Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Po bitvě u Sudoměře se husitské hnutí šíří po celé zemi a lidé odcházejí budovat opevnění města Tábor. Pražané žádají o pomoc proti Zikmundovým vojákům a táborští pod vedením Jana Žižky se vydávají ku Praze Opevní se na hoře Vítkově, aby se v krvavé bitvě střetli s početným Zikmundovým vojskem. (oficiální text distributora)

Videa (1)

TV spot

Recenze (135)

noriaki 

všechny recenze uživatele

První díl byl emotivní, druhý ideologický a třetí idealistický. Trilogie si prošla vývojem, ne nepodobným tomu historickému. Od počátečních nadějí zoufalých poddaných, přes boj za lepší svět, až po budování odkazu. To poslední symbolizuje postava Jana Žižky, který se snaží najít v lidech to lepší a ostře se vymezuje proti adamitům a jiným radikálním proudům. Otakar Vávra si uvědomoval, že jen s tímhle by film nenatočil a proto se znovu spolehl na bitvy. Je jich několik, a zvlášť ta na Vítkově je opravdu povedená. ()

ghatos 

všechny recenze uživatele

Vávra naznačil nejednotnost husitského hnutí. Šimon „Ohnivec" zábavně reprezentoval sektářskou část kališníků. Žižka byl jedinečná postava. Konečně v roce 2016 by měl být znovuzrozen v českém filmu. Celá trilogie černobíle reprezentuje pozitivní obraz/odkaz husitské revoluce, což je s ohledem na rok vzniku pochopitelné. 73%. ()

Reklama

ripo 

všechny recenze uživatele

Husitské revoluční hnutí za náboženskou, národní a sociální svobodu českého národa tvoří nejslavnější stránku našich dějin. Význační čeští spisovatelé mu vzdali hold svým dílem. Nejšíře je husitské hnutí zachyceno v díle klasika naší historické prózy Aloise Jiráska. Již dříve dalo Jiráskovo dílo několik námětů českému filmu a nyní se stalo podkladem k Vávrově velkoryse koncipované husitské trilogii. Můžeme směle říci, že tato mohutná freska slavné epochy našich dějin nebude v československém filmu tak brzy překonána. Vávrově trilogii lze leccos vytýkat jak v celkovém pojetí, tak i v jednotlivostech. Jisté však je, že všechny tři filmy dovedly přiblížit dnešnímu filmovému diváku vzdálenou dobu české historie, ukázat na naši slavnou minulost, v níž naši občané neváhali obětovat v boji za pravdu a právo své jmění i své životy. A v tom vidíme největší význam Vávrovy husitské trilogie. Filmový přehled 30/1957 ()

Lottr 

všechny recenze uživatele

Hodnotím celou trilogii jako celek a nutno vyzvednout hlavně výborně zpracovanou technickou stránku a především pak velkolepé bitevní scény s velkým množstvím komparzu. Davové scény jsou na tu dobu fantastické a můžou konkurovat zahraničním filmům s mnohem většími možnostmi. Bitvy jsou velkolepé a přehledné a Jiráskova i Vávrova představa doby a poměrů mě prostě baví. Vyloženě krásné je gradování náboženského fanatizmu až do úplných extrémů. Je škoda, že už se u nás netočí filmy takového rozsahu. Ta přehnaná ideologie mi vůbec nevadila, prostě mi k tomu sedí a dokonce bych řekl, že k tomu všemu patří. Politická šlápota doby sice zanechala jasný otisk, ale nic mi nezkazila na tomto historickém filmovém zážitku. ()

lucascus 

všechny recenze uživatele

Ať byl Vávra jakýkoliv, jeho husitská trilogie je výtečná a nikdo by nebyl schopen ji natočit takto úchvatně, nikdo by neuměl takto sešikovat komparz a úžasně zachytit bitvu na Vítkově. Když k tomu přidáme bezvadné a realistické kostýmy, skvělé herecké obsazení, dobrou práci kameramana a díkybohu také film v barvě, vyjde nám z toho nejlepší česká historická trilogie. Kéž by si dnešní filmaři z toho vzali příklad. ()

Galerie (57)

Zajímavosti (14)

  • Po závěrečné bitvě na Vítkově Jan Želivský (František Horák) vyhlásil nad Prahou diktaturu a zahájil teror proti všem nepřátelům husitské revoluce. Postavil se do čela husitů při tažení do východních Čech a po fatální chybě v bitvě u Mostu jej nahradil Jan Žižka (Zdeněk Štěpánek). Nakonec byl Jan Želivský zajat a popraven v Praze roku 1422. (Nick321)
  • Ve třetím díle husitské trilogie se někteří z herců objevují v jiných rolích, než v předchozích dílech. Např. Vlasta Matulová hrála původně královnu Žofii, nyní hraje dceru husity Zdenu. Stejně tak i Miroslav Doležal, původně šlechtic, později husitský kněz Bydlinský, nebo Václav Voska, nejprve Čeněk z Vartenberka, později husitský kněz Kániš. (lucascus)
  • Jak na začátku filmu zmínil sakristián (Stanislav Neumann), husité skutečně rozsévali po Čechách teror mnoha způsoby. Vypalovali kláštery, neváhali ani vraždit jeptišky či jinověrce. Husitský kronikář Vavřinec z Březové píše: „Dne 12. června 1420 upálili táborité čtyři zbraslavské cisterciácké mnichy proto, že nechtěli svolit k přijímání pod obojí způsobou a že nechtěli odložit svůj šat řeholní.“ Prosluli taktéž jako takzvaní obrazoborci, ačkoliv v propagandistické trilogii působili zbožně, co se týče svatých ikon, sochy demolovali, světce na obrazech bodali kopím do očí a přitom posměšně říkali: „Jsi-li Bůh nebo svatý, braň se, a my ti uvěříme!“ Zabíjeli se dokonce i mezi sebou, Jan Žižka (Zdeněk Štěpánek) po bitvě u Strauchova dvora ve zlosti roztříštil umírněnému husitskému knězi hlavu palcátem a prohlásil, že „musí pražským kněžím vyholit lysiny“. Nectily se ani zásady čestného boje. Při jednání o kapitulaci Německého Brodu 10. ledna 1422 Jan Žižka nerespektoval ani on, ani jeho muži vyhlášené příměří. Vpadli do města a rozpoutali naprostý masakr, při němž zahynulo asi 1 500 místních ozbrojenců i civilistů. Film tedy vytváří dost zkreslenou představu o nezištných utlačovaných a vždy poctivých husitech. (Nick321)

Související novinky

Otakar Vávra: 1911 - 2011

Otakar Vávra: 1911 - 2011

16.09.2011

Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)

Reklama

Reklama