Ztracený víkend

Skvělé drama, které by se bezpochyby mohlo stejně dobře stát divadelní hrou. Příběh neúspěšného spisovatele, který propadl alkoholu a snaží se vymanit ze začarovaného kruhu, je podán až na pár drobných výkyvů velmi realisticky a bez zbytečného sentimentu a přikrášlování, ke kterému moralizování nad osudem nešťastníka bezpochyby láká. Co se týče zjednodušování a zidealizování, tak je nutné přihlédnout k roku výroby. Wilder tehdy nebyl ještě v takové pozici, aby si mohl dovolit sestoupit až na samou dřeň a rovněž dost pochybuji, že ho něco takového vůbec napadlo, či o to měl sebemenší zájem. I tak stlačil tyto dvě věci prakticky na minimum. Opakuji se, ale v rámci přihlédnutí k dobovým konvencím a náladě konzervativní americké společnosti, notabene poválečné protože film měl premiéru 16. září 1945, je vše prakticky na jedničku. Herci mají výborné vedení a podávají skvělé výkony, časová neutralita a anonymita velkoměsta snímek dokonale konzervuje i pro příští generace a Billy nám servíruje výtečně zrežírovaný scénář. Snad jen toho netopýra, který evokuje vzpomínky na Netvora z Černé laguny (svou technickou kvalitou a jeho markantním nástupem na scénu), si mohl v deliriu odpustit. (15.01.2005)

Říkal jsem si, že alkoholismus je zajímavý téma. Kór, když se tu člověk o něm baví po osmi pivech a nějakým tom tajtrlíčkovi. Ale že Amíci z alkoholismu udělají takovou frašku, tak to bych nečekal. Billy Wilder je možná dobrý režisér, ale asi neví, jak to v životě chodí, protože to, co jsem viděl s realitou dnešních dnů má pramálo společnýho. A ten závěr? To byla čirá pohádka, kterou bych rád přetočil všem alkoholikům, s otázkou zdali si myslí, že jejich život by mohla potkat taková štěstěna. No samozřejmě, že by nemohla. Člověk by mohl zapřemýšlet, kde se pak zrodil ten typický americký happyend, který se americkým filmem táhnul několik desítek let. Ztracený víkend má dobrý nápad, ale člověk nad ním chvíli přemýšlí, jestli to nebyla ztracená hodina a půl, protože vůbec nic nenabídne. Respektive nabídne, ale s hrubě opracovanou nabídkou to končí a dál cesta nevede. Slabý. Myslím si, že když půjdu do putiky a hodím pokec s místníma dědkama, tak zažiju větší a krušnější drama, než má tenhle film. (14.05.2013)

Hollywoodsky mäkučký pohľad na úskalia alkoholizmu, silu lásky a nádej. Milland je skvelý, réžia, opatrne nás sprevádzajúca čoraz hlbším pádom hlavného hrdinu, taktiež. Počiatočný chlad a apatia k postave prerastajú v súcit a ľútosť. Len škoda toho príšerného záveru, ktorý zráža celkový dojem o celú jednu hviezdičku. Ináč ale rozhodne film, po ktorom nebudete mať chuť na panáka. (16.01.2005)

Scénář: Charles Brackett, Billy Wilder .. Skvělá režie i herecký výkon ústředního alkoholika. Škoda jen toho konce. Tahle lahev měla být vypita včetně hořkého červa na dně, který by se do podvědomí pořádně zavrtal. (27.11.2009)

Sem si přečetl komentář uživatele DaViD82 a něco na něm je. Jelikož téma alkoholismu bude aktuální co bude existovat tahle planeta, čili věčně to nebude, tak určitě tenhle biják bude vyvolávat emoce. Faktem zůstává, že tohle je opravdu čirá pohádka, viděl sem tři lidi co s nima udělal chlast, byli to tři různý lidi, rozdílnýho věku v naprosto odlišné sociální situaci a všichni skončili plus minus stejně a v tomhle filmu jsem skutečně nenašel ani jednoho z nich, možná trochu náznak ztráty důstojnosti, ale tohle prostě bylo tak strašně filmový (dialogy, chování hlavního hrdiny, prostředí ) až to pěkný není. Na druhou stranu přijmu-li toto jen jako klasické filmové drama, tak na ty tři hvězdy to dosáhne, byť teda těch posledních 10 minut bych radši vystřihnul a materál navždy spálil. (14.05.2013)