Byt

Tomuhle příběhu jsem rozuměl a proto jsem se moc pobavil. Taky jsem jeden čas žil sám v bytě a pořádalo se tam doslova mistrovství světa v šukání, ale bohužel lví podíl na tomto mistrovství měli kámoši. Na oplátku za uvolnění bytu a učásti v mistrovství světa "Soulož 2005" jsem od nich dostával vstupenky a VIP pozvánky na různé akce. Díky tomu jsem se účástnil následných akcí: koncert levicových radikálů, koncert pravicových radikálů, veletrh klimatizace, výstava holubů, podplacený zápas fotbalového poháru ČMFS: FC Blšany - SK Dolní Cerkev, festival Laponského nezávislého filmu, účast v publiku na soutěži Česko hledá superstar, tiskových konferencí ČSSD, KSČM , KDU-ČSL a ODS, bohužel tyto konference byli v těsné návaznosti a tak jsem od té doby psychicky narušený. Kdyby to netrvalo tak moc dlouho, byla by to pětihvězdičková zábava. (28.02.2007)

Podle mě je tohle jeden z těch filmů dokonalých snad po všech stránkách. Dokonalé propojení romantiky, humoru i dramatična, dokonalá souhra ústřední dvojice (ačkoliv jsou oba tak jiní), dokonalá vánoční atmosféra, spousta nezapomenutelných momentů a hlavně ta příjemná nepředvídatelnost, jestli to dopadne dobře, nebo ne. Po skončení závěrečných titulků jsem se musel na vlastní oči přesvědčit, že Byt opravdu trval dvě hodiny. Utekl totiž tak rychle. (01.02.2014)

Nepřikláním se k názoru, že "The Apartment" je nejlepší Wilderův film, není dokonce ani komedií v jeho stylu, opakovanou dívatelnost však rozhodně splňuje, hlavně díky roztomilé Shirley MacLaine i Jacku Lemmonovi, kteří se dokáží prohrát kartami celou scénou bez jediného hluchého místa a Budova rýma by se měla zapsat do nejlépe ztvárněných filmových chorob všech dob, tedy pokud jí Jack Lemmon netrpěl skutečně :-) (19.03.2013)

Co by to bylo za podřízeného, kdyby šéfům nenabídl plnou ledničku jídla i pití a hlavně přichystanou postel. Jenže tenhle byznys se zvrhnul a tenhle řadový zaměstnanec v oddělení běžného pojištění, naivní mladík chycený do vlastní slušnosti, musí mnohdy v zimě trpět před vlastním bytem. Jelikož se z něho stal hodinový hotel jeho šéfů. Je neschopný odmítat jejich prosby (mnohdy i příkazy), a tak několikrát týdně uklízí prázdné lahve doufajíc, že ho to vynese do vyššího patra (vyšší číslo je důkazem úspěchu). „Cestou vzhůru“ ho provází i obsluha výtahu, do které se zakouká, jenže záhy zjistí, že i ona prochází jeho bytem coby důvěřivá milenka jednoho z šéfů, který se ne a ne rozvést. Výtečný námět, zdůrazňuji. Billy Wilder nešetří sarkastickým humorem, výborně dávkuje drobné pointy, jeho snímek je melancholický až chladný (dojem odosobněného podniku) a dokonale využívá hereckého umu Jacka Lemmona, který nikdy nesklouzává ke karikatuře (to Shirley MacLaine mi až tolik nesedla). A je fajn, že si Wilder dovolil být lehce jízlivý: velké firmy degradují jednotlivce ve snadno nahraditelné „kusy“. Obecně se toho nebál, když vytáhl témata nevěry nebo pokusu o sebevraždu. Právě jeho kombinace romantiky se společenskou satirou je výtečná. Romanticko-komediální drama trvalé hodnoty. Těsně pod vrcholem. (08.02.2016)

Velmi nenápadný a přitom velmi silný film. Detaily, jakoby mimochodem, dokreslují hluboký cit mezi hlavní dvojicí. Přestože mezi nimi padne jen jedna pusa - a to ještě na čelo - divák uvěří, že on ji opravdu zbožňuje (scéna, kdy je mu až fyzicky špatně, když ji doktor fackuje) a pochopí, proč se ona postupně zamiluje do něj. ____Tak velká láska a absolutně bez patosu. Navíc jsou to nádherně napsané charaktery - Fran je trošku klukovsky roztomilá a Bud by svou nevtíravou laskavostí a péčí prostě dostal každou ženu bez ohledu na to, že už vlastně nemá kde bydlet, ani kde pracovat. P. S. Pro českého diváka je příjemným bonusem ztvárnění horkokrevného temperamentu českých imigrantů v USA. ___ Konstrukčně důvtiné jsou zdvojeně použité gagy a hlášky (dvojí běh do schodů kvůli obavě o život toho druhého, dvakrát použité stejné věty v naprosto jiné situaci). Sex je vždy zobrazen jako ubohý a konzumní, zatímco hlavní dvojici spojuje opravdový cit, a proto mezi nimi skoro nedojde k tělesnému kontaktu. ____I když...:) Docela ironický je opakovaný gag s Baxterovým rozléváním různých tekutin (to stříknutí z nosního spreje už bylo docela očividná metafora, stejně jako závěrečný proud šampaňského z láhve, o kterou se už konečně měl s někým podělit) (26.11.2011)