Režie:
Robert WieneKamera:
Willy HameisterHudba:
Alfredo AntoniniHrají:
Werner Krauss, Conrad Veidt, Friedrich Fehér, Lil Dagover, Rudolf Klein-Rogge, Hans Heinrich von Twardowski, Rudolf LettingerVOD (1)
Obsahy(2)
V malém severoněmeckém městě šíří Dr. Caligari strach a teror s pomocí Cesareho. Ve dne Caligari vystavuje Cesareho na veletrhu, kde v hypnóze předpovídá budoucnost. V noci však Caligariho otrok prochází městem a páchá na příkaz svého pána šílené vraždy. Když jedné noci zemře mladík, kterému Cesare předpověděl blížící se smrt, začne Francis podezírat Dr. Caligariho. Když Cesare unese Francisovu přítelkyni Jane, podezření se mění v jistotu. Tento filmový skvost je ukázkovým příkladem expresionistického filmu a přispěl k mezinárodnímu uznání německé kinematografie. (Film Europe)
(více)Recenze (347)
Nechápu to vysoké hodnocení. Přeci nebudu přidávat hvězdičky jen proto, že to je jeden z prvních hororů atd. atd. Hodnotím podle toho, jak na mě film působil a bohužel zápletka nic moc a tím že je němý, je tím pádem zdlouhavý a to je špatný, když vás nudí a má přitom pouhých 71 minut a z toho polovinu času zabírá text. ()
Tak tohle je skutečná hororová klasika a bezpochyby jeden z nejpozoruhodnějších projektů z "málomluvných" 20. let minulého století. Přesněji řečeno; zatímco u slavného Nosferatu ještě stačili tehdejší diváci chvatně odběhnout na záchod, ve společnosti profesora Caligariho už jim jistě pomohly jen plenky. I po letech nesmírně působivý snímek, jehož kulisy a skromná výprava dnes možná vyznívají úsměvně, ale co se týče atmosféry, herců a příběhu včetně vynikající pointy, nemá se vůbec za co stydět. 85% ()
Jedno z prvních filmových dramat složených z více žánrů. Úžasný kousek, ale jen pro fajnšmekry.. ()
HUDBA: Alfredo Antonini, Giuseppe Becce (premiere), Timothy Brock (1996), Richard Marriott (1987), Rainer Viertelboeck (1993) ()
Sofistikovaný příběh, bravurní vizuální zpracování. Viděli všichni němým filmem políbení. ()
Hodně působivé, přesto že obraz už byl místy poněkud nezřetelný (nebo možná právě proto :). Hodně dobrá je forma, především vraždy jsou udělané velmi interesantně a náměsíčník je pekelně démonický. Přes solidní děj a výborné rozuzlení to ale bylo chvílemi poněkud utahané a nevtáhlo mě to úpně tak, jak jsem si představovala. ()
Makabrózní útok na divákovu fantazii. Nejlepší němý film, jaký jsem doposud viděl. ()
Německý expresionismus at its finest – ať už co se týká až surrealistické scénografie, kontrastů světla a stínu, herectví, nebo pohráváním se subjektivizací, jde o vizuálně inovativní němý film, který z hlediska řemesla překonal svou dobu. ()
Démonický náměsíčník Cesar se jako subtilní krvežíznivý pavouk plíží pokřiveným městem, aby spáchal další hrozný zločin, který mu byl vnuknut šíleným doktorem Caligarim. Anebo snad je tu šílený úplně někdo jiný? Pokud jsem pochopil pointu dobře, tak musím napsat, že je tento skvost jedno z nejgeniálnějších děl, které jsem viděl a právě ony expresionistické kulisy evokují pokřivenou mysl hlavního hrdiny. ()
Wieneho mysteriózne pojatý Kabinet doktora Caligariho ma bavil viac, než Murnauov Upír Nosferatu. Veľký podiel má na tom určite zakomponovanie niektorých zaujímavých prvkov, ale aj záhadný, atypicky (minimálne na tú dobu) vyrozprávaný príbeh, a úžasná výtvarná stránka a kompozičné riešenia. V jednu chvíľu forma prevláda nad obsahom, za okamih obsah nad formou. Abstraktná architektúra a kulisy pokrivenej reality majú základ v samotnej pointe subjektívneho vykreslenia príbehu rozprávačom - hlavnou postavou - a mňa jednoducho uchvátili. Dej nenudí, obsahuje pár výrazných scenáristických zvratov, ktoré úplne zmenia uhol pohľadu zo strany diváka, i napriek väčšinovej prítomnosti statických záberov má miestami pôsobivú dynamiku, a minimálne dve scény by som sa nebál označiť za napínavé. Navyše Wiene skvele využíva farebných filtrov, ale v jednom momente som zostal zarazený - scéna so zapnutím svetla v pracovni riaditeľa ústavu za použitia práve farebných filtrov ma príjemne prekvapila, a na tú dobu takmer šokovala. Obsadenie je výborné, herci, ako bolo tradíciou, vznešene prehrávajú, mierne afektovane gestikulujú, všetko však v norme a na hladine prijateľnosti. Veľká spokojnosť, chvíľami som premýšľal nad 5*. Koniec je prosto krása. Bolo to tak, nebolo to tak? Nič nie je jednoznačné... 85% ()
80% - Vidět tento film je rozhodně zajímavý a velmi silný zážitek. Pětihvězdičková záležitost to však není... ()
V době svého vzniku, kdy film bojoval ještě sám se sebou, hledal svou formu a vlastní možnosti, to byl zřejmě velice odvážný počit, který se pouštěl do výtvarných experimentů s nebývalou invencí a sebevědomím. Příběh sám o sobě je zajímavý, neotřelý a i konec nepředvídatelný. Přece jen je to však, zdá se mi, ještě více divadlo, než film. Také se to trochu vleče. ()
Svým technickým pojetím a pohledem na tehdejší svět se už v době uvedení jednalo o originální film. Neuvěřitelné ovšem teprve je, že i po bezmála 90 letech nevzniklo žádné dílo, které by se kvalitám expresionického Caligariho byť jen vyrovnalo, natož aby je předčilo. Depresivní, bizarní a po tolika letech i opravdu děsivý (pátý akt by mohl prakticky definovat filmový strach) zážitek, od kterého by si napětí scén mohl vypůjčovat každý druhý hororový tvůrce. ()
Kabinet doktora Caligariho je rozhodně očím a uším lahodící film. Po vizuální i zvukové stránce je to rozhodně pecka. Dějově je to už slabší. Kdo neviděl dohnat !!! ()
Perla německého expresionismu s chytlavou hudbou, stylovými ateliérovými pokřivenými kulisami, bizarně groteskními líčidly a kriminální zápletkou s hororovým podtextem. Jakožto horor má otevřený konec, nikdo vlastně nezvítězil, jen ono prozaické na závěr "vím, jak vás vyléčit". Herecké výkony jsou obstojné, ale právě mizanscéna tvoří z Kabinetu ono skvostné dílo. Vidět to na filmovém plátně (díky Projektu 100) byl obrovský zážitek a jak jsme odcházeli, byl přede mnou jeden stařík, které říkal nadšeně projekční: "Vynikající!". No nemohu jinak, než souhlasit. Subjektivní realita za objektivní, psychologická symbolika, mimonarativní poetika a stylistická expresivita. Kabinet Dr. Caligariho zkrátka rozjel vlnu dodnes tak populárního a obdivovaného žánru horor a to mu již dnes přes značně groteskní ráz nikdo nevezme. ()
Jeden z prvých hororov, hororová lastovička, ktorá zaujme predovšetkým pekne vyskladaným príbehom, nádhernými kulisami (tie by mohli ísť niekam na výstavu výtvarného umenia), slušnou hudbou umocňujúcou atmosféru a obskúrnym rozuzlením. Nemé filmy až na pár výnimiek nie sú pre mňa to pravé orechové, ale tento snímok aj napriek občas až prehnanému herectvu postáv a celkovej naivite, ma milo prekvapil. 70/100 ()
A tak jako jo - hlavně, že se vyléčil :-) ()
Excelentní dílo německého expresionismu s dějem a pointou za které by se nemusel stydět leckteré moderní drama... a k tomu vizálním stylem tvořícím fantaskní a nádherně dusivou atmosféru jaká nemá konkurenci snad nikde. 10/10 (viděno na LFŠ 2008 s živou doprovodnou hudbou) ()
Tento film dokáže být i po těch mnoha letech od svého vzniku napínavý a zábavný. A naprosto jasně zdvihá prostředníček na všechny ušmudlané patlaly, kteří píší scénáře pro dnešní tovární velkovýrobu v Hollywoodu. Z filmu čiší obrovské nadšení a elán, se kterými ho tvůrci točili. A jejich entuziasmus se přenáší i na diváka. Ti lidé považovali film za umění, nikoliv za produkt, který se klidně může povalovat vedle ponožek vyrobených z PET lahví, neboť má srovnatelnou hodnotu, jelikož je stejně šuntové zboží jako ty asijské fusekle. ()
Tento snímek z vrcholů němé éry na mě skvěle zapůsobil. Výborná atmosféra, námět se scénářem a působivá hororová hudba, to jsem si pošmákl. [9/10] (Decia-Filmgesellschaft Holz & Co.) (Němý, čb. kolorovaný /// Produkce: Rudolf Meinert, Erich Pommer /// Scénář: Hans Janowitz, Carl Mayer /// Kamera: Willy Hameister /// Hudba: Alfredo Antonini, Giuseppe Becce, Timothy Brock, Richard Marriott, Peter Schirmann, Rainer Viertlböck) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Reklama