Město andělů

Neslzel jsem, nadšení nesdílím. Jen jsem se sám sebe ptal, zda-li by mě ještě dokázal nějaký film opravdu dojmout. Došel jsem k názoru, že ještě stále dokázal. Stačí si vzpomenout na Masku, Forresta Gumpa, Statečné srdce nebo Gladiátora. Na Město Andělů se koukat dá, až po té co uběhne zhruba 40 minut, protože do té doby se opravdu nic vlastně ve filmu neděje. Tedy, ne že by se potom začly dít věci. Prostě Cage potká Ryan a zamilují se do sebe na první pohled. Komu tohle stačí ke štěstí, nechť si film užije co hrdlo ráčí. Třeba i dvakrát týdně. 55% (25.08.2015)

Ztišují lidské utrpení, ulehčují umírajícím přechod na druhou stranu a jeden z nich se rozhodl, že jednu lékařku přesvědčí o své existenci. Právě přišla při operaci srdce o pacienta a náš osamělý anděl Seth se do ní nadobro zabouchl. Existuje totiž varianta, že se stane smrtelníkem a ochutná tak nejrůznější chutě, pozná vůně a jednou snad i její dotyky. Jak asi tenhle střet rozumu a citu dopadne? Postava velmi dobře hrající Meg Ryan není žádnou naivkou, škoda, že se Meg tak trochu „loučila“ s první hereckou ligou, Nicolas Cage je coby nesmělý anděl minimalistický a velmi solidní, odpočinul si od akčních kousků, kterých natočil v polovině devadesátých let dost (ne že bychom za ně nebyli rádi), a je znovu škoda, kam se jeho kariéra dostala, kdy poslední dekádu jen sbírá drobky v podprůměrných projektech. Režie je svědomitá, celkově je formální stránka skvělá. Závěr na mě ovšem úplně nedolehl, místy je to zbytečně moc učesané, proto volím něco mezi třemi a čtyřmi hvězdami. (28.05.2019)

Remake Nebe nad Berlínem, z něhož mám smíšené pocity, Wendersův poeticky opus zůstal bez debat nepřekonán, Město andělů ku škodě páchne Hollywoodem, Nicolas Cage a Meg Ryan v době relativně největší slávy v hlavních rolích jsou toho jasným důkazem, srdcelomný a dá se říct skoro až patetický (ubrečený) scénář jakbysmet, Nebe nad Berlínem je životabudič, kde andělé závidí lidem a kde analogicky empatický divák jakým jsem i já může litovat anděly, po doznění titulků Města andělů jsem naopak andělům záviděl. Ano, může to být čistě můj problém, ovšem je s podivem, že dva filmy vycházející z obdobné předlohy, mohou působit na konkrétního diváka, tedy mou maličkost, tak odlišně... Romantickým City of Angels ovšem je, ne že ne, možná nejpamátnější mainstreamová čistá romance, s kterou jsem se setkal, hodnocení a nadšené komentáře plně chápu, je možné, že kdybych neznal už zmíněné "Nebe nad..." výsledná by vypadala diametrálně jinak, takto však nezbývá nic jiného, než zklidnit ovace... 60% (12.01.2014)

Film, na který se moje maminka odmítá podívat znovu, protože ji závěr vždycky rozpláče. Pointu jsem tedy znala už dlouhá léta před prvním zhlédnutím a chtěla jsem si užít i zbytek romantického příběhu, jenže tu zamilovanost jsem bohužel věřila pouze jednomu z páru. Cage se do role roztomilého anděla Setha hodil, Meg Ryan její křehké hrdinky moc nežeru. Hudba ale byla nebesky krásná. (04.02.2020)

Řekl bych, že na samotném prapočátku tohoto filmu zazněly jen pouhé dvě věty: 1) Natočíme remake Nebe nad Berlínem, 2) Hlavní roli bude hrát Nicholas Cage. Opravdu, hned, co Nicholas vstoupil do světa filmu muselo být každému jasné, že jednou pro ten jeho výraz smutného baseta, kterému se zakutálel míček, vznikne celý film. Mám Cage i Ryan hrozně rád (jen Meg tady ten květák moc nesluší) a stále ještě v živé paměti pohrdlivý odsudek, když jsem k Městu andělů usedal poprvé. Čekal jsem uslintanou kýčovitou romanťárnu. Ne, že by to romanťárna nebyla (a v závěru možná na ten kýč dojde), ale jedna z těch mála, které mě chytly. Město andělů je hrozně hezky a dojímavě natočený film. (03.03.2016)