The Mole People
The Mole People
Režie:
Virgil W. VogelScénář:
László GörögKamera:
Ellis W. CarterHrají:
John Agar, Cynthia Patrick, Hugh Beaumont, Alan Napier, Nestor Paiva, Rodd Redwing, Phil Chambers, Robin Hughes, Bob Hoy, Kay E. Kuter, John Dodsworth (více)Obsahy(1)
Dr. Roger Bentley a skupina jeho přátel (archeologů) učiní v Mezopotámii během vykopávek cenný nález v podobě prastaré desky, která by jim mohla pomoci najít pozůstatky dávné sumerské civilizace. Společně se vydávají do zasněžených hor, kde na ně čeká nejedno nebezpečí v podobě extrémních mrazů a lavin. Nakonec se jim však podaří skutečně narazit na starý sumerský chrám a nadšení archeologů nemá konce. Ovšem jen do doby, kdy dojde k sesuvu půdy a jeden z členů výpravy zmizí v hlubinách. Ostatní se jej za pomocí horolezecké výbavy vydají hledat, ale najdou už jen jeho zmrzačené tělo. Během následného otřesu však zůstanou uvězněni v podzemí, a tak jim nezbývá nic jiného, než se v hlubinách Země pokusit najít jinou cestu zpět na povrch. K jejich překvapení však naleznou něco zcela jiného. Zbytky sumerské civilizace, která zde před více než 5000 lety našla útočiště a zachránila se před velkou potopou. Obyvatelé podzemní říše žijí pod nadvládou krutého panovníka a jeho lstivého rádce/kněze, uctívají bohyni Ištar – které jednou za čas přinášejí lidské oběti, aby si udrželi její přízeň a podařilo se jim zotročit podivnou humanoidní rasu „krtčích lidí“, kteří pro ně sbírají houby. Obyvatelé podzemí navíc nesnášejí přímě světlo a sluneční svit pro ně znamená jistou zkázu. Navíc nejsou ke členům výpravy příliš přátelští, a tak se doktor Bentley a jeho kolegové pokusí využít jejich slabosti a strachu z neznámého. Jenomže prohnaný kněz jim hodlá jejich pobyt co nejvíce znepříjemnit… (SOLOM.)
(více)Recenze (16)
Plakátové.info: HRůZU NAHÁNĚJÍCÍ MONSTRA Z ČASEM ZAVÁTÉHO VĚKU!!!___Tenhle sci-fi filmeček drží za mořem, u filmových kritiků, dost pochybný primát coby nejslabší horor studia Universal. Samozřejmě, bráno optikou dnešní doby, film není kdovíjak hrůzostrašný (na nervy mohl v té době zabrnkat snad jen kratičký pohled na dvě spálená ženská těla), ústřední monstra – „netvoři temna“ s hrbem, drápavými chapadly a baculatými očními bulvami – už v dnešní době vzbuzují pouze shovívavý úsměv, ale jinak jde o docela příjemné dobrodružné béčko. Příběh samotný není úplně hloupý a dává docela smysl, kulisy ztracené symerské civilizace v hloubi země nejsou úplně k zahození a jisté „serióznosti“ (s přivřenýma očima) filmu dodává i vážně pojatá kratičká vědecké přednáška na začátku filmu o hlubinách planety Země, v podání tehdy populární vědce Franka Baxtera. Zamrzí snad jen uspěchaný konec s logicky nepříliš obhajitelnou smrtí jedné z postav. Ale v kontextu béčkové tvorby, kterou filmová studia chrlila v té době jak na běžícím pásu, jde o nadprůměr, který se mi strefil do momentální nálady. ()
Klasický dobrodružný příběh o cestě do obydleného středu Země. Přistupoval jsem k filmu trochu s despektem s očekáváním rádobysenzačního škváru. Nicméně, překvapivě uvaděč v úvodu ubral vítr z plachet, zasadil to do celkem přijatelného rámce. I způsob nálezu + zorganizování výpravy docela solidně rozjel příběh... "Nevěříš poezii, kolego archeologu? Ale to bys měl. Schliemann věřil Homérovi a udělal největší nález historie." Děj víceméně dává smysl (příčiny a důsledky). ()
Snímok "The Mole People" by som skôr zaradil medzi dobrodružné filmy, a nie sci/fi thrillery. Je to príbeh o skupine archeológov, ktorá objaví v podzemí, niekde pod azijskými horami, starú humanoidnú civilizáciu. Tá sa tam vyvíjala celé tisícročia a zotročila si rasu moštróznych krtích ľudí. Tí však vo filme dostávajú len minimálny priestor a sú postavení do úlohy, ktorá nedá moc vyniknúť ich horrorovému potenciálu. ** ()
Dobrodružný film určitě, ale horor nebo sci-fi...? Snad jen tím, že se tam vyskytují úsměvné gumové příšery, které se umí efektně vynořit z písku, uchvátit náhodného kolemjdoucího (případně kolemležícího) a stáhnout ho písečným vírem do svého světa. Je možná zvláštní, že vás považují za boha jen proto, že máte baterku, ale v různých filmech jsme už viděli "božské" podstaty za větší pitomosti. Škoda jen, že je to příliš povrchní, na první pohled levný snímek bez "všeho" - bez akce, emocí, napětí, vzrušení, okouzlení... Jako diváka úchyla mě víc zaujala snad jen několikavteřinová scéna bičování hlavní ženské hrdinky, jinak mi bylo v podstatě jedno, jak to dopadne, nedokázal jsem se na ději "divácky zachytit". Což považuji za svou škodu. ()
Tak a je tu můj 4000 komentář / hodnocení...Pomalu ale jistě začínám starším filmům stále více přicházet na chuť, samozřejmě před těmi novodobými. Tento film sice patří k těm nepříliš známým a i tak se netěší příliš velké oblíbenosti u těch, kteří jej viděli, ale dle mého se nejedná vůbec o špatný film. Je sice pravda, že skalní fandové studia Universal a filmoví kritici jej označili za jeho vůbec nejslabší horor, ale otázkou zůstává, zda je zde označení „horor“ vůbec na místě. Spíše se přikláním k dobrodružnému scifi, které se stalo předchůdcem Cesty do středu Země, nebo Planety opic. Zvláště z počátku je nám navíc nabídnuta opravdu solidní atmosféra i poutavý příběh, žel postupem času se dočkáme několika trhlin a tvůrčích kiksů, ale kvůli tomu si rozhodně nezaslouží opovržení. Skutečně ovládali Sumerové angličtinu? To byl jen jeden z celé řady otazníků, které mi během sledování vyrostli v hlavě, ale pokud bych se chtěl opravdu pitvat v celém příběhu, byla by velká fuška vyjmenovat všechny nedostatky. Tvůrčí naivita i nedotaženost jejich nápadů nás totiž provázela napříč celým filmem. Stáří filmu však rozhodně není omluvou, protože existuje celá řada ještě starších filmů, které oplývají mnohem zajímavějším a ucelenějším dojmem. Asi nejvíce jsem se musel pousmát nad smrtí v samotném závěru, protože lépe by to natočili snad i ochotníci a navíc chování dané postavy nedávalo smysl – čímž musím souhlasit s ostatními, že tohle si rozhodně tvůrci za rámeček nedali. Stejně tak zamrzelo i to, že „krtčí lidé“ nedostali mnohem více prostoru. Oni však byli spíše jen takovým doplňkem příběhu, než aby se zápletka točila hlavně okolo nich. Jejich gumový vzhled byl docela roztomilý a svým způsobem mi jich bylo i líto. Nicméně i tak si z toho filmu odnáším mírně uspokojující dojmy. 50% ()
Rozjezd je trošku zdlouhavý a únavný, ale celkově se jedná o docela povedený snímek o jedné pošahané zapomenuté civilizaci a jejich krtčích otrocích. ()
Americké béčko „The Mole People“ patří k tomu spíše průměrnému, co bylo ve Spojených státech v 50. letech natočeno. Není na tom nic světoborného, ale co je nejhorší, ten nejlepší prvek, který v sob film měl, tedy krtčí lidi, se stal jen jakýmsi doplňkem. A to byla chyba. Tohle mělo být to hlavní, na co se film zaměří. Pak by se dal hodnotit ještě lépe a i dnes by více bavil. ()
Skutečná Cesta do středu Země přišla až o tři roky později, tady se skupina archeologů dostane jen několik stovek metrů pod povrch Země. Nicméně tenhle film mě velmi mile překvapil poctivým zpracováním, v tomto případě nejde o žádné béčko. Jediné, co trochu hapruje je postava profesora Etienne Lafarge, působí dost zmateně a pak samotný závěr, ve kterém to tak nějak všechno vzali šmahem, což je rozhodně škoda. Ale celkově příjemná zábava. ()
Archeológovia v podzemí objavia na pozostatok rasy Sumerov,ktorý žijú hlboko pod zemou.Sú to ale albíni,ktorý neznášajú svetlo,takže aj obyčajná baterka je proti nim účinná ako zbraň.Keď Je ich už veľa,tak starších ľudí obetujú bohyni Ishtar.Žijú tam s nimi aj akýsi ľudia krtkovia,ale tých si Sumeri držia ako otrokov na pestovanie húb,ich hlavnej potrave.Krtkovia sa vzbúria,Sumerov pobijú a archeológovia sa zachránia,aj keď nie všetci.Takýchto filmov bolo v tých rokoch natočených stovky.Je to skôr také dobrodružné sci-fi. ()
Dobrodruzny film nielen o pozostatkoch starovekeho Sumeru. Na csfd toto nie je zname, co uz ked uzivatelia ako Jarous preferuju Tchory a podobne blbowoodske blijaky. Teda pardon, som sa zase pomylil, a chcel som napisat, ze Tchor je nadherny, uchvatny, intelektualny zazitok plmny skrytej symboliky, hlboko filozofickeho podtextu a az perfekcionistickeho umeleckeho stvarnenia bizarnosti zivota v nekonecnych kontrastoch jeho krasy a obludnosti. Nic, prec od Tchora s5 k filmu. Film ma par logickych kixov a nedostatkov,m ale od prirodzenia som toleranrny takze to tolerujem. Herecke vykjony slabe alebo takmer ziadne, ide skor o dialogy a o krala - teda co kral tych ludi planoval. Doporuje m sledovat. Skoda tych gumennych priser, to bolo hodne slabe a nedotiahnute . 55 % ()
Neskutečná hovadina, která vyjít dneska, půjde na DVD a rovnou do slevněné edice. Skupina archeologů se propadne do podzemní říše, kde bůhví jak a proč přežívají potomci Sumerů, přičemž jsou zde i jacísi krtčí mutanti a hrdinové jsou považováni za bohy protože mají baterku! Pitomé postavy, jedna blbost za druhou v příběhu a neskutečně mizerná výprava. Navíc se jedná o dobrodružný film, s hororem to nemá nic společného a v dobrodružném filmu by člověk čekal nějakou tu akci... ovšem té se zde příliš nedočkáte. Korunu tomu všemu dal naprosto idiotský konec a skon jedné z postav. Brak a ztráta času, věřím že i v 50. letech se točili mnohem lepší dobrodružné filmy. ()
Krtčí lidé, jak zní v překladu název snímku, není nic jiného, než variace na verneovku 'Cesta do středu Země' a řadí se do ohromné plejády jednoduchých béčkových vědeckofantastických filmů padesátých let minulého století. Celý koncept tak tedy napovídá obvyklému tvůrčímu vzorci, i když v něčem se přeci jen vymaňuje. Kromě představy života v podzemní se plně drží syrového realismu, tudíž nejsou k vidění leckteré převratné technické vynálezy a co je hodně velkým překvapením, není zde začleněna jakákoliv zmínka o armádě, zbrojení a studené válce, což bylo nepsaným pravidlem. Objev civilizace v podzemí je proveden vlivem obyčejné archeologie a nic víc. Toho se svým způsobem týká i vyobrazení oné civilizace. Najdeme tu odkazy jak na starý Egypt, tak i Maye z jižního Mexika. Kultura i dané zákony. Tady snad může být narážka na komunistický despotismus, neboť se tu odehrává útlak a kontrola pravdy. Bití krtčích lidí zase jakoby mělo co do činění s Hnutím za občanská práva, neboť krtčí lidé jakoby měli podobný osud s afroameričany. Jak vidno, určité propagandy se to i tak nevyhnulo. Snímek uvádí svou krátkou prezentaci vědeckých myšlenek o tom, co se skutečně skrývá pod zemí, skutečný univerzitní profesor Dr. Frank C. Baxter a dává jasně najevo, že i přes nejrůznější teorie je potřeba brát snímek jako fikcí, či ještě lépe, jako pohádku. Snímek skutečně lze brát jako jednoduchou zábavu, byť některá sociální problematika je k zamyšlení. ()
Slabý film s nádechem starosvětského dobrodružství. Vše v něm jede na autopilota, děj je zbytečně natahován, nesmysly bijí do očí a titulní "krtčí lidé" jsou tam nakonec jaksi navíc. Jinak film měl původně úplně jiný konec, ale studio si vyžádalo změnu a závěrečná scéna tak byla dodělána až v dotáčkách. ()
Přímo dobrodružný,sice ne nějak záživný filmík s umělýma trdlama,ale i trošku scifíčka s dobrou tématikou zde najdeme.Na rok 1956 pohádková šarže. ()
Proč to nebrat? S odstupem času? Masky i triky jsou dobové, story samozřejmě také včetně té love. V podstatě strašná blbina, ale když si odmyslíme několik hluchot, jde vcelku o dobrý film. ()
Očekával jsem blbost ale tohle se celkem povedlo. Milý kraťoučký film o jedné zahrabané civilizaci. Na začátek dnes už trochu staromódní ale pěkná předmluva. Film byl pak celkem chytrý, několikrát jsem si řekl "no jo vlastně, to dává smysl" což u podobných filmů z této doby tak časté není. Většinou i scífek této éry jde o jednoduchý příběh plný logických děr. Tady vše zapadá a ukazuje se příběh klasické manipulace lidí vysokými hodnostáři, který se opakuje i v reálném světě po několik tisíciletí a to v různých kulturách. A nebo i té naší? ;) ()