Ruffiano and Sweeteeth
Režie:
Karel SmyczekKamera:
Jan MalířHudba:
Jaroslav UhlířHrají:
Jiří Strach, Pavel Zedníček, Barbora Seidlová, Arnošt Goldflam, Marián Labuda st., Jiří Lábus, Miroslav Táborský, Jaroslav Sypal, Ladislav Gerendáš (více)Obsahy(1)
Laskavá pohádka s písničkami pro celou rodinu. Za lesy hlubokými a kopci oblými se rozkládá půvabná česká kotlina. Kromě obyvatel počestných a pracovitých tu ale bydlí také loupežníci. Nejhorší z nich, starý raubíř Lotrando (J. Pecha), si pro samé obírání pocestných málem ani nevšiml, že mu z jeho syna vyrostl pěkný, ale nevzdělaný mladík. Pošle proto mladého Lotranda (J. Strach) do kláštera, aby se mu dostalo řádného vychování. Z chlapce, který dosud rostl jako dříví v lese, se mezi mnichy stane jemný mladý muž. Jako poslušný syn svému umírajícímu otci slíbí, že řádně převezme jeho řemeslo. Když se duše starého arcilotra konečně odebere do pekla, nastanou mladému Lotrandovi těžké chvíle. Jako slušně vychovaný člověk není schopen obrat ani toho nejobyčejnějšího kupčíka. Ještě, že potká drvoštěpa Drnce (P. Zedníček), který se s ním rozdělí o kus chleba s tvarohem. S fortelným dřevorubcem se Lotrando dostane také do daleké Solimánie. Tam už dlouhou dobu shánějí pravého studovaného doktora. Člověka, který má před svým jménem lékařskou slabiku "Dr.". Jedině takový muž by - alespoň podle světaznalého cesťáka pana Lustiga (A. Goldflam) - mohl vyléčit stonavou princeznu Zubejdu (B. Seidlová), nad níž se sultánovi Solimánovi (M. Labuda) bolestně svírá jeho široké otcovské srdce. Jenže drvoštěp Drnec, přestože má u jména hned dvě slabiky "dr.", o opravdické medicíně nic neví a nad hlavami vážených hostů z Čech se začnou stahovat černé mraky. Princezna však projeví nečekaný zájem jak o pěkného drvoštěpova pomocníka, tak i o přitažlivý zvyk, podle něhož si zamilovaný muž bere za manželku pouze jednu ženu. V sultánově paláci je naštěstí také krajanka La Mad (L. Krbová), která dobře ví, co vlastně Zubejdě schází: slunce, vzduch a... samozřejmě láska mladého Lotranda. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (509)
Drvoštěp Zedníček a ten „co nemá pracovat“ syn loupežníka v usměvavé Svěrákově pohádce, která je plná jeho svérázného humoru, jazykolamů a „exotiky“. Tato pohádka sice nepatří mezi moje nejoblíbenější, ale nepohrdnu jí, když se objeví v TV. Barbora Seidlová okouzlující princezna a sultán Solimán okusí českou pracovitost a důvtip, stejně jako Hálí – Belí a Zelí naší pohostinnost. Lepší průměr si to samozřejmě zaslouží, s tím já problém absolutně nemám…60% ()
Jsa odkojen Hodinami zpěvu a Cimrmanem, není divu, že je Lotrando mou srdeční záležitostí. Neviděl jsem ho už ani nepamatuji, tak jsme slavnostně vyhrabali prehistorickou véháesku a vzpomínali. Rukopis pánů Svěráka s Uhlířem je více než patrný, ať už se jedná o skvělé písničky či skvělý humor ("vidíš, když se díváš pořádně, tak jedou"). Moje bezkonkurenčně nejmilejší pohádka... 100% ()
Zpomalený příběh s kostrbatým vyprávěním bez rytmu. Neherectví hlavní mužské postavy a nedbalé figurkaření zbytku obsazení je žalostným základem národního pokladu - české pohádky - v polistopadové podobě. Toporně zpracované snaživé dialogy, gagy bez pointování, ♫ hudba na výjimky nedosahující kvalit textů, široká skla kamery."Jenom písek, pane Lustigu." Vše naštěstí vyvažuje řada drobných scénáristických a textařských nápadů podle mého gusta s několika hřejivě civilními hereckými výkony. Ve srovnání s 25 lety před i po je to ovšem jedna z nejlepších pohádek. ()
Krásná moderní autorská pohádka coby volná adaptace Čapkových pohádek Loupežnické a Doktorské z pera Zdeňka Svěráka - a tím je nejspíš řečeno vše... Sice možná až zbytečně moc akcentovaný vlastenecký rys (česká chůva na sultánově dvoře, Evropa redukovaná pouze na českou kotlinu atd.), ale jinak milé a v tom nejlepším slova smyslu didaktické - nechápu, jak to Zdeněk Svěrák dělá, že dokáže do svých scénářů dostat ty nejzprofanovanější věci a ony pak ve výsledném vyznění nepůsobí tendenčně a trapně... Velká záhada...:-) ,,Nám se stalo něco překrásného..." ()
„Mladej pane, aspoň, aspoň si dáme do nosu! Nedáme…dostaneme.“ Tato pohádka si hledala cestu k mému srdci o něco déle než jiné, ale definitivně jsem podlehl. Fungující humor, lehká satira, milé hrátky s jazykem, naprosto skvělá Uhlířova hudba (Pod dubem; Nám se stalo něco překrásného; Řízni, řízni; Lotr intelektuál; Mniši atd.) a jako v každé správné pohádce samozřejmě nechybí láska a nějaké to ponaučení, které tu však ani trochu neotravuje. Rovněž výborný byl casting, mým favoritem byl Pechův arciloupežník, jenž se na scéně sice zase tak moc dlouho neohřál, ale zdařile ho vystřídali jiní, včetně mladého páru (Strachovo ucho umí diváka pobavit samo o sobě) a příjemného bonusu v podobě hned několika epizodních roliček pro cimrmanology (a Svěráka alespoň jakožto vypravěče). A finále je opravdu hezké, samozřejmě i díky titulní písničce, která člověku hraje v hlavě ještě dlouho po zhlédnutí. Kvůli těm pár hlušším místům to vidím na slabší, ale přesto plný počet. „Takových peněz! Kde ste to jen sebral, dobrý muži?“ – „Kde se dalo, pantáto Převore, kde se dalo.“ ()
Galerie (22)
Zajímavosti (22)
- Režisér Karel Smyczek si, jako obvykle, střihnul malinkou roličku: "Z pověrčivosti. Mám strach, že když se před kamerou nějakým způsobem nemihnu, film dopadne špatně. Na straně druhé mě to při natáčení strašně zdržuje a je mi to vlastně nepříjemné. Něco jiného je při aranžování předehrát hercům, co od nich chci, ale jakmile kamera zavrčí na mě, cítím, že mi chybí bezprostřednost. Vím, že neumím hrát a beru to spíš jako recesi. V Lotrandovi jsem hrál pouštního zoufalce ovšem víceméně z donucení, protože nikdo jiný tam s námi nebyl a kameraman Honza Malíř, který by se na tu roličku hodil mnohem víc, ji striktně odmítal." (NIRO)
- Česká kotlina je ve filmu opravdu „malá“. Loupežníci okradli kupce z Vimperka (na Šumavě), ale muž se slivovicí (Petr Brukner), kterého přepadne mladý Lotrando (Jiří Strach), se chystá do hospody ve Vizovicích (na východní Moravě). V mluvě drvoštěpa Drnce (Pavel Zedníček) se mísí prvky jihozápadočesného nářečí (japato) s nářečím východočeským (ďouče). Makotřasy, kde se prý Lotrando narodil, leží ve středních Čechách u Kladna. (melica)
- Film vznikl bez podpory státního grantu, přestože o něj tvůrci žádali. Karel Smyczek tomu v čase premiéry řekl: "Dokonce dvakrát. Ani jednou nám ovšem nepřišla odpověď. Poprvé jsme podali žádost grantové komisi před natáčením, poslali jsme jim scénáře a další náležitosti. Podruhé v průběhu dokončovacích prací, kdy jsme znovu museli natisknout scénáře, protože ty původní se údajně ztratily při stěhování ministerstva. Dovedu pochopit, že se komise rozhodne pro lepší projekty nebo pro takové, které se při shánění peněz nemohou zaštítit tak zvučně znějícími jmény jako Svěrák a Čapek. Čekal bych ale, že nám aspoň někdo písemně odpoví. Poplatek deseti tisíc korun za přečtení scénáře si vezmou, ale za písemnou odpověď už jim uchazeči nestojí. Takové jednání mě uráží." (NIRO)
Související novinky
Vysílá studio Brno
Pojďte si zahrát AZ kvíz a moderovat zprávy ve výstavě na Špilberku. Vybrat písmenko a správně odpovědět, zasednout před mikrofon a čtecí zařízení a přednášet zprávy, nakouknout do zákulisí slavných… (více)
Reklama