451° Fahrenheita

9 z deseti knihomolů páchá po zhlédnutí 451 stupňů Fahrenheita seppuku kovovou záložkou (kde jsou mé painkillers?!?). V dobách, kdy místní soudruzi neměli ani černobílou televizi o rozměrech 10cm x 10cm, buržoustům za kanálem La Manche visela na zdi normálně plazmová televize! S Bradburyho předlohou jsem ještě tu čest neměl, ale po zhlédnutí tohoto výborného snímku se ve frontě nepřečtených knih posunula tak o stočtyřicet míst dopředu. Slušné scífko, byť 1984 je přeci jen krapet jinde. (16.06.2019)

V některých směrech určitě lepší jak kniha, přesto mám s celkovou myšlenkou 451° Fahrenheita několik zásadních problémů. Spisovatel se snažil mimojiné vykreslit kulturní úpadek společnosti, proto mi přijde poněkud úsměvné, že celou záležitost omezil pouze na problematiku knih ( něco jako kdybych lamentoval o úpadku sportu a bavil se jen o fotbale), nehledě tedy na to, že mu asi šlo jen o prostředek ke sdělení něčeho hlubšího. Další idea a sice "lidé knihy", je úplně zcestná, nereálná a nedokážu se s ní ztotožnit. Film oproti knize nepůsobí tak moc jako pouhý slabší a ne tolik promyšlený odvar 1984, i přesto, že jsem málokdy viděl tak doslovnou adaptaci ( proto se tedy neubráním tomu, že knihu a film víceméně zaměňuji). Důvodem je určitě vizuální zpracování, které je navíc, s výjimkou závěrečného honu ( velmi kazící celkový dojem), zpracováno výborně. Stísněná atmosféra a napětí je zdatně podporována Bernardem Hermannem. Spolu s obskurními hereckými výkony ( které zde ale mají své místo) tak vytváří velmi kýženou nepříjemnou a roztodivnou atmosféru naprosto umělého světa, který jakoby s tím naším neměl na první pohled nic společného. Závěr s již zmiňovanými lidmi knihy nebyl dle mého úplně nejšťastnější. A to ani ne tak kvůli jeho neuzavřenosti, ale spíše proto, jakým způsobem byl natočen a kvůli přítomnosti jakési bláhové naděje, která mi do konceptu příběhu neseděla. Film i kniha mají několik velmi dobrých míst ( zejména fingovaná smrt Montaga, nebo vysílání telestěny), zároveň mi jsou svým vyzněním jaksi nesympatické a vlastně docela protivné. Asi za ten můj ( možná) nefér pohled může kniha knih - 1984. (06.12.2007)

451°, the temperature at which the book paper catches the fire. Bradburyho klasika jako první barevný snímek Francoise Truffauta o režimu, který se cítí ohrožen myšlenkami v knihách a přemýšlením lidí celkově. Režisér, který aktivně bojoval proti veškeré manipulaci ve francouzském filmovém průmyslu 40. a 50. let, snad pro toto téma nemohl být vybrán vhodněji. Navíc dokazuje, že knihy svým zfilmováním nemusí vždycky ztratit svoje kouzlo a pomocí mnoha výborných nápadů, například uvedením 'titulek' pouze mluveným slovem, aby divákům přiblížil svět bez 'písmenek', na atraktivitě filmu ještě přidává. (05.07.2010)

V hodnocení typu "plná palba" mi překážela de facto jen jediná věc - lepší herecké výkony. Takřka se všemi zúčastněnými (snad kromě Julie Christie v dvojroli Montagovy manželky a Clarissy) jsem měl problém, působili mdle a nezúčastněně, dokonce i představitel hlavního hrdiny. V ostatních směrech se Truffaut s předlohou popasoval skvěle. (18.09.2012)

Mým snem je vlastnit nehořlavý dům, ve kterém se budu se znuděnými manželčinými sestřenkami dívat na minimálně dvě telenovely na dvou telestěnách najednou, protože se již nenechám ani na chvíli ohlupovat těmi nebezpečnými knihami. A jako poděkování za to, kolik dává náš stát svým občanům svobod (zdroj: TV, rozhlas, tisk), začínám pálit knihy a udávat sousedy, aby na tom světě bylo ještě líp. (12.04.2013)