Režie:
Martin ScorseseScénář:
Joseph MinionKamera:
Michael BallhausHudba:
Howard ShoreHrají:
Griffin Dunne, Rosanna Arquette, Linda Fiorentino, John Heard, Teri Garr, Catherine O'Hara, Cheech Marin, Tommy Chong, Verna Bloom, Dick Miller, Will Patton (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Znuděný úředník (Griiffin Dunne) se pozdě v noci vydává na barové dobrodružství nočním New Yorkem. Během noci se mu stane řada příhod, které mu s vtipem připravil škodolibý osud. Protože když je po zavíracích hodinách, platí jiná pravidla. Newyorský filmař Martin Scorsese oceněný za tento film cenami Independent Spirit Awards a soškou v Cannes za nejlepší režii natočil ve svém oblíbeném městě černou komedii, ve které se může stát cokoliv. V příběhu o tom, co vše se může zvrtnout uvidíte také Rosannu Arquette, Lindu Fiorentino, Teri Garr, Catherine O'Hara, Cheeche & Chonga a další, se kterými se nešťastný hrdina setká. Scorsese prohlásil, že scénář Josepha Miniona byl sestavený jako puzzle, vše do sebe nakonec krásně zapadlo. (Magic Box)
(více)Videa (2)
Recenze (176)
Scorseseho filmařský talent je absolutní. Natočí dobře cokoliv. Umí film ozdobit například různými zoomy a švenky tak, že se na to zkrátka dobře dívá. Afterhours je skvěle zmáknutá, dějově však průměrná komedie. Ze scénáře je vyždímáno maximum, z čehož plyne, že právě děj je tou slabou stránkou filmu. Slibně se rozvíjející děj je postupně překombinován a dotažen do absurdna, které však k filmu takového ražení moc nepřísluší. Hlavní hrdina se sice neustále snaží z podivné New Yorské čtvrti vypadnout, avšak o chvíli později zase vezme zavděk pozvnáním od podivných individuí. Místo aby utíkal, zůstává z pochybných pohnutek pořád na hrozném místě. A díky tomu, že nelze chápat jeho protichůdné a iracionální konání si film nejde úplně užít. ()
Scorseseho bravurně podaná absurdita, která mě od začátku až do závěrečného konce nenechala klidným a také v podstatě nenudila, divákovi by se skoro až mohlo zdát, že se patrně jedná o snový příběh, což by podle nelogičnosti chování postav mnohé napovídalo. Po skvělém Mysu hrůzy druhý film, který mě od Scorsese skutečně zaujal. ()
Pozoruhodné komediální drama, nebo spíše černá komedie, která je tak neuvěřitelná a zvláštní, až je vlastně zajímavá. Takový příběh vymyslet, aby do sebe všechno zapadalo a aby všechno vypadalo jako souhra náhod, chtělo určitě velice dobrou fantazii a určitě to dalo mnoho práce. Ale výsledek je opravdu úžasný, já sám jsem se chvílemi nestačil divit, na co se to vlastně dívám a co mi to Martin Scorsese předkládá. Určitě bude něco pravdy na tom, že lidský život se skládá vlastně z náhod. Ale tady je to vyvedeno až do absurdna a to, co jeden průměrný člověk nestihne díky náhodám zažít za celý život, to zde hlavní hrdina prožívá během jedné jediné osudové noci. Náhoda tomu chtěla, aby potkal v kavárně sympatickou slečnu, která mu dala telefonní číslo. Náhoda chtěla, aby večer na to číslo zavolal, aby ho ta dívka pozvala k sobě, aby mu ulétla během divoké zatáčky v taxíku dvacetidolarovka, aby ta slečna nebyla doma a on zatím pomáhal její spolubydlící se sochou. A to je teprve popis prvních asi 10 či 15 minut. Teď si představte, jaké náhody se hlavnímu hrdinovi stávaly po zbývajících asi 80 minut celého filmu. Ale faktem je, že ten příběh drží perfektně pohromadě a všechno to dává smysl. Já byl výsledkem velice příjemně překvapen, a herecké výkony musím označit za dokonalé. A ten vtipný závěr, kdy hlavní hrdina přijde jakoby nic do práce přesně včas, z toho jsem prostě nemohl, jak jsem se smál. Takže opravdu zajímavý zážitek, který hodnotím čtyřmi hvězdičkami. ()
Paul si během svého pozdně nočního probuzení z nevzrušivého spánku kancelářské krysy musí neustále opakovat, že cokoliv zlého jej potká, za pár dní se tomu zasměje, ale úplně jistý si tím nikdy být nemůže. A divák díky Scorseseho zálibě v temných koutech měst i lidských duší také ne. Labilní chůzi od komedie k thrilleru a zpět jistí velmi stabilní režie i zdařilý scénář, dříve či později eliminující jakékoliv pochybnosti ohledně samoúčenolnosti toho kterého rozvětvujícího se motivu. Vše do sebe krásně zapadá, vše souvisí se vším a celé to končí úžasným kancelářským tanečkem, ujištěním, že v tomto případě nešlo o nic velkého, zásadního či přelomového. Jenom trocha filmařského řádění. Na té nejvyšší řemeslné úrovni. Apendix: Další položka na dlouhatánský seznam filmů, kterými se Timur Bekmambetov inspiroval při tkaní Wanted. 80% Zajímavé komentáře: Flipper, Peytl ()
Scorsese si stojí v mém osobním žebříčku filmových režisérů hodně vysoko, ale tentokrát nastal první případ, kdy jsem se s Martinem skutečně minul. Snímek Po zavírací době na mě působí dojmem nevtipného chlápka, který - posilněn několika skleničkami alkoholu - začne dělat dojem na přítomnou slečnu, je dotěrný, bez charismatu, pouze trapně snaživý, prostě opruz. Příběh drhne a vůbec nedrží pohromadě, scénárista chce ohromovat novými a novými nápady, jenže situace nedotahuje do vtipného konce, a postavy (vesměs přehnaně afektované a s charakterově vyhraněné do extrémní, nerealistické polohy) přicházejí a odcházejí, aniž by se jejich mikropříběhy nějak naplnily. Ani ty dvě hvězdičky nejsou nijak přesvědčivé. Celkový dojem: 35 %. ()
Galerie (86)
Zajímavosti (9)
- Dialóg medzi Paulom a vyhadzovačom klubu Berlin je prevažne prispôsobený Kafkovmu podobenstvu Pred zákonom z románu Proces. (Georgei)
- Ve scéně, kdy servírka Julie (Teri Garr) pozve Paula (Griffin Dunne) do svého bytu, první píseň, kterou mu pustí, je "Last Train to Clarksville" od The Monkees. Právě filmový projekt od The Monkees Hlava (1968) poskytl Teri Garr první mluvenou roli. Tehdy se filmování zúčastnila ještě jako Terry Garr. (peetriss)
- Film mal pôvodne režírovať Tim Burton. Scorsese, ktorý bol prístupný kvôli oneskoreniu prác na Poslednom pokušení Krista, však vyjadril o projekt veľký záujem, na čo Burton ustúpil. (Georgei)
Reklama