Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Mahalik
    ****

    Ryzí kámen! Poetisticky laděnááách Markéta s hřívou blonďatou a sněhovou krabicí vůkol, z níž mi šibalo. Oko za oko, zub za zub, jo jo, doba středověku zalezla za rozpálená kamna, nicméně Lazarovský kodex má datum trvanlivosti: dokud svět bude světem, takže se nebojím, že bude mít v letech příštích trpkou chuť. Stane-li se, pak nastane doba Temna. Když tak koukám na ty Vaše poly či mono hvězdičky, který jste přiřkli, pravda souhvězdí z nich neuděláme, ale i tak mám pocit, že (ne)pochopení k Lazarce prostě patří, páčko jen dokonalé dílo musí být zavrhovaný a zároveň absolutní. Cizota knížky ve mě vibruje ještě teď a vzpomínka na posla Bernarda a jeho beránka přivázaného ke konopnému lanu (prý seslán vyšší vůlí - nádhera!) je Něco...žádný synonymum nenajdu, ani kdybych se rozkrájel na kusy. Vláčil&Vančura mě vláčeli rovnou do ledovýho Pekla, ale já se tomu nebránil, zbytečný?, to ne, jen nepotřebný. Je to Lazarka, holka, kvůli který jsem si přivstal a symbol Olympu českého filmu a literatury. Díky, díky, díky...upřený pohlede :)(25.4.2010)

  • Matty
    ***

    Posuzována v jednotlivých kategoriích (kamera, hudba, výprava, herectví), skutečně by Marketa v tuzemsku těžko hledala sobě rovný titul. Avšak spolupráce těchto složek a to, čemu vlastně slouží, budí rozpaky, nikoliv údiv. Otřepaná, nahodile používaná náboženská symbolika, zanedbatelná podmíněnost jednání postav dobou, ve které se příběh odehrává, stereotypní obraz středověku i ženství (Marketa představuje krásný a pasivní objekt, který je vlečen okolnostmi a ani znásilnění příliš nevzdoruje), prakticky žádný vypravěčsky nadhled (který je knize vlastní). Nejvýraznějším sjednocujícím elementem útržkovitého vyprávění (co chvíli vázaného na jinou postavu) je Liškova hudba, která dává více smyslu než enigmatické výroky postav. Jakpak by taky nemluvily v hádankách, když nemají k dispozici příběh, který by mohly vyprávět. Marketino oslavování, z velké části bezesporu oprávněné, vyvolává otázky ohledně limitů moderního filmového vyprávění. Od jakého momentu je neochota vyprávět srozumitelný příběh a vytvářet koherentní fikční svět chybou? Mělo by existovat omezení pro nespolehlivost narace? Kdy se mnohost perspektiv a stylotvorných figur stává kontraproduktivní? Kdy se promyšlené odmítání souvislé narace mění v tvrdohlavý vzdor vůči zavedeným postupům? Od jakého stupně lze bohatost výrazových prostředků vnímat jako projev stylistické neuspořádanosti? Marketa se pod tíhou vlastní krásy (a prostředků investovaných do ní během pětiletých příprav a realizace) rozpadá na osamocené obrazy, které vyvolávají řadu asociací, ale mnoho nevyjadřují a dohromady netvoří soudržný komplex významů a tedy film, který bych dokázal obdivovat jinak než čistě senzuálně. 70% Zajímavé komentáře: Dan9K, rawen, Miki68, d-fens(5.5.2008)

  • Hromino
    ***

    Velmi slabé tři hvězdy, které dávám vesměs za krásnou hudbu Zdeňka Lišky, vlasy Magdy Vášáryové a za to, že se na to hezky dívalo a přežil jsem to bez újmy na zdraví. Co měl ale být ten zbytek?! Teda přesněji řečeno – co měla znamenat ta úvodní hodina? Při sledování filmů a seriálů se mi stalo už ledacos, ale že bych se na něco koukal přes hodinu a stále neměl vůbec ponětí, na co že se to vlastně dívám – to se mi donedávna fakt ještě nepodařilo. Co to sakra bylo?! Dopředu se omlouvám za mé zmatené výkřiky do prázdna, ale tenhle film mě při psaní komentáře k tomu přímo vybízí. Film má sice zajímavou vizuální stránkou, ale to, co se z mých reproduktorů linulo, bylo něco šílenýho – proboha, tak šílený postsynchrony jsem ještě nikdy předtím neslyšel! Nevím, jestli to byl čistě jen můj problém, ale film, kde pomalu není poznat, která postava mluví a co vlastně mluví a kde si tyhle hlasy neustále skákají do řeči – jako pardon, ale jestli tohle bylo uděláno záměrně, tak na mě to nezafungovalo ani náhodou, ba naopak, zapůsobilo to na mě naprosto opačným účinkem. Zaplaťpánbůh, že druhá část už je podstatně lepší a už mi i dávala smysl, jinak bych vážně přemýšlel o mnohem nižším hodnocení. Zatraceně, tohle byl teda pořádně divnej film. Je pravda, že já divné filmy vyhledávám záměrně, ale tohle bylo i na mě až příliš divné. Tohle snad snese srovnání jedině s Antikristem, protože obojí je takové psycho, že u mě asi na hodně dlouho zůstanou některé momenty vryty hluboko do paměti. U Antikrista je to samozřejmě Chaos reigns a nůžky kontra poštěvák, zatímco tady bych to viděl na Markétin pohled à la Samara a tak vůbec to všudypřítomné skákání do řeči, z něhož mi místy fakt silně hrabalo. Pokud tedy hledáte film, který by ve vás zanechal nějaký opravdu hluboký otisk, jděte do Markéty. A nedívejte se na to s očekáváním normálního snímku, protože takovou chybu jsem udělal já a taky na to tvrdě doplatil.(19.5.2012)

  • monolog
    *****

    Vančurova Markéta je velice náročná kniha, přestože útlá, nečte se vůbec lehce, jak se obvykle historická romance čítává. Ale i tak to není nic ve srovnání s Vláčilovou Markétou. úžasná kamera a časté mrmlání a cizojazyčné pasáže, poetické scény a záběry, hra s divákovými smysly, ozvěny, hra světla, plastičnost postav, symbol vedle symbolu, tohle není film na sobotní podvečer. Tenhle film ani nemůže zaujmout všechny, protože to není film pro každého. Většina si tu sice může něco vybrat, ale celkově se to zalíbí asi málokomu. Obrovká výprava a dekorace spolu s hereckými výkony dotvářejí působnost díla. Člověk prostě po zhlédnutí nemůže se nezamyslet nad... Asi nad lidmi.(30.1.2006)

  • Lima
    *****

    Asi můj největší kinozážitek. Nevím, co bych chválil dříve - jestli kameru, esoterickou Liškovu hudbu, herecké výkony (neskutečný Kemr), exteriéry - vše bylo dokonalé. Film s mnohovrstevnatým dějem, který uchvacuje obrazovou krásou, která společně s až magickou hudbou vytváří v ponořeném divákovi téměř spirituální zážitek. Markéta Lazarová je tříhodinová obrazová kompozice, filmová báseň, které buďto otevřete své srdce a necháte se unášet syrovými obrazy z drsného středověku, anebo se budete nudit. Záleží na míře vašeho citu....A jen tak na okraj, Markéta Lazarová je od doby jejího vzniku pravidelným vítězem všech anket o nejlepší český film všech dob.(17.7.2002)

  • - Film byl roku 1998 v anketě filmových kritiků a publicistů vyhlášen nejvýznamnějším filmem stoleté historie české kinematografie. [Zdroj: Filmový přehled.cz] (Bediverecs)

  • - Natáčení probíhalo v Lánské oboře u Dohodového nebo též Masarykova dubu (část Rajská sonáta), v rašeliništi Mrtvý luh na Šumavě (část Černoháj a některé zimní scény), na tvrzi Klokočín u Protivína (základ pro kulisu Roháčku), na Šípkové stráni a v Lánské oboře (část Kantiléna a Poslední soud), u Kostela sv. Michala Archanděla v Dražovcích na Slovensku (Lazarova vize kostela na stráni) a na hradě Rabí (sídlo hejtmana Piva, Boleslav). Jedno z míst, kde se natáčelo, byla Jezerní slať u Kvildy na Šumavě. (alonsanfan)

  • - Keď tridsaťstupňové mrazy povolili, kone aj ľudia sa borili do blata. Autá nevytiahli ani traktory, filmári museli povolať vojenskú techniku. Niekoľko dní bol početný štáb bez jedla a komunikácie neboli zjazdné. Natáčanie sa komplikovalo, preťahovalo a predražovalo. Svetový úspech filmu potom niektorí komentovali slovami: „Čo je platné, že sme v titulkoch slávneho diela, keď sme nedostali prémie." (Zdroj: tyden.cz) (Raccoon.city)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace