Režie:
Jiří Sequens st.Scénář:
Jiří Sequens st.Kamera:
Václav HanušHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Petr Haničinec, Renáta Doleželová, Miloš Willig, Vilém Besser, Slávka Budínová, Martin Růžek, Alena Vránová, Rudolf Jelínek, Josef Vinklář, Josef Bláha (více)Obsahy(1)
Na motivy z Řezáčova románu Bitva natočil Jiří Sequens široce rozevřenou, avšak krajně ilustrativní a tezovitou epopej, která zachycuje severočeské pohraničí v létě 1947, zobrazuje rejdy reakce, snažení bezvýhradně čestných komunistů i zákonité směřování společnosti ke konečnému vítězství dělnické třídy vedené komunisty. Jedná se o jeden z výstavních ideologických filmů rané normalizace, který měl zdůvodnit, že jedině komunisté povedou lid ke šťastným zítřkům. Je pozoruhodné, jak postavy (s nimiž jsme se setkali již o dvacet dříve ve Vávrově "Nástupu") stále setrvávají v pozici pouhých hlasatelů příslušných idejí, jak vyznívá směšně každá snaha o jejich polidštění třeba skrze váhání či naopak ukvapenost. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (36)
Skvělá adaptace, dnes už klasické, literární předlohy. Přímé politické dění zde vidíme minimálně, neb je k nám transportováno skrze osudy/jednání/chování jednotlivých postav děje, který je dosti bohatý/barvitý a napínavý na to, aby bez problémů ustál téměř tříhodinovou stopáž, a klidně i delší. Herecká elita opět nezklamala. Jedna z nejlepších filmových rolí Aleny Vránové, snad dokonce ta životní. Označení "diva" si Vránová touto rolí určitě a bez přehánění zaslouží. V postavě Tymeše (Vinklář) jako by film zůstal nedokončený. Ale vše nelze vyřešit naráz a Tymeš tak zůstává obrazem pseudo-komunistů=z vypočítavosti do rudého kabátu převlečených demokratů=fašistů, kteří se postupem času pevně zabydleli ve Straně i jinde a značnou měrou pak přispěli, spolu s jinými anti-rudými živly, k pádu celého socialistického bloku=většina z nich si totiž vždy dokázala najít cestičku, jak se vyhnout gilotíně. ()
Konečně trochu objektivního pohledu na poválečnou historii! ()
Volné pokračování Vávrova snímku Nástup z roku 1952. Děj se začíná odehrávat přibližně po dvou letech od předchozího filmu, v roce 1947. Hlavní hrdina Bagár se už v pohraničí vypořádal s Němci, teď je na řadě kapitalistická smetánka (Rosmus) zlatokopové (Püchler) a kolaboranti (Tymeš). Ve hře je osud družstva, státního statku, ale ohroženo je především pohraničí takové jaké si ho Bagár se svými spolupracovníky vybudovali... ()
Renáta je holt moje láska, takže musím dát 4*! :-) Stejně jako za šmrncovní Slávku Budínovou v rajtkách, jezdeckých botách, bílé košili a s bičíkem v ruce!!!! :-) ()
Kapitalisté opět dostávají na frak od soudruhů. Ono to nebylo zpočátku špatné, ale pak jsem ztrácel pozornost a začalo mne to uspávat. Prostě to na mne bylo moc zdlouhavé. Ale jinak musím uznat mistrovské herectví, takže se to promítne do hodnocení. ()
Celou dobu čekám, kdy na scénu přijde Honza Zeman :D ()
Matně si vzpomínám , že jsme asi snad byli na tom povinně a že se mi to docela líbilo!! ()
Na týhle "kronice" mě zaujal nejvíc - vedle pár záběrů z kadaňskýho náměstí v roce 1972 - příběh dvojice Alena Vránová / Rudolf Jelínek... ()
Příběh ze severočeského pohraničí v poválečné době, která se vyznačovala nástupem komunistů a s tím spojeným procesem znárodňování. Snímek, obsáhlý nejenom svojí stopáží, avšak i dějově a množstvím postav. Film je poplatný době svého vzniku, avšak s tím nemám problém. U podobně zaměřených filmů z této doby je to očekávané. Jen některá gesta a výrazy v dialozích nemusely působit tak upjatě a afektovaně. To se dá říct i o projevech některých herců, např. Petra Haničince, u něhož mi připadá, že hraje všechny své postavy absolutně stejně upjatě. Nejvíce se mi líbily pánové Vinklář a Bláha, paní Budínová a Vránová, která byla navíc v době natáčení filmu velice přitažlivou ženou. 55%. ()
Tohle všechno vzniklo, když se podělal celej ten jejich německej bordel. Výborně obsazené. Ano poplatné svojí době, ale co není? ()
V pražských kinech se promítal od 22.2.1973 (Blaník) ()
Víte co je smutný???? Že tahle komunistická agitka je o tisíc procent lepší než dnešní ulice, ordinace a podobně.... Samozřejmě myslím z filmarskeho hlediska. ()
Co na to rict - asi jen, ze kdo chce videt P. Hanicince v "akci", at se radsi podiva na Zenu pod pultem, ta je prece jen zabavnejsi nez toto. Jediny svetly bod bylo odhaleni prave podstaty Bouseho a Bruzka jako pravych komunistickych s... :) ()
Hrůza,ale pro staré bolševiky, kteří ještě mají ve skříni obraz Gottwalda povinnost. ()
Více jak příběhu jsem si všímal prostředí, protože film se natáčel v mém rodném městě a bylo zajímavé sledovat, jak dříve vypadalo. ()
podezrivam produkci, ze to mel byt televizni serial na sest dilu. protoze tohle dramaturgicky naprosto nedrzi pohromade, v prubehu filmu se meni hlavni protagonista, pribehy budovane kolem postav se nakonci zakonci velmi odflaknute, toporne dialogy, kazda postava je hlasnou troubou nejakeho spolecenskeho postoje. a ani chudaka Lisku to moc nebavilo, kdyz udelal jeden leitmotiv pro cely film a smitec. aneb to nejhorsi z majora zemana ve trech hodinach. ()