chtěli vyžehlit vlasy, což teda jedině přes mou mrtvolu. Film si může přičíst k dobru i přirozenou vtipnost Willa Ferrella, který mnohé momenty vcelku slušně zachraňoval. Ale ne snad, že by ten film byl jinak zcela bez vtipu, najde se tam hned několik pasáží, které opravdu pobaví, ovšem za břicho se asi divák celou dobu popadat nebude. Další plus byl i nápad udělat z hlavních hrdinů Islanďany, dodalo to na jejich zajímavosti, plus tvůrci si tak otevřeli dvířka pro mnoho kulturních fórů. Celkově je Eurovision prostá komedie, která sice ničím příliš nepřekvapí, plus její formát už člověk viděl ve spoustě jiných filmech, ale když vypne a nechá to na sebe působit, čeká ho vcelku zábavná podívaná. Navíc Rachel McAdams je tam strašně roztomilá. Lepší 3* (11.01.2021)

Čím je humor trápnejší, tým je film zábavnejší. Všetky možné spevácke kreatúry posledných liet v tejto súťaži sa zišli, aby sa na nich svet pobavil. Možno ani netušili, že sa stali užitočnými idiotmi. Toto panoptikum vhodne doplnil Will Ferrell. Príbeh o snoch a túžbach nie je síce na zahodenie, mnohé nekorektné fórky vcelku zábavné, ale Ferrellove filmy majú vždy svoje ale... Vyznavači povrchných speváckych a talentových súťaží budú nadšení, mne zostáva len podotknúť, že Eurovision si zaslúži tento film a tento film si zaslúži Eurovision. A je mi ľúto Islandu. (13.07.2020)

Škoda, že neměl Will Ferrell víc soudnosti a nepřenechal hlavní roli někomu jinému. Rachel McAdams je sice něco přes 40, ale díky svojí přirozený kráse může dál hrát mladé holčičky, co si jdou za svým pěveckým snem. Kdežto Ferrell vedle ní v blonďaté paruce vypadá jako víc úchylný Věchet. Naprosto se k Rachel nehodí, ani jako herecký partner, hudební parter, životní partner a ani komediální parter a tohle všechno bohužel působí jako pěst na oko. Navíc film neví, jestli chce být ujetou komedií jako Waynův svět, nebo seriózní komedií jako One Chance o životním úspěchu Paula Pottse. A tak střídá oboje, někdy víc někdy míň povedeně až není ani jedním. Potěší výteční Islandští herci, Brosnan a skvělý Dan Stevens jako zlovolný ruský bukvičák. Jinak spíš provar co dojel na neschopnost Ferrella se sebereflexivně vyřadit z hlavní role a film jen produkovat, popřípadě zahrát si vedlejší úlohu. Ale scéna s křeččím kolem nás poslala do kolen, to zas jo.55%. (06.04.2021)