Když byl Billy Wilder v roce 1958 nominován na Oscara za režii Svědka obžaloby, poznamenal, že "dát Oscara člověku, který režíruje divadelní hru, je jako dát první cenu za sochu stěhovákům, kteří přesunou Michelangelovu Pietu z Vatikánu na newyorskou světovou výstavu". Pravda je to tak napůl. Wilder byl dost chytrý, aby zápletku povídky Agathy Christie (z níž vznikla divadelní hra) nepřepisoval, a pokud do ní zasáhl, pak jen tím, že zesílil charakteristiky a motivace jednotlivých postav. Asi největší změnou byla postava starého právníka sira Wilfrida (kterou si film pro sebe prakticky "ukradl" Charles Laughton). Ten se z nudného vzoru ctností změnil ve svérázného paličáka, trousícího neuctivé poznámky a paralelně se soudní síní bojujícího i se svou ošeřovatelkou, slečnou Plimsollovou (hrála ji Laughtonova manželka), která se snaží uhlídat jeho podlomené zdraví a nezdravé návyky. Díky této "sadistické Mary Poppins" přijme těsně po posledním infarktu případ Leonarda Volea (poslední role Tyrona Powera) ne však proto, že by mu věřil, ale protože má doutníky a zapalovač. Muž obviněný z vraždy bohaté staré panny, která mu odkázala všechen najetek, má jediné alibi, svou německou manželku Christine (strhující Marlene Dietrichová jako Laughtonův rovnocenný protivník). A právě díky ní se případ odvine způsobem, jenž nikdo nečekal, dokonce ani starý mazák sir Wilfrid. Uvádět podrobnosti by nebylo vhodné, konečně i v době samotného natáčení rozdal Wilder hercům i studiu scénáře, v nichž posledních deset stran chybělo.
Co na Wilderově sebeironizujím výroku ovšem nesedí, je jeho schopnost učinit film z v podstatě nudného soudního dramatu, točícího se pouze kolem Volea a jeho soudního přelíčení. Soudní síň (dokonalá replika Old Bailey) je sice ve filmu přítomna, ale stejně podstatné jsou scény z právníkovy kanceláře, Wildfridovy souboje s ošetřovatelkou, ale i flashbacky do poválečného Berlína, kde Vole svou ženu potkal. Což Wilderovi zároveň umožnilo vtělit do filmu scénu, v níž Marlene Dietrichová nejen zpívá, ale poskytne divákovi pohled na své proslaveně krásné nohy.
Film získal šest oscarových nominací včetně nejlepšího filmu. Most přes řeku Kwai (The Bridge on the River Kwai) byl však úspěšnější. -
Iva Hejlíčková(Letní filmová škola)
Anderton
Prečo som sa zase musel dozvedieť pred sledovaním filmu, že má šokujúcu pointu. Potom musím o nej premýšlať počas filmu a kombinovať, aby som nakoniec nebol až tak prekvapený. Ale na druhú stranu Svedok nie je film o pointe, jeho napínavosť pramení z priebehu súdneho procesu, spoveďami svedkov a postupného odhaľovania pravdy. Ak by sa robil rebríček najlepších filmov zo súdneho prostredia, Svedok obžaloby by určite figuroval v prvej desiatke. Do prvej päťky by som ho ale nezaradil. Postava Marlene Dietrich je skutočne zaujímavá a stojí za to sa zhostiť jej obhajoby. Určite to bude pre právnika workoholika zaujímavejšie, ako sa v nevkusných bermudách producírovať niekde na pláži s vypnutým mozgom.(27.7.2012)
PogoJoe
90%/4,5* || Zezačátku mě ten snobský obhájce "sir Willfrid" a jeho herecké pojetí iritovalo, ale tenhle film ze soudního prostředí, které nepatří k mým oblíbeným, ze postupem času stával více a více strhujícím, začalo přituhovat, jednotlivé charaktery byly výborně vykreslené i zahrané a k siru Willfridovi jsem si vytvořil jisté zalíbení. A ten závěr - to byl "twist", jaký se jen tak nevidí. A důvod, proč nakonec dávám 5 hvězd místo čtyř. Billy Wilder prostě znamená kvalitu.(2.6.2016)
RHK
Celosvětově divácky úspěšný film. Nadprůměrné černobílé soudní drama s jistým charismatem, to rozhodně ano. Ale proč hned mistrovské? Co Coppolův Vyvolávač deště, nebo Lumetových dvanáct rozhněvaných mužů? Ty jsou ještě lepší a napětí drží po celou dobu filmu, ne jen ve druhé půlce jako Svědek obžaloby. Spíše mi to trochu připomnělo krimi seriál Jake a Tlusťoch, hlavně tedy vizáží Charlese Laughtona v roli obhájce - sira Robartse.=), který však za svůj výkon ve filmu dostal nominaci na Oskara a na Zlatý globus. A také je zde výtečná Marlene Dietrich, která působí ve filmu stále božsky, i když jí bylo v době vydání filmu 56 let. Trailer: http://www.sms.cz/film/svedek_pro_obzalobu/ukazka&play=1(16.2.2009)
Nathalie
Once in 50 years suspense like this...Sebevědomý tagline. Právem. Když si geniální filmové buňky Billyho Wildera smlsnou na adaptovaném soudním dramatu nedostižné Agathy Christie, budete 116 minut viset na rtech chladné bohyně Marlene Dietrich a jiskřivých očích Charlese Laughtona, aby vám na konci spadla čelist nad šokantním twistem. Pokud hledáte nějaký zapomenutý skvost, který snoubí černobritský humor (I am constantly surprised that women's hats do not provoke more murders:-), a vražedné napětí, předvolejte Svědka obžaloby.(2.9.2007)
Enšpígl
Pokud je někdo, kdo film nedoukal do konce, měl by si na krk pověsit cedulku s nápisem "já jsem debil obecnej " a stoupnout si pod sochu sv. Václava, protože dějový kotrmelce, který se uskutečněj v závěru filmu, prakticky během jednoho dialogu patřej mezi TOP filmový lahůdky vůbec. Není to však zdaleka jen konec bijáku co dělá ze sledování snímku příjemný divácký zážitek, prakticky všechny soudní scény jsou dokonale napsaný a když už jsme u slova dokonalost je potřeba zmínit právníka sira Wilfrida, protože právě on je lokomotivou celýho filmu. Díky němu sem se nenudil ani tehdy, když se příběh odehrával mimo soudní místnost. Geniálně napsaná a zrovna tak zahraná postava. Samozřejmě své filmu dala i Marlene Dietrich právě ony výsostné dějové kotrmelce na konci jí usvědčují z faktu že krom krásy dostala do vínku i herecký talent.(27.10.2011)