Režie:
Karel ŠpelinaKamera:
Jan RothHudba:
Dol DauberHrají:
Hana Vítová, Rudolf Antonín Dvorský, Jiří Dohnal, Marta Májová, Theodor Pištěk, Marie Ptáková, Míla Reymonová, Bedřich Veverka, Zvonimir Rogoz (více)Obsahy(1)
Elena Kodymová, modistka, dcera holiče z pražského předměstí, měla vážnou známost s Jiřím Kristenem, synem statkářky v Dubinkách. Proti jejich sňatku byla však matka Jiřího, paní Kristenová - žena, která lpěla na tradicích rodu a chtěla rozhodovati o osudu svých synů přes to, že měla smutné zkušenosti, neboť obě manželství jejího staršího syna Viléma byla nešťastná. Když však Jiří setrval na svém sňatku s Elenou, zaujala paní Kristenová takové stanovisko, že Jiří musel Dubinky opustit. Rozrušen, odjížděl z domova... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (26)
Proč jsem se s tímhle filmem nepotkala trochu dříve? Snad proto, že si nese jakési znamení hanby, béčko vedle svého titulu, odsouzení a opovržení, s nímž se setkává červená knihovna, ta laciná literatura kdysi pro služky a i dnes pro lidi bez literárního vkusu a bez úrovně? - - - Asi netušíte, jakým byl pro mne ten film osvěžením! Když divák odhlédne od jednoduché a mírně naivní zápletky, může už jenom sčítat pozitiva: čestnost (slib umírajícímu bratrovi), mírnost a pokora nastávající ženy Jiřího (žádný feminismus), vtipnost Elenina otce (Theodor Pištěk), milé pokoukání na Hanu Vítovou, vzácné pokoukání na R.A Dvorského, dojemná ukolébavka a tři křížky, které matka dítěti udělá, a to nevhod počaté dítě (ani slovo o možném potratu), kolem kterého se celý děj točí a které nejenže smíří tchyni se snachou, ale změní i její náhled na okolí... a samozřejmě happy end. Já už mám totiž dost všech těch současných moderností!!! Před pěti dny zabili Alfieho Evanse... ()
To není film. To je nudně natočená divadelní hra. ()
Režisér Špelina obsadil do filmu snad všechny herce, kteří uměli neskutečně přehrávat. Mám na mysli především Hanu Vítovou, Jiřího Dohnala, R. A. Dvorského a Mílu Reymonovou. Podle toho také výsledek dopadl. Jestli je to klasická červená knihovna? Možná, ale každopádně další režisérův průser. ()
Po válce silně pranýřovaná záležitost, kterou jako jednu z mnoha využila i Pytlákovka. Nicméně pointa je skvostná a vytahuje to celé mnohem výš. ()
Úžasná záležitost červené knihovny kategorie B, ne-li C.. ()
Opravdu - KLASIKA. Tenhle film dostal nálepku za všechny své kolegy s tematikou červené knihovny. To všeobecné opovržení pro mě bylo podnětem (nebo záminkou?) k opětovným zhlédnutím, takže dnes už umím film obstojně citovat. Není nutné příliš pitvat románek Maryny Radoměrské nebo Špelinovu režii (obojí nezklamalo, na druhé straně ani nepřekvapilo). Ačkoliv herecký ansámbl poměrně zvučných jmen chvíli připomíná oživlý les, semtam se objeví nesmysly v dialozích a film je napěchován patetickými a zbytečnými scénami, chtěl bych podotknout, že v době první republiky byly natočeny horší díla, a tento snímek je v rámci sentimentálních příběhů dokonce lehce nadprůměrný. Kdyby byly vynechány dramatické, životem lomcující scény a nahrazeny těmi, kdy se R. A. Dvorský seznamuje s Hanou Vítovou bylo by to o poznání sympatičtější. Ne snad, že by hráli tak dobře, ale báječně k sobě pasovali a ačkoliv se snaží být odtažití, ta jiskra tam občas přeletí. Třetí hvězdičku dávám za závěrečnou scénu, kdy R. A. Dvorský obejme Hanu Vítovou, ona mu řekne: "Pusťte!...Pusť!", a on odpoví: "Už nikdy!". Následně si Hana Vítová stoupne na špičky, aby ji R. A. Dvorský mohl políbit a oba šlapou na tabatěrku, která zapříčinila jejich setkání, a kterou poté co se R. A. Dvorský snažil scénu napodobit, Hana Vítová hodila na zem. Kdo dokáže odolat? Já ne! ()
Symbol. Ikona. Legenda. Krb bez ohně, film, který proklely celé generace estétů, zakazovali ho ideologové, posmívali se mu filmoví historici. Proč vlastně? Maryna Radoměrská (1906 – 1993), literární superstar a jistě jedna z nejúspěšnějších spisovatelek ženských románů první poloviny dvacátého století, zamýšlela příběh o lásce dvou navzájem si cizích lidí, kteří se stali manželi proti své vůli, úplně jinak. Scénáristické škrty, jimiž film utrpěl na celistvosti, zbytečně shazují skvěle vypointované okamžiky této netradiční romance, od formálního sňatku až po Eleninu hazardní hru s city chladnokrevného bankéře Kristena. Dagmar Mocná ve své odborné studii, věnované autorkám ženských románů, uvádí, že s Radoměrské fabulační dovedností prostě filmaři přes všechno úsilí nedokázali držet krok. Tam, kde spisovatelka byla teprve v polovině fabule, měli už téměř naplněn rozměr celovečerního filmu, a byli proto nuceni zápletku předčasně utnout. Buď jak buď, film si dodnes uchoval jiskru i nezanedbatelný přesah do současnosti: kolik nešťastných manželství a rozbitých vztahů se kolem nás pořád pohybuje. R. A. Dvorský charakterizoval, navzdory všem vyřčeným úšklebkům, svou poněkud nevděčnou roli zcela v intencích románu, jako odtažitého muže podléhajícího nečekaně prudké vášni. Pro Hanu Vítovou, tehdy bezesporu nejobsazovanější českou herečku, se stala její Elén prokletím, z kterého se jí podařilo vyváznout až prostřednictvím poválečné Fričovy Pytlákovy schovanky, sofistikované parodie na filmový kýč oněch dob. Soudobá kritika, jinak vcelku ukázněně respektující převahu komerčních filmů jako nezvratitelný fakt, tentokrát nepokrytě zuřila a celá záležitost byla následně projednávána Filmovým poradním sborem, v jehož středu zazněl dokonce návrh, aby byla na podobné filmy příště uvalena tzv. daň z nevkusu. Producenti, režiséři a koneckonců i sama Radoměrská, získávajíc touto spoluprací širokou oblibu v řadách čtenářek i návštěvnic biografů, si ovšem velice dobře uvědomovali cenu peněz a proto další ambiciózní projekt na sebe nenechal dlouho čekat. Inu, jak známo, o zisk jde až na prvním místě. ()
Mladinká Hana Vítová v roli Eleny se ocitla v nezáviděníhodné situaci, je těhotná, plánuje svatbu a její nastávající umírá při tragické autonehodě.. Staršího z bratrů Kristenů si zahrál R. A. Dvorský a mně se na něj moc pěkně koukalo.. Ona je to v podstatě filmová pohádka o tom, jak chudá dívka ke štěstí přišla, jenže tu je k hlavním postavám ještě báječný Theodor Pištěk a v roli despotické mamá Kristenové s hůlkou Marta Májová, to se mi těžko odolává.. ()
Sentimentální příběh z lepší společnosti,který je bez vtipu a hlavně mu chybí kouzlo starých filmů. ()
Snad jediná role R. A. Dvorského, ve které vystupuje jako hlavní hrdina. Charisma teda jako herec měl, ale v hudbě byl lepší. Pěkné romantické drama s neotřelou zápletkou, taková typická prvorepubliková oddychovka. V některých scénách se tedy neskutečně přehrává, hlavně Hana Vítová, ale to k tomu už tak nějak patří. Znám i knižní předlohu a děj je ve filmu zjednodušený. ()
Silná dominantní matka je problém. Navíc je-li bohatá. Její syn Jiří si hodlá vzít chudou dívku, matka nesouhlasí. V kritické chvíli rozrušen hádkou se Jiří zabije v autě, zůstane po něm těhotná Elena. Bratr Jiřího si ji vezme aby zachránil čest rodu a splnil slib, který bratrovi dal na smrtelném loži. Matka- domina si ale dítě uzurpuje pro sebe, manžel se k Eleně nezná a je to celkově pro mladou matku stresující situace. Dál prozrazovat nechci, Dvorský překvapil hereckým výkonem, Marta Májová je opravdu noční můrou každého syna. Oceňuji též poněkud jiné pojetí scén i dialogů než bylo v té době běžné. 70% ()
Tak tento dojemný slaďák byl pokud vím nejoblíbenější film moji mamky. Herecky je to sice z dnešního pohledu katastrofa, ale v době premiéry si dámy určitě do kina braly kapesníčky. Že je film naivní to nevadí, protože právě proto staré snímky pamětníci vyhledávají. Je takový mile pohodový, tak i já se ráda znovu podívám. Mnohé dnešní televizní seriály jsou v porovnání s tímto filmem mnohem kýčovitější. A že v něm nechybí humor dokládá věta s níž se loučil bratranec Robert v závěru filmu : … a kdybyste jednou potřebovali peníze, pošlete mi. ()
Klasická červená knihovna se všemi prvky, které k ní náleží. Pokud chcete studovat tenhle žánr, nesmíte opomenout. Jedna z mála hereckých příležitostí elegána první republiky - R.A. Dvorského - a nebyl horší než ostatní (což neznamená, že by byl dobrý). ()
Všichni máte pravdu, ten film je dnešníma očima neskutečně naivní, až hloupý. Ale herci nepřehrávají, to byl požadavek tehdejší doby, takové spíš divadelní výstupy. Jenže si uvědomte rok vzniku, nároky obecenstva a vyjde vám, že to byl trhák. Dnešníma očima je spousta tehdejších filmů brakem. Ale klišé a konspirace se léty vyvíjely, dnes máme větší požadavky. Viděli jsme více filmů, scénáristé jsou rafinovanější, ale je to také tím, že když tu jednou něco bylo, další autor už musí vymyslet něco více, aby to diváky táhlo.U těchto starých filmů se alespoň bavím, což o některých současných romantických dramatech říci nemohu. A myslím, že naše babičky by třeba Hodiny ani nepochopily. ()
Tři především za R. A. Dvorského, který byl vidět tak málo. ()
I na svou dobu velice amatersky natočený film a R. A. Dvorský by měl ve filmech jen mluvit do mikrofonu. Kýč, limonáda, nuda. ()
Nadmíru sentimentální film, ačkoliv jeho zápletka je zajímavá, dalo by se z něho udělat mnohem víc. Ohromná přeměna staré Kirstenové, to je bomba vskutku k neuvěření. Prostě a jednoduše - na film se dá dívat vcelku dobře, protože mu nechybí napětí, jakým způsobem dojde ke šťastnému rozuzlení, které se dalo čekat i od tak vážného dramatu, jakým film měl být... ()
Ne příliš kvalitní herecké výkony, přestože zde řada mých oblíneců "hraje". Je sympatické, že Hana Vítová se k tomuto filmu tak trochu vrátila jako Elén v Pytlákově schovance. Je to parodie HLAVNĚ na Krb bez ohně a některé ty scény jsou dobře identifikovatelné :-) ()
Jistě, je to lehce naivní, ale stejně se mi film hodně líbil... Být to natočeno dnes, o něco méně prvoplánově (a možná v komediálním stylu), nepochybuju o tom, že by se film těšil většímu úspěchu. ()
Dosti šablonovitá záležitost, ve které R.A.Dvorský pojme zachraňování cti nápadnice svého zemřelého bratra o poznání formálněji, nežli dívka očekávala. Zde kritizované toporné výkony podle mě ale přidaly onomu chladu na působivosti a otázka, zda takto zachráněná čest je tou pravou záchranou, díky tomu z filmu dýchá naléhavěji. ()