Pražská 5

Kult? Možná jo, ale pro jinou generaci. Doporučuji na koukání jen kovaným Jiskřičkam a pionýrum. Podle mě příliš nesourodé a přeplácané. Co taky čekat když se navzájem trumfuje hned pětice divadel, že? Jo a jestli chcete vědet kde a kdy začalo Vorlova obscese skřítky - tak mrkněte právě na Pražskou pětku. (30.07.2008)

Ve své době působil film jako malé zjevení. Z dnešního hlediska samozřejmě s mnoha mouchami a pro ty, kteří socialismus nezažili také s řadou nepochopitelností. Celek je skutečně nesourodý, přestože složený ze zajímavých dílek. Povídky "Směr Karlštejn "a "Na brigádě" skvělé, přičemž řadím výše tu druhou, obě však nepochybně *****. "Oldův večírek" přece jenom poněkud slabší, přestože rozhodně ne špatný ****. "Bersidejsi" a "Barvy" jsou kapitolami samými pro sebe. V kontextu filmu působí zcela nesourodě a bylo by jim lépe samotným. Hodnoceny samostatně, jsou to velmi zajímavé počiny, oba *****. Přítomnost ve filmu, v němž divák hledá humor, vtip a satiru je ovšem ubíjí a sráží do role nudného (rozuměj nevtipného) omylu, přestože jsou nepochybně vyzrálejšími a dospělejšími počiny, než zbylé tři kousky. Průvodní slovo Milana Šteindlera je sice vtipná, ale znouzectnost, snažící se propojit nepropojitelné. Rozhodně by bylo lepší se o takové propojení prostě nesnažit. Ať tak nebo onak, působí pětice samostatně výborných opusů na jednom filmovém pásu dojmem jakési "školní besídky". To je hořká daň tehdejším možnostem a podmínkám technickým i ideologickým. Můžeme být ovšem rádi, že film vůbec vznikl, protože jde rozhodně o zcela mimořádný počin jak v kontextu tehdejší československé, tak i současné české kinematografie. (25.04.2008)

Pražskou pětku jsem viděl poprvé někdy hluboko v devadesátých letech a tehdy mi na té třesoucí se videokazetě přišla velmi dobrá. Teď, v končícím roce 2008, musím bohužel souhlasit s tím názorem, že se jedná o absolutně nesourodý slepenec zajímavých (leč ve dvou až třech případech téměř nudných a trapných) povídek. Kdybych měl hodnotit konkrétně, tak: Směr Karlštejn: 4/5, Bersidejsi: 1/5, Oldův večírek, 2,5/5, Barvy: 1/5 a Na brigádě: 4,5/5. Komplexně? 3 hvězdičky bohatě stačí. Nechci vás ale od PP odrazovat. Už jen první a poslední povídka společně s moderátorem Šteindlerem stojí za zhlédnutí. (23.05.2007)

Ja som si neskoro uvedomil, že tento film je experimentálny a tie ja vobec nevyhľadávam, práve naopak, keď sa dá, tak sa im vyhýbam. Tento mi bol doporučený a tak som ho z nevôľou pozrel , ale už prvá poviedka, ktorá mi prišla ako groteska, ktorá sa chce len predviesť, že sa to dá aj takto, mi neprišla vobec vtipná, ale len nezáživná až otravná. Potom to pokračovalo totálne mimo mna až prišiel "Oldův večierok" a konečne som sa aj zasmial nad celou tou štylizáciou a prejavom. A jednoznačne to bola u mna najlepšia poviedka, ktorá je aktuálna aj v týchto časoch. Potom zase som len čakal na koniec a prišla posledná poviedka "Na brigáde " a ta ma bavila hlavne odľahčenou náladou a parodickosťou myšlienkových názorov tej doby.  Za tieto dve slušné poviedky som dal 2*, ale uvedomil som si, že na jedine na čo som sa medzi poviedkami najviac tešil bol rozprávač Milan Šteindler a , len kvôli jeho vtipnému podaniu som tento film nebral, ako utrpenie a dodatočne ešte jemu tu 1* prihodím. (14.06.2023)

Dlouho (opravdu dlouho)jsem tenhle kousek odkládal a teď vlastně nechápu proč. Milan Šteindler je jakýmsi průvodcem či uvaděčem pěticí povídek z kterých je Pražská pětka složena. V té poslední páté povídce si dokonce sám zahraje. Chápu, že pro někoho to může být trošku nesourodej mix. Mě však oslovilo všech pět povídek. Popravdě sám jsem nečekal, že mi to tak sedne a možná právě proto jsem tenhle kousek tak dlouho odkládal. Vorlův Kouř(1990) je pro mě kultem, kterej jsem viděl nesčetněkrát a jasná 5hvězdičková záležitost. Pražskou pětku řadím hned za Kouř a už teď vím, že si dám určitě rád repete. 5hvězd. (11.10.2023)