Věčný příběh

Obvykle nemám americké verze evropských pohádek moc v lásce, protože z nich většinou odstraní všechno to zajímavé maso a dodají jen tunu infantilního balastu. Tady se povedlo příběh upravit tak, že mi přijde pořád v pohodě. Romantické pasáže mě sice nudily, protože to zkrátka není žánr pro mě, ale aspoň se během nich bavili o humanismu a osobním růstu. A přirozeně jsem plakala, když Popelka přivedla Maurice domů. Taky oceňuji, že nedošlo ke klasické karikaturizaci záporaků a že se macecha a sestra vydržely (skoro) až do konce chovat jako naprosté bestie bez hlasitého pitvoření. Anjelica vypadá v těch historických oděvech tak skvostně... (08.07.2024)

Nie som zástancom toho, aby boli herci prototypmi dokonalej krásy, ale čo sa týka Popolušky, tá chudera úbohá by si zaslúžila výraznejšiu herečku ako je Barrymorová už len za ten jej prekliaty život... čo sa týka iných vecí, nedokázala som sa na ne sústrediť... Je to len jedna z tých romantických odrhovačiek, ktoré my ženy ( nech sú akékoľvek zlé ) budeme vždy s obľubou pozerať a dúfať, že niečo podobné čaká aj na nás. Každá jedna čaká na svojho princa na bielom koni... respektíve na milionára na Maserati...Za svetlý bod tohto filmu hodnotím pieseň Kyrie Eleison, ktorú spieval zbor počas svadby princa... :) (21.09.2013)

Filmový svět se ve své historii dočkal již mnoha zfilmování a podob této klasické pohádky, navíc mnohokrát zasazených i do současné doby... Věčný příběh patří k těm nejpovedenějším. Pro mě je možná i nejlepší Popelkou, dokonce o chloupek lepší než kultovní česko-německé Tři oříšky pro Popelku, jakkoli se mnohým může zdát tato věta kacířská. Velice se mi líbí kouzelné a modernímu divákovi bližší pojetí příběhu, a to i přesto, že si tvůrci ponechali poměrně vysokou dávku volnosti a nesnažili se o věrnou adaptaci pohádky. Drew Barrymore ve mně snad ještě nikdy nezanechala tak sympatický dojem, Anjelica Huston se zhostila zlé macechy precizním způsobem a taktéž jsem vděčný za setkání s Melanií Lynskey. Vždy se rád k tomuto filmu vracím. (13.05.2012)

Tato americká Popelka mne zrovna za srdce nechytla. Místy hezké pasáže střídaly stupidní výjevy a divné dialogy a nadšení ve mne nevyvolala ani herecká představení v hlavních i vedlejších postavách - včetně Drew Barrymore, kterou mám jinak docela rád. Nechci srovnávat s naší skvělou pohádkou, ale zde mi chybělo to milé, laskavé a upřímné vyprávění, které jsem očekával. 50%. (10.11.2020)

Hele - mně se to líbilo. Mělo to sice pár hluchých míst, ale navzdory zdejšímu mínění mi docela sedl naivní pokus Věčný příběh vkomponovat do rádobyhistorie. 16. století? Leonardo da Vinci? Bratři Grimmové (skoro tři sta let po)? No proč ne? A vůbec mi nevadí pohádka bez kouzel. Drew má sice obličej Botticcelliho andělů, ale na rozdíl od svých filmových sester moc sexy není a působí zde jako poleno...což by pohádkovému motivu moc vadit nemělo. Ona tady byla krásná uvnitř, což nějak podkreslovalo Daniellino zařazení mezi hrubou pracující sílu. Nejvíc ve mně asi utkvěl motiv prchající Popelky z bálu se zlomeným křídlem. Co ovšem tuto pohádku vyzdvihuje nad tu naši s Libuší - je macecha. Démonická Anjelica ovládla celý snímek a těšil jsem se na každou scénu s ní. A nejvíc jsem tu bestii miloval, když nostalgicky vzpomínala na svou vlastní krutou matku, těžké začátky a lásku k Daniellinu otci. Neuvěřitelně to postavu polidšťovalo. Už by se ty děcka měly naučit, že svět není černobílý. (03.10.2014)