Režie:
František VláčilKamera:
Bedřich BaťkaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Magda Vášáryová, Zdeněk Štěpánek (vypravěč), Josef Kemr, Naďa Hejná, Jaroslav Moučka, František Velecký, Karel Vašíček, Pavel Landovský, Ladislav Považay (více)Obsahy(2)
Filmová rapsodie o středověkých lapcích a o padlé dceři zemanského rodu podle románu V. Vančury... Baladický příběh o loupeživých rytířích a padlé dceři ze zemanského rodu se odehrává v polovině 13. století, v dávných dobách, kdy lapkové přepadávali na královských silnicích pocestné, kdy křesťanství svádělo stále ještě boj s vírou v pohanské bohy, kdy lidský život měl nepatrnou hodnotu, ale láska byla stejně silná jako dnes. Hrdinka filmu, sličná Marketa, se zřekne pro velkou lásku k člověku Mikolášovi lásky k Bohu, kterému byla zaslíbena… Ještě v době vzniku tohoto mimořádného filmu se o něm psalo jako o díle s mnoha „nej“. Byl to film nejvýpravnější, nejnákladnější, nejdelší, nejlépe obsazený… Ale již tehdy se objevovaly soudy, že to také bude film nejhodnotnější a nejkrásnější. I po letech, která uplynula od vzniku snímku, okouzlí a strhne všechny, kdo jej mají možnost vidět. Na MFF Karlovy Vary 1994 proběhla mezi novináři anketa o nejlepší český film všech dob. Vyhrála Marketa Lazarová. Na témže festivalu bylo v roce 2011 toto filmové veledílo uvedeno v digitálně restaurované verzi. Dnes, stejně jako svého času, uchvacuje obrazovou imaginací, krásou slova i krutostí skutků, košatostí děje i bohatstvím myšlenek. Málokdy se v dějinách světové kultury přihodí, aby literární předloha byla předstižena filmovou adaptací, a tentokrát se to stalo... Práce na rozsáhlém projektu trvala téměř sedm let. Plné tři roky strávil režisér František Vláčil se scenáristou Františkem Pavlíčkem nad převodem jazykově náročného textu do scénáře, další tři roky trvalo natáčení v šumavských exteriérech, pak následoval náročný střih a dokončení. Při výběru herců pro klíčové postavy příběhu se režisér řídil spíše zevnějškem či mentalitou lidí. Titulní roli vytvořila mladá slovenská studentka Magda Vášáryová, roli loupeživého rytíře Kozlíka Josef Kemr, jeho syny František Velecký a Ivan Palúch, starého zemana Lazara Michal Kožúch, německého jinocha Kristiána Vlastimil Harapes a potulného žebravého mnicha Vladimír Menšík. Marketa Lazarová byla vysoce oceněna nejen u nás, ale i na mezinárodním fóru; například na MFF v Mar del Plata získala jednu z hlavních cen. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (527)
Podmanivost obrazu středověku v adaptaci Vančurova románu. Vláčilova Markéta Lazarová není historický film (nevystupují v něm historické postavy), nýbrž film dobový. Nejpůsobivější zpodobnění středověku v dějinách evropského filmu. Složitá struktura, experimentální výrazové prostředky. Filmová báseň... ()
Nepřekonatelné dílo československé kinematografie. Naprosto čistý, přirozený, a přitom až chorobně mystický život středověkého člověka je tu podán v absurní dokonalosti. Pudy, city, víra se tu v zuřivém víru přetahují o vládu nad světem i člověkem. To, co nakonec vítězí, je čisté ztělesnění životní energie, paměti dějin anebo snad samotného Boha. ()
To nejlepší na tomhle filmu je ten filmový plakát tady. A hlavně, Markéta Lazarová není film historický, spíš je to takový exkurz do českého středověku se vším všudy. Nedivím se, že se Vláčila stal alkoholik, a být já z vedení Barrandova a na premiéře vidět, co pan Vláčil s Pavlíčkem udělali s mými 13 miliony, hodím si mašli. Liškova hudba je jako vždy výborná, ale za to kamera se vším tím zoomováním a oddalováním je trochu na odstřel. Mimochodem, Markéta Lazarová je nejhorší hrdinka v dějinách filmu, chci radši film s názvem Alexandra Kozlíková. ()
Ta atmosféra…ta hutná středověká atmosféra! To je něco neskutečného. Tři hodiny se vpravíte do světa bezčasí, kde platí pravidla doby temna. Marketa Lazarová je bezesporu geniální film, s čímž mu neskutečně pomáhá éterická hudba, ale samozřejmě i mnohdy smutně znějící kamerové záběry, herecké výkony, ale i námět, bez kterého by to nešlo. Jen škoda, že námět je tu spíše filozofického charakteru a tak vlastně nepotřebuje děj. Poetismus v té nejdrsnější podobě. Za mě osobně mě nejvíce překvapila role Vladimíra Menšíka, nejsem na takové dramatické role v jeho podání zvyklý, o to více jsem si ho ale užíval. ()
Vančurova Markéta je velice náročná kniha, přestože útlá, nečte se vůbec lehce, jak se obvykle historická romance čítává. Ale i tak to není nic ve srovnání s Vláčilovou Markétou. úžasná kamera a časté mrmlání a cizojazyčné pasáže, poetické scény a záběry, hra s divákovými smysly, ozvěny, hra světla, plastičnost postav, symbol vedle symbolu, tohle není film na sobotní podvečer. Tenhle film ani nemůže zaujmout všechny, protože to není film pro každého. Většina si tu sice může něco vybrat, ale celkově se to zalíbí asi málokomu. Obrovká výprava a dekorace spolu s hereckými výkony dotvářejí působnost díla. Člověk prostě po zhlédnutí nemůže se nezamyslet nad... Asi nad lidmi. ()
Galerie (21)
Zajímavosti (58)
- V jednom záběru Markéta Lazarová (Magda Vášáryová) tiskne k hrudi hrdličku. To ale ve středověku nebylo možné. Do Evropy se hrdlička zahradní začala šířit až ve 20. století. V Československu byla zaznamenána až ve 30. letech dvacátého století. (Rollo_Tomasi)
- V skutočných drôtených košeliach hrali iba herci a pár komparzistov, ostatní mali na sebe nórske svetre nastriekané hliníkom. Takisto héliom bolo iba zopár pravých a ostatné boli vylisované z reflektorov nákladných aut. (Zdroj: tyden.cz) (Raccoon.city)
- František Pavlíček v jednom z rozhovorů uvedl, že jeho a Vláčilův honorář za tento film byl o 60 haléřů nižší než plat uklízečky na Barrandově. (freelex)
Reklama