Dámský gambit

Pamatuji si sebe, coby malé dítko, které se hledalo v koníčcích a tak ho rodiče poslali do školy na šachové hodiny s tím, že z dítěte třeba něco bude. Po dvou týdnech a všech prohraných hrách snad i s nejmladším (nutno podotknout, že tento příběh potvrzuje, že Vám může být i čtyři roky, abyste vyklepli čtyřicetiletého matadora) tamním mistrem, jsem to vzdal a šel radši kopat fotbal o pár bloků vedle. Což nebylo o moc lepší, ale nemusel jsem nad tím tolik přemýšlet. Nicméně šachy hluboce uznávám a pokaždé, když je někde vidím (v jakékoliv podobě) mám chuť si je zahrát, leč samozřejmě předem vím, kdo vyhraje. Tady jsem ale předem netušil, do čeho půjdu. Netflix vsadil hodně. Jednak hru, která může cokoliv, jen ne filmově nadchnout a především příběh, který není podle pravdy, na což plno diváků také často dost hraje. Takže jednoduše řečeno - hru, která se nedá jen tak zfilmovat a příběh, který není podle pravdy. V obou případech pro běžného diváka něco, co ho dvakrát nenaláká. Tyto dvě devízy (jak se to vezme), ale spojili s asi nejzajímavější hereckou Aničkou, tím klukem z Lásky Nebeský a Dudleyem z Harryho, přimíchali prášky, chlast, nějaký ty démony a navíc autoři přišli i na to, jak natočit šachový souboj tak, abych třeba deset minut zapomněl dýchat a rázem si rozšířil kapacitu plic na úroveň vrcholového etiopského běžce. Prostě se jim to povedlo a já nemohu jinak, než-li tleskat. Sice by to mohlo být o dva díly kratší, abych tomu přidal pátou hvězdu, ale pořád uznávám, aktuálních devadesát procent je dobrá vizitka Netflixu, který opět rozčeřil vody amerického filmového průmyslu, když dokázal, že se dá natočit jakékoliv téma a nemusí se neustále hledat již tisíckrát omleté. (21.12.2020)

Nie je úplne ťažké ohurovať, obzvlášť keď zobrazujete šnúry víťazstiev. A tá záverečná časť to svojou gýčovosťou (a na pár miestach vyslovenou stupiditou) zráža, pretože šesť častí ten seriál vyzeral, že má ujasnené ciele, v skutočnosti sa ale celý čas iba držal pri zemi. A aj tak som bol na konci namäkko. Lebo ja som sem tiež prišiel za potešením. Trochu škoda, že šachové súboje - jak sú napínavé - tak sú točené pre nešachistov a miesto diania na šachovnici naháňajú ruky a pohľady hráčov. Kamera celkovo je ozaj vypiplaná. To jak opisuje nálady hlavnej postavy a pohybuje sa v priestore tam, kam “Kráľovná” zvažuje ťahy, si nezadá s výpravnosťou vojnových veľkofilmov. Postavy (najviac mi to vyniklo v štvrtej epizóde) majú prekvapivé charaktery a človek si ich obľúbi (čo opäť zabíja posledná epizóda svojimi slepými uličkami a vyťahovaním mŕtvol niekde z prdele. Nefunguje Jolene, nefunguje stará opatrovateľka, nefunguje hezoun a jeho previazanie vlastne s čímkoľvek v seriáli). Väčšinu faktorov nejakým spôsobom narúša posledná epizóda. Vážnosť a vyznenie, zmysluplnosť postáv, intelekt... Nemá to dosah vlastne len na vizuál, vynaliezavosť kameramana a výtvarnú stránku a všetky jej kontrasty bielej a čiernej, a odtieňov a nasvietenia vlasov a líčenia Joyovej postavy. A posledná scéna toho kostýmu na ošuntelom sídlisku je pastva pre oči. A Anya Taylor-Joy je s tým nevinným ksichtíkom dokonalá. (16.11.2020)

Scott Frank je určitě velice zručný režisér a ukázal to jak u celovečeráků, tak hlavně u seriálové pecky Godless. Tentokrát přináší pozoruhodný příběh geniální šachistky a opět vše vede jasnou a profesionální rukou. Herecky bezchybné, režijně poutavé, plné zajímavých vizuálních nápadů a nebýt občas až příliš vlažného tempa, dal bych plný počet. (29.12.2020)

Nejsilnější je to v prvních epizodách, když je ještě mladá. Pak to malinko ztratí šmrnc, ale zase se hlavní hrdinka hodí do gala a je sexy. Co se partií týče, tak se tvůrcům podařilo pomocí pohledů z očí do očí vystihnout to napětí. Až to občas připomíná zírání při přestřelkách od Sergia Leoneho :) Vada na kráse je, že vždy hráli pouze jednu partii a snad nikdy nebyl pat. A vyhublej šachista/kovboj, s nožem byl snad špatnej vtip. Ten člověk vskutku nebyl cool. (27.11.2020)