Reklama

Reklama

Úředníček Calvin Clifford Baxter (Jack Lemmon) pracuje pro velkou pojišťovnu, kde dělá páté kolo u vozu. Přesto patří k nejdůležitějším a nevyhledávanějším zaměstnancům společnosti. Neboť Baxter se točí v začarovaném kruhu pronajímání svého útulného bytu, který si od něj vydržují jeho nadřízení coby pelíšek lásky. Poptávka je však veliká – a neméně veliká je také Baxterova dobrosrdečnost. Následkem bodrého charakteru se pojišťovák jednoho dne dostane do patové situace, kdy začne trávit s vyhlídkou na povýšení většinu času mimo zalidněný domov, což se neblaze podepíše na jeho zdravotním stavu. A když se do toho všeho zaplete osudová láska v podobě obsluhy výtahu, Fran Kubelikové (Shirley MacLaineová), oheň je v tu ránu na střeše... Znamenitou melodramatickou komedii zrežíroval nestor hollywoodského filmu Billy Wilder (Ninočka, Pojistka smrti, Sunset Blvd., Někdo to rád horké), který k ní také napsal scénář, spolu se svým dlouholetým spolupracovníkem, I. A. L. Diamondem. Navzdory dobově skandálnímu tématu si Byt získal přízeň jak diváků, tak kritické obce. A kvality snímku zpečetilo, mimo obdržených Zlatých glóbů, vítězství v pěti kategoriích Cen Akademie. Stojí za zmínku, že se jednalo o poslední zcela černobíle dílo, které obdrželo Oscara za nejlepší film, než jej o více jak padesát let později získal The Artist. A mimoto, Billy Wilder byl prvním umělcem, jenž dosáhl na trojité ocenění za jediný film (nejlepší film, režisér a scénář)... Snímek Byt je precizně natočen, dle vyprávěcích pravidel klasické hollywoodské školy. Využívá úsporný styl, jenž zdánlivě působí minimalisticky, se vší elegancí ale zahlazuje vyumělkovanou a opulentní výpravu, aby nenápadně vedl divákovu pozornost a maximálně podněcoval žádané emoce. K takovým slavným scénám patří akce z kancelářských prostor. Výtvarníci Edward G. Boyle a Alexandre Trauner, s přispěním velké hloubky pole kamery Josepha LaShellea, umocnili dojem neosobního prostoru pojišťovny tím, že plochu kanceláří neviditelně rozdělili do tří částí. Do prvního plánu byl umístěn dospělý kompars, střední část obsadili dětští aktéři v oblecích posazení za zmenšený nábytek, a zcela vzadu vyplnili souběžnou perspektivu zmenšené makety úředníků, pohybově ovládané dráty. Výsledkem dokonalé iluze byl mnohem rozlehlejší prostor monstrózně vypadajícího korporátu, než jaký byl ve skutečnosti. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (370)

honajz 

všechny recenze uživatele

Mě to nebavilo. Základní premisa je brzy jasná a pak máme litovat úředníčka, který chudáček se musí uskrovňovat kvůli práci, aby u něho v bytě mohli šéfové ve firmě nad ním souložit s milenkami. Docela mě překvapilo, že zrovna Una111, u jiných a daleko lepších filmů tak punktlich na morálku, zrovna tomuhle amorálnímu kousku dala pět hvězd. Osobně bych tady morálku nijak neřešil, ale mně to přijde na víc jak dvě hodiny unylé, bez vtipu a nápadu, a jestli se mám smát, jak vodičkou do nosu pocáká kytku v klopě nebo na stůl šéfa vysype posmrkané kapesníčky , to mi vážně veselé nijak nepřišlo. Skoro hodinu se dopracováváme k nějaké konečně zápletce. která pak velmi rychle odezní, aby se pak vše na Nový rok vysvětlilo a urovnalo. Mimochodem se divím, že z té práce neodešel daleko dřív, za takových podmínek, a proč ze sebe dělal celou dobu blba. Jo, v tom mám ten problém s tímhle filmem - nejenom že ta ha ha zápletka na celý film nevystačí a je slabá, ale ani jedna z postav vlastně není kladná: úředníček je ťulpas, Fran je milenkou ženatého šéfa a je to v poho (fakt budete milovat někoho, o kom víte, že ji klátí váš šéf?), takže ani jedna z postav mi nesedla. Btw, nevěřím, že si sousedi za celou dobu nevšimli, že Baxter byt půjčuje a naivně si fakt mysleli, že takhle řádí sám. ()

petaspur 

všechny recenze uživatele

"Kam půjdem? K tobě nebo ke mně? - Klíďo ke mně. Tam chodí všichni." C. C. Baxter stoupá po firemním žebříčku úměrně rychlosti s jakou půjčuje klíče od svého bytu k sexuálním hrátkám svým nadřízeným. To je skvělá výchozí situace, kterou Wilder rozvinul bez viditelných chyb, ale tak nějak lehce pozapoměl na to, co jeho snímky staví v rámci žánru o stupeň nad konkurenci - na humor. Nemohu popřít jeho občasnou přítomnost, ale u většiny mistrových kousků mívám koutky úst dál od sebe. ()

Reklama

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Režisér a scenárista Billy Wilder patří mezi významné filmové tvůrce, který krom vážných snímků (Sunset Boulevard, Svěděk žaloby) především proslul jako autor výtečných komedií. Ať už se bavíme o Slaměném vdovci, Někdo to rád horké nebo Bytu. Wilderovy komedie přitom byli nejen vystavěné na vynikajících fórech a výtečných gazích, ale především měli do velké míry výrazný přesah (viz. Někdo to rád horké a legendární ´´ Nobody´s Perfect ´´). Právě po Někdo to rád horké poté Wilder stvořil další klenot komediálního žánru, přičemž je to ovšem s Bytem krapet složitější. Není totiž pochyb o tom, že jde o romantickou komedii. Zároveň ovšem Byt funguje jako drama, satira, která si na paškál bere témata jako nevěra nebo těžké stoupání po kariérním žebříčku a cenu, kterou je člověk za toto stoupání ochoten zaplatit. Byt je skvěle napsanou záležitostí, pochopitelně díky klasicky vypilovanému a chytrému Wilderově scénáři. Byt je naprostým právem brán za jednu z nejlepších romantických komedií všech dob, která je zcela funkční i přesto, že pracuje s mnohokrát osvědčeným námětem ´´ chudák ke štěstí a lásce přišel´´. Už tehdy s tak trochu klišovitou zápletkou totiž Wilder pracoval tak dokonalým způsobem, že jde dodnes o velice výraznou podívanou, které její požehnaný věk nesebral snad jediný vad na kráse. Genialita Wilderova scénáře tkví především v tom, že má být hlavní hrdina průměrný a tak trochu úmyslně nevýrazný, přesto ovšem sympatický a zajímavý. A vyšlo to. Hlavní hrdina je kvůli lásce schopen zahodit tak dlouze snaživou snahu o vzrůst na kariérním žebříčku. Na první pohled dost možná tak trochu naivní, unáhlené a riskantní rozhodnutí je ovšem tím nejlidštějším možným vyjádřením toho, že někdo skutečně někoho miluje až po uši. Byt je jedním z nejupřímnějších vyjádření lásky v rámci kinematografie, kdy se navíc díky Wilderově scénáři dokážou k hlavnímu hrdinovi vybudovat silné vztahy a to i díky jeho tak trochu temnému pozadí. Byt má prostě výtečného protagonistu, který je skvělý především i díky hereckému výkonu Jacka Lemmona. Jack Lemmon je v roli Buda Baxtera skvělý. Naprosto výtečně dokázal ztvárnit na první pohled nezajímavého člověka a to i přesto, že by o Lemmonovi člověk neřekl, že byl nezajímavým hercem s nevýrazným hereckým projevem. Po hereckém koncertu v Někdo to rád horké tak Lemmon díky Wilderovi dostal další výraznou roli, kdy i díky němu funguje snadné vcítění do postavy Baxtera a především věrohodné hledání pojítek mezi hlavním hrdinou a jeho vyvolenou. Na první pohled vlastně tak trochu podivná castingová volba je vlastně naprosto ideální a Lemmon Bytu může vděčit za jednu z jeho nejslavnějších rolí. A ten film nestojí jen na Lemmonově výkonu. I zbytek obsazení je jednoduše super. Shirley MacLaine stejně jako Lemmon do role Fran Kubelikove vložila svůj výrazný herecký projev, Fred MacMurray, Ray Walton nebo Jack Kruschen poté rozhodně nehrají druhé housle. Wilderovy filmy vždy působili dojmem, že měl obsazení jednotlivých rolí ve svých filmech v malíku a každý do jednotlivé role naprosto ideálně sedí. Byt je navíc mistrovsky natočeným filmem. Wilderova geniální režie výtečně pracuje s Wilderovým scénářem, kdy to celé působí filmařsky natočené neskutečně živelně. Prostředí kanceláře dokáže Wilder zpracovat věrohodně nepříjemným způsobem, kamera Josepha LaShellea vtahuje obrazem, Wilder dokáže ideálně vézt herce a především dokáže přeskakovat z odlehčené atmosféry do vážnější. U Bytu se člověk zasměje a přitom si u něj i velmi snadno popláče., přesto je Byt ale nadále vlastně strašně milou záležitostí a přesto ta pachuť z toho, že vlastně sledujeme tak trochu smutnou záležitost nezmizí. Skutečně to tak celé působí jako autentické vyobrazení nešťastné lásky, kdy někdo není schopen na plno projevit své city a přesto se rozhodne to překousnout a riskovat vše. A to jen díky síle lásky. To z Bytu dělá tak silnou záležitost. Už v době svého vydání se film nevyhnul menší kontroverzi kvůli svému tématu a z dnešního pohledu film může snadno působit sexisticky. Jenomže je to jako v mnoha případech reálně směšné. Málokterý filmař dokázal tak komplikovaná témata převést do tak něžné a přesto plnokrevné podoby a lidé, kteří se ve Wilderově Bytu najdou si velmi těžce přiznají, že je film tak trochu o nich. Jenomže i v identifikaci k postavám a věrohodnosti zpracování tkví další kouzlo téhle nadčasové záležitosti. Na první pohled obyčejný námět Wilder přetavil v mistrovské dílo, které je zásadní (nejen) ve svém žánru. Nestárnoucí klasika, právoplatný držitel Oscara za nejlepší film, režii i scénář a jedna z nejzásadnějších romantických komedií všech dob. Tím vším je Byt. Excelentní podívaná, která se v roce 1960 naprostým právem zapsala do filmové historie. Shut up and deal! () (méně) (více)

Nathalie 

všechny recenze uživatele

Být či nebýt? To není, oč tu běží. Jde o Byt.....Tenhle žánrově amorfní snímek je neodolatelně zábavný a poučný- pánové se dozví, jak užitečné je mít tenisovou raketu v kuchyni nebo kam by dosáhla hlava posledního Newyorčana v řadě od Times Square a dívky zjistí, proč nosit rozbité kapesní zrcátko a nemalovat se řasenkou, pokud jste zamilovaná do ženatého muže. .......V humorné satiře kafkovského rozměru hraje Jack Lemmon pana Baxtera, muže bez tváře a zakotvení, jehož nedůležitost je vyvážena půjčováním bytu pro mimomanželské spády svého šéfa. Vesmír, který zná, má jedinou hvězdu, kolem které obíhá jeho osamělá planetka- Korporaci. A pak potká Ji. Stejně jako Baxter si mladá dáma Fran Kubelik (Shirley MacLaine) vybrala okovy moderního otroctví. Kudy vede cesta z firemního pojišťovacího labyrintu? A jak se cítí jehla v kupce sena? Odpovídá maestro Wilder a volí prostředky existenciální komedie. Oscarový scénář klame tělem. Vyřádí se v břitkých komediálních dialozích, ostrých jako čerstvě nabroušená břitva, ale na jazyku zůstává příchuť hořkých mandlí. Last lines tvoří jedno z nejkouzelnějších filmových rozloučení všech dob ()

castor 

všechny recenze uživatele

Co by to bylo za podřízeného, kdyby šéfům nenabídl plnou ledničku jídla i pití a hlavně přichystanou postel. Jenže tenhle byznys se zvrhnul a tenhle řadový zaměstnanec v oddělení běžného pojištění, naivní mladík chycený do vlastní slušnosti, musí mnohdy v zimě trpět před vlastním bytem. Jelikož se z něho stal hodinový hotel jeho šéfů. Je neschopný odmítat jejich prosby (mnohdy i příkazy), a tak několikrát týdně uklízí prázdné lahve doufajíc, že ho to vynese do vyššího patra (vyšší číslo je důkazem úspěchu). „Cestou vzhůru“ ho provází i obsluha výtahu, do které se zakouká, jenže záhy zjistí, že i ona prochází jeho bytem coby důvěřivá milenka jednoho z šéfů, který se ne a ne rozvést. Výtečný námět, zdůrazňuji. Billy Wilder nešetří sarkastickým humorem, výborně dávkuje drobné pointy, jeho snímek je melancholický až chladný (dojem odosobněného podniku) a dokonale využívá hereckého umu Jacka Lemmona, který nikdy nesklouzává ke karikatuře (to Shirley MacLaine mi až tolik nesedla). A je fajn, že si Wilder dovolil být lehce jízlivý: velké firmy degradují jednotlivce ve snadno nahraditelné „kusy“. Obecně se toho nebál, když vytáhl témata nevěry nebo pokusu o sebevraždu. Právě jeho kombinace romantiky se společenskou satirou je výtečná. Romanticko-komediální drama trvalé hodnoty. Těsně pod vrcholem. ()

Galerie (95)

Zajímavosti (34)

  • Scény v obrovské kanceláři pojišťovny se točily v ateliéru pomocí jednoduchého triku. Kvůli perspektivě byly v zadních řadách kanceláře použity menší stoly a úředníky hráli trpaslíci. (dopita)
  • Jméno na dveřích vedle Baxterovy (Jack Lemmon) kanceláře je T.W. Plews. Tom Plews byl rekvizitář. (Kulmon)
  • Billy Wilder díky tomuto filmu získal v roce 1960 jako první tvůrce tři Oscary za jeden film, a to za režii, spoluautorství scénáře a produkci. (Lynette)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno