Dva mezci pro slečnu Sáru

Již podle úvodní hudby jsem si řikal, že se bude jednat o super western (aniž bych věděl, že je to Morriconovo skladba). Super bylo úvodních dvacet minut, které byly nápadité a měly dost akce, střední pasáž nuda, až konec to celé zachránil. Průměrný western, ovšem s Eastwoodem, což alespoň potěší, minimálně mě, jakožto jeho fanouška. Musím ale uznat, že mnou již zmiňovaný soundtrack se mi asi z celého filmu líbil nejvíc. (26.12.2013)

Hlavní ústřední dvojice se výborně doplňuje a spolu jim to víc než sluší. Clint coby Hogan, tak jak je u něho zvykem, chrlí drsné hlášky na všechny strany... jeptišky a její víry nevyjímaje. Siegelovi se dobře podařilo namíchat větší porci westernu s ingrediencemi pohodového a lehce komediálního bijáku, jenž mě víc potěšil než zklamal. Jisté dík patří také jménu Ennio Morricone, jehož hudební stopa je opět nepřeslechnutelná. 70% (08.01.2010)

Já Clinta prostě žeru, nikomu na světě tak nesednou smradlavý hadry, umaštěnej klobkou a hadžvaňo v hubě, tak skvěle jako jemu, když jej ještě navíc tvůrci dají dohromady s MacLaineovou, není co řešit. Tahle ženská snad nikdy nehrála normální role a v soukromém životě je ještě prdlejší, než postavy které vytvořila ve filmech, což jen trochu bystrému divákovi naznačuje, že s touhle jeptiškou nebude něco v pořádku, ráda pije, kouří a má peprnější výrazy, samozřejmě jenom občas, tajně a omylem. Clint je pořád ten stejnej nemluvnej, mračící se chlap, kterýho nasírat se nevyplácí. Zapálí si jeden malý doutníček, zamhouří oči, vycení zuby a postřílí všechno co se hýbe, tak ho prostě máme rádi. Scénárista ústřednímu partu napsal skvělé dialogy, tudíž poslouchat Clintovo a Shirleynino neustále špičková, je opravdu labužnická záležitost, plus nádherný mexický exteriéry, standartně kvalitní Eníkovu hudbu a povedený dabing (Clinta dabuje Laďa, bez něj není ani poloviční), já sem byl sakra spokojenej. (12.08.2003)

Úvod a Morricone jako když vyšije, a zase s navýsost originálními ruchy. Je to mistr, i když tím nosím dříví do lesa.Mladá Shirley (No, 35 není u divy žádný věk) i Clint, ona dokonce brunetka, nikoli blondýna. Padouch je padouch, ale dobrá whisky se hodí vždycky. „Kriste Pane, co tady dělá ta jeptiška?“ Přežít bez vody s pomocí Hospodina je odvážná představa. Sára moc pěkná jeptiška, paličatá, umanutá. A hledaná armádou. Pojídání chřestýšů má v amerických filmech zdá se tradici… Pokud jde o francouzskou posádku, je Sára neocenitelným zdrojem informací o pevnosti i kostele. Být chlapem vedle jeptišky muselo být těžké. Podivná dvojice však dál jede pospolu a Sářina španělština se fakt hodí (platí to od středověku dodnes). I když poslední útěchu podává poněkud podivně. Ostatně mám od začátku podezření, zda jde vůbec o nevěstu Kristovu. Operace šíp tak trochu z kategorie sci-fi, ale budiž. Jo, ještě byla dobrá ta prdka. Nesourodá dvojice se sehrává a zdolává překážku za překážkou. „Ve chvílích nouze je církev shovívavá.“ Mé podezření stran Sáry se naplnilo, ovšem všichni spolu dál pracují ke zdárnému konci. „Špatnej čas na válku.“ Když pominu epizodní role, film stojí a padá na těch dvou a stojí poměrně slušně. Třeba i drobnostmi, jak se špiní během děje Sářina rochetka a z bílé se stává šedobéžovou, zažloutlou. Jestli mne něco rozesmálo, tak kůň na konci, s těmi balíčky, taškami a krabicemi jako po nákupu na Champs Elysées či na Manhattanu. (18.09.2008)

"The party's over." Plátno si zarezervovali dva hlavní protagonisté téměř výhradně jen pro sebe a akce je tu kromě závěrečné přestřelky až na druhém místě. Nečekejte žádnou krvavou tvrdou školu. Ale i tak jde dělat western. Clint Eastwood a Shirley MacLaine, jsou jen dva, ale film je jich plný. Hlavně Eastwoodovy věčné (tak typické) ksichty, znechucené úšklebky a otrlé průpovídky nemají konkurenci ("I don't know if this arrow is near my heart, I don't think so. Some women have said my heart isn't exactly in the right place."). Ačkoli by se někomu mohli Dva mezci zdát rozvleklí a bez děje, u mě jednoznačně zabodovala celková hláškovitost a (nijak násilný) humorný nadhled. Jo a opět výborná Morriconeho hudba, přes kterou jsem se vlastně k tomuto filmu dostala. (02.10.2010)