On the Trail of Blood
Režie:
Petr SchulhoffScénář:
Petr SchulhoffKamera:
Emil SirotekHudba:
Pavel BlatnýHrají:
Rudolf Hrušínský, Hana Brejchová, Vladimír Ptáček, Jana Vaňková, Ilja Prachař, Libuše Holečková, Michal Kožuch, Milada Ježková, Luděk Nešleha (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Autorský film Petra Schulhoffa navazuje postavou majora Kalaše na film Vrah skrývá tvář. V naší kinematografii tyto snímky představují zásadní počin v detektivním a kriminálním žánru a to nejen let šedesátých. Všechny detektivky se opírají o skutečné případy a vyznačují se skvěle vybudovanou tíživou atmosférou, umně vykonstruovanou zápletkou i výbornými hereckými výkony, kterým vévodí Rudolf Hrušínský v postavě majora Kalaše. Po stopách krve vypráví o nesnadném pátrání kriminalistů po sexuálně úchylném vrahovi dětí. Film splňuje všechny požadavky detektivního žánru: napínavost, pátrání po vrahovi probíhá po řadě linií a vede k několika podezřelým, zatímco vlastní pachatel zůstává až do samotného závěru skryt a v jeho odhalení nechybí potřebný moment překvapení. Pro většinu postav si Petr Schulhoff cílevědomě vybral méně známé herce, jejichž velmi dobré typy dodaly jeho filmu rys autentičnosti. (Česká televize)
(více)Recenze (264)
Vyborny film, kedy roku 1969 mal Rudolf Hrusinsky hned dva kultove filmy : Skrivanci na Niti a tento Po stopach Krve. Detektivka ako ma byt, Schulhoff /Co je doma, to se pocita panove, Zitra to roztocime, milacku, Diagnoza Smrti/ sa rezisersky fakt predviedol, reziserky masakrozne dobre. Jo, je to ceska odpoved na svajciarsky film z roku 1958. Hrusinsky bol genialny herec, vyborna zapletka : proste nadhera. Krasny dokaz toho, ze v 60. rokoch sa tocili najlepsie filmy ceskoslovenskej kinematografie. 94 % ()
Petr Schulhoff je znám divákům spíše jako autor komedií Zítra to roztočíme, drahoušku! apod., avšak hodně tíhl i k detektivkám. Do dvou svých filmů (Strach, Vrah skrývá tvář) obsadil do role majora Kalaše Rudolfa Hrušínského a jeho kolegu hrál Radoslav Brzobohatý. Do třetího filmu s majorem Kalašem však již druhého policistu neobsadil, nechal jen jednoho hlavního vyšetřovatele, opět v podání Rudolfa Hrušínského. Temně depresivní film vypráví o případu několika vražd se sexuálním podtextem, kdy obětí je dítě. SPOILER!!! Stopy krve zavádějí vyšetřování nejprve k romské (tehdy cikánské) rodině, posléze se podezřelým ukáže být mírně vyšinutý stařík... V jedné ze svých mála rolí se zde objevuje Hana Brejchová, sestra známější Jany, a dokázala, že umí zahrát s přehledem. ()
Spoilery! Snímek jsem si užil zhruba stejně jako předešlý díl. Vraždění dětí je totiž srovnatelně zábavné s vražděním žen a vždy se u toho rozplývám radostí. Líbí se mi, že takhle stará kriminálka dokázala v minulém díle nakousnout téma incestu a v tomto díle téma pedofilie. Úplně bych to v této době nečekal. Hrušínský je standardně výborný. Atmosféra dílu byla skvělá. Případ znovu zprvu příliš nezáživný, ale s postupem času se nádherně rozvinul. [80 %] ()
,,Cikáni většinou nevraždí své děti. Na to nejsou dost civilizovaní." Ponurá kriminálka s R.Hrušínským v roli majora Kalaše. Nemůžu si pomoct, ale mně se jeho výkony z filmů 60.let slévají v jeden - skvělý. Zavřu oči a slyším pana Kopfrkingla, otevřu je a vidím Kalaše. Černobílá kamera světel a stínů spolu s hudbou dodávají snímku až mrazivé strašidelnosti. Divák je záměrně veden k různým pachatelům, aby ho nakonec odhalil až Kalaš. Potěšily Milada Ježková i Hana Brejchová (zvláštní, má stejný hlas jako sestra Jana). Ani po opakovaném zhlédnutí film nenudil a nezklamal. ()
Do druhé vraždy se kolem napětí jen tak našlapuje, aby se neřeklo, ale od druhý vraždy se do toho konečně trkne pořádně a pak už nezáleží na čase, nezáleží na hladu, nezáleží vůbec na ničem a jediný co diváka zajíma, kdo to byl ! Jelikož se ve filmu nevyskutuje zahradník, pátrání po vrahovi je tak o to napínavější. Psát chválu na herecký výkon Rudolfa Hrušinskýho je snad úplně zbytečný. Rudolf Hrušinský může hrát ve filmu třeba neviditelnou blechu a stejně by na sebe strhnul veškerou pozornost. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (4)
- Natáčení probíhalo především v okolí Dubé – např. v obcích Dobřeň či Jestřebí. Místo činu je Skautská skála u Sosnové. Natáčelo se také v Praze. (rakovnik)
- Původně zvažované názvy filmu byly „Krev“ nebo „Vrah na volné noze“. (Gastovski)
- Příběh byl inspirován vraždou jedenáctiletého Josefa Neumanna. Čtyřiadvacetiletý Jaroslav Papež se s chlapcem seznámil v pražském kině Metro, kde muž pracoval jako promítač. Papež chlapce nalákal do promítací kabiny pod záminkou zhlédnutí nepřístupného filmu Komisař Maigret zuří (1963). V kabině pak Papež chlapce zneužil a následně do něj začal bodat. Ve stejný moment sledovali promítaný film i diváci v sále. Protože však během běsnění došlo k přerušení filmového kotouče a nic netušící diváci začali nespokojeně pískat, Papež se k dokonání vraždy vrátil později. Mrtvé tělo dítěte následně schoval v šachtě pod promítací kabinou. Jaroslav Papež byl dopaden pět dní po vraždě a během procesu byl odsouzen k trestu smrti. (eleonnore)
Reklama