Amistad

Nedokážeme se domluvit, protože máme jiné jazyky. Nechceme se domluvit, protože ti druzí jsou podřadný druh. Nemáme společnou řeč, kulturu, zvyky = jsme nepřátelé. ____ Banální a pravdivou skutečnost zobrazil Spielberg v úvodních scénách hmatatelně, když proti sobě postavil domorodé Afričany a španělské obchodníky s otroky. Tyhle dvě skupiny shodu nenajdou a ani najít nemohou. Dovolají se unesení černoši práva na vyslyšení aspoň v Americe? Soudní drama – oblíbený americký žánr – přináší scény krutých flashbacků z cesty otrokářkou lodí (některé z obrazů nejde pustit z hlavy lehce). ____ Spielberg samozřejmě vlastním lidem fandí, takže se v Americe najde hrstka statečných, která brání zoufalé i vzdorující otroky. Méně prostoru už věnuje, jak Afričané prožívají cizí zemi. Jak se asi museli lidé z vesnic cítit v městském vězení, jak mohli pochopit právní systém a politické lavírování jiného kontinentu? ____ Film si neodpustil některá klišé, jako je například etické prozření právníka, který se do soudního sporu pustil nejdřív jen kvůli honoráři. Mohl vynechat vedlejší motivy (záběry na dětskou španělskou královnu) a tím posílit hlavní dějovou linku. ____ To jsou jen drobné výhrady k jinak emocionálně třeskutému dodatku k ne zas tak vzdálené historii. SHRNUTÍ: Dobrý konec ještě neznamená, že vše skončilo dobře. (31.10.2018)

Steven Spielberg v mých očích znovu nezklamal - je to všeuměl. Tentokrát přišel s diametrálně velmi odlišným tématem (v porovnání se zbytkem jeho tvorby), avšak jak je již zvykem - přímo ukázkově zpracovaným a hluboce lidským. Mnohé scény jsou přímo strhující a mají spadeno do škatulky nezapomenutelných. Taktéž herecké obsazení je bezchybné, Janusz Kaminski je sázka na jistotu, John Williams snad ani nemůže chybovat a vůbec celý tvůrčí tým odvedl prvotřídní práci. Veliká škoda, že za velkou louží nevzniká více podobně ožehavých (ale stále divácky přitažlivých) snímků, které by takto poutavou (dobře, u Spielberga je už zbytečnost psát o poutavosti) a přitom "odpudivou" formou poukazovaly na temné kapitoly lidských dějin. (31.05.2008)

Amistad je samozřejmě ukázkou režijní suverenity Stevena Spielberga, ale problém může být v tom, že nenavozuje typický zážitek z jeho filmů. Je o něco chladnější, i když rozhodně vypráví zajímavý příběh. Nebudu dávat tři hvězdičky nebo i míň jenom proto, že Spielberg obvykle točí jiné (a občas lepší) filmy. (21.05.2003)

Původně jsem čekal, že se film bude zaobírat vzpourou na otrocké lodi, ale když se nakonec děj přesunul do soudní síně, vybavil jsem si o rok starší film Čas zabíjet, který je tomuto tak strašně podobný a je také podle mého názoru lepší. Matthew McConaughey opět v roli právníka, tentokrát s velmi neslušivými licousy. V Schindlerově seznamu splnil Steven Spielberg svou povinnost vůči židům, ale z Amistadu už není ta pravá režisérská vášeň vůbec cítit a dá se říct, že film se snaží být spíš co nejvíc teatrální než nějakým směrem kritický. Pokud je na tomto snímku něco opravdu obdivuhodného, tak je to role Anthonyho Hopkinse, který se jí zhostil dokonale. Jinak ale nevidím na Amistadu moc dalších úžasností. Koukat se na to samozřejmě dá velmi dobře, je to přece Spielberg, ale mně to nenabídlo nic, co bych už neviděl ve výše zmíněném Čase zabíjet. (23.05.2012)

Ten film by měl tak krásný konec ve chvíli, kdy skončí soud, ale ne, Spielberg to musí dotáhnout do té své patetické dokonalosti. Z toho by se jeden posral. Přitom tu má naprosto geniální scény. Když si celou dobu myslíte, jak celou dobu filmu vládnou McConaughey a Hounsou, tak najednou přijde Anthony Hopkins, aby vám dokázal svoje jedinečné mistrovství. To je člověk, který umí patos podat tak, abyste mu věřili. Jeden z mála. (01.12.2015)