Režie:
Scott FrankScénář:
Scott FrankKamera:
Steven MeizlerHudba:
Carlos Rafael RiveraHrají:
Anya Taylor-Joy, Marielle Heller, Harry Melling, Bill Camp, Thomas Brodie-Sangster, Moses Ingram, Marcin Dorociński, Isla Johnston, Chloe Pirrie (více)VOD (1)
Epizody(7)
Obsahy(1)
V 50. letech v sobě mladá dívka ze sirotčince objeví mimořádný šachový talent. Její překvapivou cestu ke slávě ale komplikuje boj se závislostí. (Netflix)
Videa (2)
Recenze (616)
Nikdy by mě nenapadlo, že někdo dokáže natočit seriál, kde se většinu času hrají šachy a udělat to tak neuvěřitelně vzrušující, napínavé a velice emotivní. Všech 7 dílů nemá žádnou slabší chvilku, je to neuvěřitelné dobře napsané, po konci každého dílu jsem byla smutná, že díl skončil. Anya Taylor-Joy naprosto perfektní. Opravdu doporučuji, jedna z nejlepších věcí, kterou jsem letos viděla. ()
Od minisérie The Queen's Gambit z dílen Netflixu jsem neočekával vůbec nic, avšak ve finále mě počin režisérů Scotta Franka a Allana Scotta zcela pohltil a ohromil. Šachy jdou totiž po celý můj život tak nějak mimo mou osobu, tudíž jsem byl vážně hodně překvapený, jak dynamicky lze tuto hru nasnímat a podávat. Za zmínku stojí samozřejmě také precizní scénář, jež nezakalenou optikou nahlíží na vývoj hlavní hrdinky, její rozhodnutí a životní kroky, což jde samozřejmě ruku v ruce s velmi podařeným castingem. Anya-Taylor Joy je totiž v roli perfektně napsané Beth Harmon jednoduše fenomenální, takže Vám tato silná ženská postava nepřijde tak extrémně invazivní jako podobně laděné charaktery v jiných seriálech či filmech. Její Beth zkrátka do celého tohoto konceptu zapadne s noblesou sobě vlastní, pročež si můžete užít nádherně a dramaticky nasnímané jak životní, tak i šachové zápasy či pohledy do očí při přemýšlením nad dalším tahem. Pokud tedy nemáte čas na nějaký nekonečný seriál, určitě zkuste tuto minisérii. Nejenže Vám velmi rychle uteče, ale také si budete užívat každou minutu tohoto vydařeného díla. Tvůrci zkrátka stvořili něco, o čem se ještě hodně dlouhou dobu bude mluvit, A to nejen díky užitým ingrediencím tvořících tuto podívanou, ale převážně díky tomu, že k šachům určitě přivede hromadu nových a zapálených lidí. Výborná práce! (Netflix) „It takes a strong woman to stay by herself, in a world where people will settle for anything just to say they have something.“ ()
Dámský Gambit/Drama/Šachy. Hmm odpudivější nálepku pro Film/Seriál snad neznám a o to víc jsem překvapen ba až šokovan jak skvělý Dámský Gambit nakonec je a to především díky odzbrojující Anye-Taylor Joy, která je už bezpochyby moderní Scream Queen, co se týče hororů, nyní se stává Královnou šachů a snad brzy i Oscarů. (Přeju!), Seriál v 6 hodinách vypráví strhující příběh zero to hero o ošklivém káčatku ze sirotčince, které získá oblibu v královské hře šachů a zjistí, že je mimořádně nadaná a rozhodne se svůj talent využít naplno. Anya doslovně dostává na kolena jednoho mistra po druhém a já si to mimořádně užíval. Turnaje mají náboj a jednotlivé formace, taktiky, útok, obrana a strategie jsou natočeny jako bych sledoval brutální historickou řežbu s Římany. Nenudil jsem se ani sekundu, prožíval jsem každý moment, většinu času jsem probrečel dojetím a ve finále doslova ani nedýchal a řval nadšením. Kdyby mi někdo na začátku roku řekl, že Dámský Gambit bude pro mne událost roku a po dokončení si jej budu chtít okamžitě pustit znova, tak bych se mu vysmál. The Queen's Gambit par Excellence s nádherným příběhem, skvělými hereckými výkony, promyšleným scénařem, úžasnou hudbou, osobními démony ( drogy, alkohol) a krásným dobovým zasazením do 60. let v USA. Příběh*****, Akce>Ne, Humor**, Násilí*, Zábavnost*****, Hudba*****, Vizuál*****, Atmosféra*****, Napětí****. 10/10. ()
Nie je úplne ťažké ohurovať, obzvlášť keď zobrazujete šnúry víťazstiev. A tá záverečná časť to svojou gýčovosťou (a na pár miestach vyslovenou stupiditou) zráža, pretože šesť častí ten seriál vyzeral, že má ujasnené ciele, v skutočnosti sa ale celý čas iba držal pri zemi. A aj tak som bol na konci namäkko. Lebo ja som sem tiež prišiel za potešením. Trochu škoda, že šachové súboje - jak sú napínavé - tak sú točené pre nešachistov a miesto diania na šachovnici naháňajú ruky a pohľady hráčov. Kamera celkovo je ozaj vypiplaná. To jak opisuje nálady hlavnej postavy a pohybuje sa v priestore tam, kam “Kráľovná” zvažuje ťahy, si nezadá s výpravnosťou vojnových veľkofilmov. Postavy (najviac mi to vyniklo v štvrtej epizóde) majú prekvapivé charaktery a človek si ich obľúbi (čo opäť zabíja posledná epizóda svojimi slepými uličkami a vyťahovaním mŕtvol niekde z prdele. Nefunguje Jolene, nefunguje stará opatrovateľka, nefunguje hezoun a jeho previazanie vlastne s čímkoľvek v seriáli). Väčšinu faktorov nejakým spôsobom narúša posledná epizóda. Vážnosť a vyznenie, zmysluplnosť postáv, intelekt... Nemá to dosah vlastne len na vizuál, vynaliezavosť kameramana a výtvarnú stránku a všetky jej kontrasty bielej a čiernej, a odtieňov a nasvietenia vlasov a líčenia Joyovej postavy. A posledná scéna toho kostýmu na ošuntelom sídlisku je pastva pre oči. A Anya Taylor-Joy je s tým nevinným ksichtíkom dokonalá. ()
Galerie (180)
Zajímavosti (27)
- Seriál měl původně 10 epizod, avšak Netflix stanovil, že seriál má mít epizod 6. Tvůrci se shodli, že nejsou schopni seriál do 6 epizod zkrátit a požádali Netflix, aby jim ustoupil na epizod 7. Netflix souhlasil a nakonec je seriál sedmidílný. (Azurose)
- Poslední scéna s Beth (Anya Taylor-Joy) vystupující z auta a korzující parkem směrem ke starším mužům hrajícím šachy, byla natočena v Berlíně. (ČSFD)
- Ruský šachový velmistr a mistr světa Garri Kimovič Kasparov a šachový učitel a trenér Bruce Pandolfini spolupracovali s filmovým štábem jako konzultanti. Kasparov dostal od filmového štábu nabídku ke ztvárnění role sovětského šachisty, ale odmítl. (oli009)
Hm, hm, vidím, že náš největší zdejší expert ve skákání proti zdi a velevážený pedagog FAMÚ (Facebukake Akademie Masturbačních Úchylek) je i největším expertem v leštění pěšců v zatuchlém pokojíčku. Nepochybuji, že mistrovský zvládá i další „mentální sporty“ a dozajista dokáže vyhonit nejmíň tak tři minuty pod par. To já vám povím skutečný příběh. Začalo to v mých čtyřech letech, kdy mě můj dědek z matčiny strany, sice už téměř senilní, s posledními dvěma zuby v držce, avšak s nějakými osmi tisíci nadrcenými partiemi pořád v palici, mlátil u šachovnice srolovanými novinami po hlavě se slovy „Dej ty paprče z teho krala, bo ti fak jednu jebnu“. Nebo „Kolikrat ti mam, kurwa, řykať, že kuň tahně enem do el! Něviš, co je el, neboco???!!!“. Načež po mém pravdivém a nesmělém „Ne“ následoval další výprask tiskovinami v závěsu s prskavou filipikou „Ze mě si, kurwa, standu robiť něbuděš!“ A po takovýchto ultimativních lekcích „Šachuj nebo se nech umlátit!“ jsem se raději do roka naučil číst a do dvou let zvládal tu figurální prudu natolik, že mě pak půlku základky vozili jako cvičenou opici po různých turnajích. Tam mě vždycky posadili naproti nějakému škaredému, vycukanému a bezesporu pravidelně šikanovanému psychorovi, který mě s obsedantní kompulzivitou kradmě sjížděl opravdu děsivým LMD pohledem a když prohrál, zafuněl, až mu z rypáku vyjel sopel, hystericky praštil do stolku a podivně klátivým během se beze slova oddementil kamsi do zákulisí dýchat do sáčku nebo se vztekle zahryznout do pryžové hadice. Narazil jsem třeba i na jednoho, co se při matu pochcal. Prý to dokonce bylo nějaké neporazitelné zázračné dítě. Paxem ale někdy kolem třináctého roku zjistil, že jsem celkem pohledný, sociálně bez problému zapadnu kamkoliv a netrpím OCD, autismem, aspergrem ani jinou pervazivní nebo dezintegrační poruchou, jejichž záchvaty bych potřeboval tlumit nutkavým přesouváním pinčlíků po startovním praporku. Také jsem tenkrát přišel na to, že je daleko zábavnější nutit pokládat atraktivní prsatice místo nehezkých uhrovitých ufonů, strkat střelce do štěrbin než do gambitů, tlačit do defenzivy výhradně královny večírků a držet je pak místo strategicky rozmístěnými figurkami v šachu pérem, tudíž jsem se jim na tu hru asociálních králů zvysoka vysral. A ano! Anička Krejčí-Radostná je seksy! S igelitkou z Billy přes hlavu. Bez ní, navíc do obludnosti dotažená odporným mikádem, je odpudivější než cigánské hračky a chybí ji na obou stranách fretčího xichtu asi tak cenťák, aby měla oči na spáncích. Ale to je také pro tyhle kvasimódovité autistické nešuky úsměvně příznačné a vlastně i zcela přirozené, že s gustem masturbují nad mutantdívkami z Fekálboye a ze sklepních lig. Nicméně herečka je to naprosto VY-NI-KA-JÍ-CÍ a tu asociální psychoškvíru vystřihla tak skvostně, až by jeden klidně věřil, že je autistka i ve skutečnosti a má nějaké to ELO i mimo vinyl. Navíc je Frank naprostý génius a uplácal pro Netflus až nevhodně dokonalý a komplexní seroš, nejen zajímavý, dramaticky přikovávající a šachově strhující, ale hlavně se všemi těmi perfektně napsanými a typově úžasně obsazenými šacholabily, nacidozorci a patochovanci ze sirotčinců, stereotypním předměstským životem otrávenými ochlasthospodyňkami, jakož i s detailně vyňuňanou šedesátkovou retrovýpravou. Nadstandardní povyražení! () (méně) (více)