Režie:
Václav WassermanHudba:
František ŠkvorHrají:
Jiří Plachý st., Jaroslav Marvan, Eman Fiala, Květa Fialová, Robert Vrchota, Ladislav Herbert Struna, Marie Brožová, Stanislav Šašek, Jaroslav Mareš (více)Obsahy(1)
Kdysi se většina dřeva z horských lesů dopravovala na pily po řekách. Voraře postupně vytlačily nákladní automobily a železnice, oni však stále vzpomínají na dny své slávy a romantiku vodních putování. Dvěma zkušeným starým plavcům Váňovi a Šindelářovi se podařilo prosadit návrat ke starému způsobu alespoň pro jednu cestu. Sehnali si partu podobných nadšenců a vory svázané z klád se mohou vydat po říčním proudu... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (82)
Je to sice agitka ,ale poměrně příjemná. Je tu krásně vidět zaniklé řemeslo vorařů. Doba si hold žádala své. ()
Oficiální text distributora k filmu Plavecký mariáš je romantické mámení a láká na něco zcela jiného a vznešenějšího. Plavecký mariáš je především budovatelská obludnost, chytře manipuluje se skutečností a sálá z ní možnost krutého nebezpečí pro všechny s jiným názorem. Definice zpátečnictví a sabotérství se stává novým společenským označením nekomunistického smýšlení. Jediné, co může a dokáže zaujmout, je kamera, řeka a herectví, byť angažovanost téměř všech protagonistů nahání husí kůži. Hlavní postavou budovatelské agitky je plavec v důchodu Josef Váňa (příjemný Jaroslav Marvan) v idealistickém poslání vzoru budovatelského hrdiny. Celkovou společenskou neschopnost nahrazuje nudící se penzista svou vitalitou a v hrdé domýšlivosti a vychytralosti jde příkladem celému okolí. Trochu vtipu přináší postava nahluchlého Šindeláře (dobrý Jiří Plachý st.), dalšího plavce na penzi. Jeho ušní handicap mu dává zcela jasnou výhodu pro manévrování a přizpůsobení. Třetím do party plaveckého mariáše je Domáček (příjemný Eman Fiala), občasný lovec zmijí s obezřetnějším počátkem s ohledem na svůj věk. Hlavní ženskou postavou je Váňova vnučka Božka (zajímavá Květa Fialová) s romantickým probouzením do života. Druhým pólem romance je hajný Václav Maršík (Robert Vrchota). Jeho verbování je v příkrém rozporu s jeho skutečnou prací, která se povětšinou omezuje jen na povzbuzování a přihlížení. Hlavním padouchem je automechanik Franta Srba (Jaroslav Mareš), vzor nechtěného člověka při budování spravedlivé socialistické společnosti. Z dalších rolí: pomáhající Váňův syn a kameník Josef Váňa ml. (sympatický Ladislav Herbert Struna), jeho manželka (Marie Brožová), jejich školou povinný synek se socialisticky zodpovědnou angažovaností při vedení nejmladších Pepík (Stanislav Šašek), hystericky tupý předseda svazáků Jarda Trnka (Vilém Besser), dohlížející polesný Šebek (Gustav Nezval), nedůvěřivý komunistický předák vesnice Mančiňák (Theodor Pištěk), či na dřevo čekající vedoucí pily (Jiří Sovák). Nelze říci mnoho pozitivního o filmu Plavecký mariáš. Zavádějící, nebezpečné. Raději nepřemýšlet a pokusit se zapomenout na husí kůži minulosti, jež se zrcadlí v lidských charakterech až do naší "rozkvetlé" a "svobodné" přítomnosti. ()
Film postrada ladnost predvalecnych filmu, i tak se ale jedna o celkem dobry dobovy film se slusnym hereckym obsazenim, ktery dava vzpomenout na vorarske remeslo. Marvan jako vzdy vyborny. Nekomu se muze zdat film agitacni ( nechapu lidi, co kvuli tomuto faktu neustale snizuji hodnoceni filmu ), nerikam, ze neni. Natoceny byl ale v roce 1952 a lide vetsinou takhle podobne mysleli. Ja tyto filmy vidim pro budouci generace jako velmi hodnotne. ()
Tenhle film z krásných exteriérů milované Sázavy (v knize, ve filmu SázavU nahradila Vltava) můžu... 65 % ()
Klucí, soudruzi... ()
Každá doba má své filmy, které ji charakterizují a které následující doba zavrhne, protože se to nosí. Pracovní nadšení lidí při záchraně dříví z lesních polomů je opravdu z dnešního pohledu nepochopitelné pro každého, kdo nezažil poválečný stav. Výsměch není na místě, protože těžko říct, jestli by dnešní kritici vystupovali stejně radikálně i v padesátých letech a starý papír se dneska sbírá nejen ve školách, ale i ve školkách. Ale dosti politiky. Kromě toho, že tedy je to agitka o chlapech, kteří chtěli stáhnout dřevo z lesa, aby neshnilo, je to veselý a vtipný film s výborným Marvanem, skvělou dobovou výpravou, krásnou přírodou a patří ke své době. Viděla jsem ho už několikrát a ráda se podívám někdy znovu. Mým vnukům vodákům se taky líbí. ()
Pokud si odmyslíme viditelnou agitaci, vyjde nám (podobně jako u Pětistovky) příběh doby. Neboť jsem se živě zajímala o voražství a plavení dřeva, příběh, zobrazení i mluva je prakticky přesná. Jen zde mohlo být více detailů, týkajících se řemesla plavení dříví. Dejte tomuto filmu šanci a nebuďte jen pózéři odmítající něco, co minulosti vůbec tak nevyznělo. (Pokud se někdo ozve, že jsem přesvědčená komunistka, měl by si nejdříve zamést před vlastním prahem nebo mě lépe poznat.) ()
Plavecký mariáš byl natočený podle stejnojmenné literární předlohy Jana Morávka (1888 - 1958), autora svého rodného Posázaví. Film o životě obyčejných vorařů je velmi dobře natočený, s výborným hereckým obsazením, nicméně poznamený socialistickou euforií v době svého vzniku. ()
Úděsné. Nudné pasáže jsou bohužel příliš krátké na to, aby se člověk vzpamatoval z pasáží budovatelských. Utrpením je sledovat ponížení slavných předválečných herců, kteří místo toho, aby ve filmu řešili, jak se bavit, jak rozfrcat zisky ze svých továren, se zabývají dřevem, páč je věcí strany. Copak Marvan, toho mi ani moc líto nebylo, ten ty budovatelské typy hrál s pravým nefalšovaným budovatelským nadšením, takže se vyřadil sám. Ovšem sledovat jednoho z mých nejoblíbenějších herců, Theodora Pištěka, jak se coby předseda pere za komunisty, bože, takový hříšník snad zas nejsem. ()
Naprosto nechutná komoušská propagandistická sračka! Kdo z tohoto důvodu nadává na Dovolenou s Andělem, ten si tohle nesmí nechat ujít! Doporučuji! Nemluvě o tom, že se celý film řeší nějaký problém (málo vody...) a jeho vyřešení je, jak to říct, naprosto dechberoucí (samozřejmě ironicky) - ty lidi museli mít v hlavě snad nas**ný - sorry:o) ()
Možná že před šedesáti lety byla ještě valná většina těch, kteří si při rozehrání děje takového filmu mohli myslet, že se ta banda líná na to dřevo nakonec vysere, a byli pak na konci FAKT překvapený, když to klaplo úplně jinak. Já jsem se sice snažil, ale takhle zdebilnět jsem prostě nedokázal ani na tu hodinu. ()
Film je ukážkou, ako môže dopadnúť herec, ktorý patril za prvej republiky k tým najlepším ( J. Marvan). Film som si nahral s tohto dôvodu, aby moje deti vydeli v čom vyrastali naši rodičia. Fanatiznus a to myslím každý je strašná vec. Ten vnuk bol úplne sfanatizovaný!!!! Je to dokument o 50tych rokoch. 35%. ()
Zajímavá herecká sestava je bohužel to jediné, co hovoří ve prospěch tohohle fillmu. Děj, styl vyprávění, kamera - nuda! :-/ Škoda! ()
Neškodný budovatelský film hlavně o plavení dřeva, což už tehdá bylo nostalgické. Samozřejmě, film stojí hlavně na Marvanovi. ()
Takové hezky budovatelské, takové hezky nadějné, takové hezky burcující a to až tak, že je jasné, že to bylo natáčeno zkraje padesátých let. ()
Jde sice o typicky budovatelský film, ale není hezké, jak se ti dědci na statá kolena vzmuží a natřou to všem kolem sebe, kteří je už dávno odepsali? ()
Ať si kdo chce, co chce říká, já se u tohoto filmu bavím. A to nejen "agitkou", ale i hereckými výkony PANA HERCE MARVANA a ostatních. Film má bavit a to tento cíl splňuje... ()
Děsivá agitka na kterou už tehdy museli někteří citlivější diváci opovržlivě reagovat. Je prodchnutá kolektivizací, budovatelským nadšením, láskou ke všemu sovětskému (...to je omyl dědo, co myslíte, že by udělali v Rusku, prokopali by kanál k nějakému jezeru a naplnili by tuhle řeku, až by praskla. Jo holečku, dneska už se i přírodě poručit dá. Je tam i František, hodný opovržení. Odnášel si malý smrček z lesa. Kradl ze společného, kouřil v lese (teda na louce) a vůbec si často myslel něco jiného než většina. Třeba že v neděli by mohl hrát fotbal a ne stavět kravín. ()
Film je cenný v jedné jediné věci: zachycuje Vltavu a její okolí poblíž soutoku s Otavou v podobě, která nenávratně zmizela napuštěním Orlické přehrady. ()
Natočeno v době nejkrutějšího bolševického teroru. Tomu odpovídají dialogy sestávající z adorace Sovětského svazu, čímž je film zcela degradován. ...PS Někteří ještě věřili, mnozí se snažili role přetrpět, či odčiňovali své předúnorové umělecké počiny. O režisérovi to platí dvojnásob. ()