Ztracený víkend

Tá piata hviezda je trochu na hrane. Pod šupkou realisticky pojatej témy a /štylisticky/ odvážneho spojenia depresívneho obnaženia alkoholikovej duše (podľa čiastočne autobiografického románu Charlesa Jacksona) s kontúrami expresionistického hororu sa totiž nachádza dužina nezlomného amerického optimizmu, ktorá z dnešného pohľadu naplno exploatuje rozprávkovú výstavbu klasického hollywoodskeho filmu. Ani naivný záver a posolstvo neuberá Wilderovmu filmu na pôsobivosti, ale je dôvodom, prečo si jeho Sunset Boulevard alebo Witness for the Prosecution radím na osobnom rebríčku omnoho vyššie. 90% (19.10.2015)

Marně si vybavuju, kolik filmů o opilectví jsem viděl. Možná něco z domácí tvorby, ale žádný nebyl takhle zdařilý. Škoda toho nedomyšleného konce, protože zázraky se nedějí, ne tak rychle. Mám jednoho známého, a ten byl před lety taky na léčení. Dopadl tak, že každé dva roky se do léčebny vrací... Přednášet současným chudákům o tom, jak tehdy pil a přestal. Líčil nám ty historky v přestávkách na oběd a nebyly to veselé příhody. Zoufalství a beznaděj objevené na dně každé lahve. Viděno v českém dabingu (ČT 1993), Milland a Vladimír Brabec jsou skvělí. (27.01.2015)

Hollywoodsky mäkučký pohľad na úskalia alkoholizmu, silu lásky a nádej. Ray Milland je skvelý, réžia, opatrne nás sprevádzajúca čoraz hlbším pádom hlavného hrdinu, taktiež. Počiatočný chlad a apatia k postave prerastajú v súcit a ľútosť. Len škoda toho príšerného záveru, ktorý zráža celkový dojem o celú jednu hviezdičku. Ináč rozhodne film, po ktorom nebudete mať chuť na panáka. (16.01.2005)

"Spousta mužů žije svou tichou beznaděj.. Já nestojím o tichou beznaděj !!" Opravdu velmi působivé drama spisovatele Dona Birnama, muže s jednou poněkud destruktivní zálibou, totiž zálibou v alkoholu, kterého si zahrál skvělý Ray Milland, kterému prostě věřím každičké slovo, každý pohled i gesto.. S ním i jeho výkonem celý snímek Billyho Wildera stojí a padá, přičemž zde však něco postrádám a za největší slabinu Ztraceného víkendu pokládám právě tu proklamovanou syrovost, která má však k realitě jistě i s ohledem na stáří snímku a logicky i dobu, během níž se odehrává celý příběh, docela hodně daleko, a to mi snad dá každý, kdo někdy zkoušel zápasit s alkoholem či jinými démony, za pravdu.. (13.05.2013)

Film je to sice starý, ale téma v něm zachycené nadčasové... Je pravda, že v současné době už není zdaleka tak skandální, jako v době svého vypuštění, i tak je ale pozoruhodně naturalistické a tragické. Velké sólo pro Raya Millanda, který se tu skutečně vyřádil (a vykoledoval si plešouna), mimochodem, často mě v průběhu sledování napadalo, že vypadá jako kříženec Jimmiho Stewarta a Cary Granta... :-) Každopádně zajímavý a poutavý film, něco na té sebevědomosti narace mi připomělo Kaufmanovu Adaptaci... (22.10.2006)