Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Režie:
František VláčilKamera:
Bedřich BaťkaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Magda Vášáryová, Zdeněk Štěpánek (vypravěč), Josef Kemr, Naďa Hejná, Jaroslav Moučka, František Velecký, Karel Vašíček, Pavel Landovský, Ladislav Považay (více)Obsahy(2)
Filmová rapsodie o středověkých lapcích a o padlé dceři zemanského rodu podle románu V. Vančury... Baladický příběh o loupeživých rytířích a padlé dceři ze zemanského rodu se odehrává v polovině 13. století, v dávných dobách, kdy lapkové přepadávali na královských silnicích pocestné, kdy křesťanství svádělo stále ještě boj s vírou v pohanské bohy, kdy lidský život měl nepatrnou hodnotu, ale láska byla stejně silná jako dnes. Hrdinka filmu, sličná Marketa, se zřekne pro velkou lásku k člověku Mikolášovi lásky k Bohu, kterému byla zaslíbena… Ještě v době vzniku tohoto mimořádného filmu se o něm psalo jako o díle s mnoha „nej“. Byl to film nejvýpravnější, nejnákladnější, nejdelší, nejlépe obsazený… Ale již tehdy se objevovaly soudy, že to také bude film nejhodnotnější a nejkrásnější. I po letech, která uplynula od vzniku snímku, okouzlí a strhne všechny, kdo jej mají možnost vidět. Na MFF Karlovy Vary 1994 proběhla mezi novináři anketa o nejlepší český film všech dob. Vyhrála Marketa Lazarová. Na témže festivalu bylo v roce 2011 toto filmové veledílo uvedeno v digitálně restaurované verzi. Dnes, stejně jako svého času, uchvacuje obrazovou imaginací, krásou slova i krutostí skutků, košatostí děje i bohatstvím myšlenek. Málokdy se v dějinách světové kultury přihodí, aby literární předloha byla předstižena filmovou adaptací, a tentokrát se to stalo... Práce na rozsáhlém projektu trvala téměř sedm let. Plné tři roky strávil režisér František Vláčil se scenáristou Františkem Pavlíčkem nad převodem jazykově náročného textu do scénáře, další tři roky trvalo natáčení v šumavských exteriérech, pak následoval náročný střih a dokončení. Při výběru herců pro klíčové postavy příběhu se režisér řídil spíše zevnějškem či mentalitou lidí. Titulní roli vytvořila mladá slovenská studentka Magda Vášáryová, roli loupeživého rytíře Kozlíka Josef Kemr, jeho syny František Velecký a Ivan Palúch, starého zemana Lazara Michal Kožúch, německého jinocha Kristiána Vlastimil Harapes a potulného žebravého mnicha Vladimír Menšík. Marketa Lazarová byla vysoce oceněna nejen u nás, ale i na mezinárodním fóru; například na MFF v Mar del Plata získala jednu z hlavních cen. (Česká televize)
(více)Recenze (520)
Když jsem Markétu viděl poprvé, mrazilo mě, a když jsem jí víděl podesáté mrazilo mě úplně stejně. Věřím, že takový středověk opravdu byl - že v něm skutečně byla taková krutost i poetika. Ten film je úžasný, byť hlavně ve své prostřední části poněkud zdlouhavý. ()
Aby tenhle film pobavil musí se sejít na vašem soukromém večírku několik věcí, musíte na to mít náladu a čas, musíte mít také určitou míru citu prokrásno, líbí se vám drsný středověk, nesmíte očekávat nesplnitelné a neřídit se anketami. Pokud tohle všechno máte po kupě pak s největší pravděpodobností Markétu oceníte stejně jako já. Zívl jsem si jen jednou a to není na 3 hodinovej černobílej fesťák moc. ()
První polovina 4****, druhá je tak na držení knoflíku fast forward. Ze začátku jedinečná atmosféra v druhé půlce nudí. Menšík mě tam prudil, ale to je můj boj. Ale je to posun, když jsme na tom byli se školou v roce 89 v bijásku, tak jsme s kamarádem odešli domů, což bylo ohodnoceno ředitelskou důtkou ()
A teď upřímně, kdo se na to koukal a neusnul? A když neusnul, tak pochopil? A když pochopil, tak koho to bavilo? ()
Krásný a velice poetický film. Je to ale také film pro vytrvalejšího diváka. V názvu je Markéty nejvíce, proto jsem čekala poeticky pojatý dojemný příběh o osudu krásné dívky v kruté době. Ve filmu je ale Markéta jednou z mnoha nepropracovaných postav a naprosto se ztrácí ve spoustě úžasných záběrů zimní přírody a nesmyslných úryvků dějových linií které nikam nevedou. Menšík bloudící s ovcí a kozou působí nepřirozeně a ruší celkový "kouzelný" dojem. Takovému vizuálnímu experimentu by rozhodně prospěla poloviční stopáž, protože po hodině se už i trpělivý divák může ztratit ve sledu působivých obrázku a nepodstatných scén. Krásná kamera a velmi povedené obsazení herců (kromě Menšíka, naprosto zbytečná ztráta divákova času) dělají film jedinečným, ale pro absenci děje je to pouze sice krásná ale prázdná skořápka. Proto 50% . ()
Neskutečná nuda.... Podobná kamerová cvičení rád nemám ani trochu, bohužel. Ale kdo si to dokáže užít - gratuluju:) ()
K tomuto filmu mám zvláštní vztah.Skoro každý ho viděl a téměř každý o něm mluvil.Viděla jsem ho poprvé sama v noci, asi v pět hodin ráno a pocit z něj byl velice silný, ale překonala ho jiná vzpomínka..Jak asi v jedenácti letech pátrám v knihovně a objevím malou knížečku, se zvláštním názvem dívčího jména a pak v ní listuju a napřeskáčku si čtu děj a nemůžu se odtrhnout... ()
Pokud chcete něco , co zaručeně pomůže při nespavosti , pak doporučuji tento film. Nezajímavé, nudné zbytečně dlouhé a hlavně neskutečně hloupé.Až na tu ovčí hlavu! ()
Krásně natočený film, člověk má pocit, že se ocitl ve středověku...jedinou vadou je pro mě děj, který je i v předloze natolik lyrický, že se občas ztratíte a místy velmi nudíte... ()
Citace z komentářů uživatelů: „tříhodinová obrazová kompozice, filmová báseň, která otevřete vaše srdce a v ponořeném divákovi vytváří téměř spirituální zážitek, hra s divákovými smysly, ozvěny, hra světla, plastičnost postav, mluva obrazů a symbolů, symbol vedle symbolu“. Uvedené hodnocení mne oslovuje stejně málo jako celý film, ve kterém jsem nepochopil jediný dialog, jedinou scénu. První příčky žebříčků oblíbenosti filmů zaujímají většinou hollywoodské slátaniny vyrobené z hektolitrů kečupu, zběsilých automobilových honiček, tisíců výbuchů a stokrát rozstřílených a přesto živých Rambů. Předpokládám, že obdivovatelé takových filmů jsou zároveň vyznavači TV Nova, nákupních orgií podřadného zboží v levných supermarketech a autoři krátkých SMS zpráv, jediných slohových výtvorů, které jsou schopni stvořit. Výše popsaní znalci zákonitě tvoří drtivou většinu každé společnosti. Bezpochyby je i mnoho těch, kteří film Markéta Lazarová pochopí a ocení jeho kvality, ale tito přemýšliví jedinci nebudou nikdy ve většině. Nechápu proto, jakým mechanismem se mohl film Markéta Lazarová v konkurenci kečupových slátanin z Hollywoodu octnout na žebříčku oblíbenosti mezi nejúspěšnějšími českými filmy všech dob. ()
digitál v kině je za těch pět hvězd jak vyšitejch ()
Já jsem tomuhle filmu nikdy nepřišel na chuť. Ponurej a hnusnej. Fuj. ()
Čekal jsem ubíjející nudu a byl velmi hodně moc příjemně překvapen, plešatej Kemr a jeho ,,Babo!" co se ryje do paměti, Menšík hádající se s vypravěčem a jedna postava s (pro mě) velmi povědomým jménem. ()
Uff... no to byl ale těžkej kus.. Plus: Naprosto úžasná a okouzlující kamera. Výborně zachycen život středověku. ¿Plus, a nebo mínus?: Příběh je doslova: "Tady jsou nějaké příběhové scény a zbytek si domyslete sami". Je jasné, že je to autorův záměr, ale.. Mínus: Délka scén i filmu. Hodnocení: Popravdě, vůbec nevím, co si mám o tomto filmu myslet. Je i skvělý, i šílený najednou :-) ()
Vynikající herci (hlavně Kemr a Menšík), vynikající režie, skvělá kamera i výprava, ale nechytil mne příběh a tudíž ani scénář... ostatně to ani Vančurova kniha...4 hvězdy ()
Na hodnocení hodně složité, neboť provedení a jeho způsob jsou zcela výjimečné a výborné, řekl bych skoro geniální. To platí pro vhodně zvolený čb materiál, kameru, obsazení, hudbu, výtvarnou stránku... Bohužel jak píše Douglas, je to tak trochu nádherně natočená nuda. I když: nuda ani tak ne, i přes svou délku jsem se nenudil, ale spíš taková obsahová prázdnota. Navíc pro běžného diváka, ale nejen pro něho, i těžko stravitelné a pochopitelné. Celkově dám 80%, ale klidně to mohlo být i 60% a třeba i 90%. 2.6.2013. ()
No snad mám právo,taky nějakej film nepochopit a to jsem se moc snažil,ale kamera dobrá muzika -taková patřičná,ale na víc fakt nemám. ()
No ano, i já jsem spal. Kdybych měl srovnávat, tak Andrej Rublev tenhle film hravě strčí do kapsy. A kdyby to bylo o polovinu kratší, tak by to bylo celkem fajn, takhle se ten film táhne jak žvejka. ()
Tak toto mě neoslovilo ani v nejmenším a vysoké procento hodnocení prostě a jednoduše vůbec nechápu. ()
Film byl uveden ve Filmovém klubu Alfa Sokolov poprvé v sezoně 1981/82. Já jsem ho viděla v kině v roce 1967. Bylo mi 16. Pochopila jsem, co je biják. Pamatuji si natřískané kino Svět. Film se promítal s přestávkou. Po první části více jak polovina diváků odešla, k mé převeliké radosti, neb Pavla Polášková již předvedla své nahé tělo. Film se hrál 3 dny - bohužel jsem šla až druhý den a tak jsem Markétu tehdy shlédla jen 2x. Od té doby mnohokráte. V Bánské Bystrici na festivalu filmových klubů jsem měla to štěstí, že jsem porozprávěla s Mistrem Vláčilem, lehce zrumovaným, ale stále moudrým a Palúchem decentně zestárlým. Markéta je moje milované bio. ()
Související novinky
Kánon filmu 2011
V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (více)
46. ročník MFF Karlovy Vary
Od 1.7. do 9.7. se v Karlových Varech uskuteční nejvýznamnější filmový festival kategorie A ve střední a východní Evropě. Festival představí 178 celovečerních filmů, převážná většina z nich bude mít… (více)
Bathory velkofilm po Československu
Finanční propadák Post Coitum, který ani kritiky nešetřily, neotřásl s Jurajem Jakubiskem, tak jak by se mohlo zdát. Každý jistě ví, že splín se většinou zahání prací, ale to co si ukousnul samotný… (více)