Oni

„Vrátím se do domu pro pistoli a všechny ty sněhuláky zabiju!“ Ano, rasismus je nesmrtelné téma. Za oceánem není boj proti rasové nesnášenlivosti dobojovaný. A nikdy nebude. Natož v padesátých letech. Miliony Afroameričanů se přemístily z venkova na jihu Spojených států do jiných koutů téhle „úžasné“ země. Mnohé lákal do Kalifornie příslib práce v průmyslu. Ostatně Henry je inženýr a možnosti opustit rasistický jih s rodinou využil. Chyba lávky. Moc jsem se bál toho, jak si tvůrci poradí s mírou, s jakou budou TÉMA podávat. To bylo rozhodující. Zda nepůjde jen o nějaké ukňučené (z)volání, kterak to mají lidé jiné barvy pleti obtížné. Ale povedlo se. Velké sousto, ale ostře a nepříjemně pojaté. Bubácké scény byly v druhé polovině série krapet na ústupu, což mi vůbec nevadilo. Nechybí krvavé momenty, béčkové propriety i všemožné lekačky, ale tvůrci se z toho všeho nebojí vystoupit a nabídnout mnohem víc. Rovinu psychologickou a společenskou. Napětí by se tak místy dalo krájet, rozdělování obrazu je funkční. Hudba skvělá, herci zrovna tak (dětští jsou pak na ještě větší klobouk dolů). (07.05.2021)

„Vrátím se do domu pro pistoli a všechny ty sněhuláky zabiju!“ Ano, rasismus je nesmrtelné téma. Za oceánem není boj proti rasové nesnášenlivosti dobojovaný. A nikdy nebude. Natož v padesátých letech. Miliony Afroameričanů se přemístily z venkova na jihu Spojených států do jiných koutů téhle „úžasné“ země. Mnohé lákal do Kalifornie příslib práce v průmyslu. Ostatně Henry je inženýr a možnosti opustit rasistický jih s rodinou využil. Chyba lávky. Moc jsem se bál toho, jak si tvůrci poradí s mírou, s jakou budou TÉMA podávat. To bylo rozhodující. Zda nepůjde jen o nějaké ukňučené (z)volání, kterak to mají lidé jiné barvy pleti obtížné. Ale povedlo se. Velké sousto, ale ostře a nepříjemně pojaté. Bubácké scény byly v druhé polovině série krapet na ústupu, což mi vůbec nevadilo. Nechybí krvavé momenty, béčkové propriety i všemožné lekačky, ale tvůrci se z toho všeho nebojí vystoupit a nabídnout mnohem víc. Rovinu psychologickou a společenskou. Napětí by se tak místy dalo krájet, rozdělování obrazu je funkční. Hudba skvělá, herci zrovna tak (dětští jsou pak na ještě větší klobouk dolů). (06.05.2021)

Úvod je kouzelně mrazivý. Ano, rasismus je nesmrtelné téma. Za oceánem není boj proti rasové nesnášenlivosti dobojovaný. A nikdy nebude. Natož v padesátých letech. Miliony Afroameričanů se přemístily z venkova na jihu Spojených států do jiných koutů téhle úžasné země. Mnohé lákal do Kalifornie příslib práce v průmyslu. Ostatně Henry je inženýr a možnosti opustit rasistický jih s rodinou využil. Chyba lávky. Pomalu se plížící „zlo“ je zachyceno skvěle. Uvidíme ovšem, jak si tvůrci poradí s mírou, s jakou budou téma podávat. To si myslím rozhodne. (15.04.2021)

Vracíme se zpět o pár let do Severní Karolíny. Je po válce, jedna dcerka je na světě, druhá na cestě. A Henryho ničí vzpomínky na válečné běsnění. Co se stalo se Seržantem a jak je to s rozbitým sklepním oknem i se slečnou Verou? Starší dcera Ruby ve škole „rozptyluje třídu“ a Henry si první dny v nové práci rovněž „užívá“. Ostré a nepříjemné. Napětí by se místy dalo krájet, hudba skvělá, rozdělování obrazu funkční. Téma zatím nepůsobí vyumělkovaně a dává smysl i pro nás, nedotčené rasistickou otázkou z té prosluněné země hvězd a pruhů. Mnohými uctívaný Jordan Peele je cítit. (15.04.2021)

Solidní žánrový kus. Lehce uklouzaný díl, ale pořád velmi dobré. Jsou tu další, jenž varují před jistou ulicí Palmer Drive. Zatímco Henry s dcerami kupuje televizi, manželka po chodníku nahání s klackem v ruce kluka ze sousedství. Rodinné domácí kino se přesto neuskuteční, protože máma si vyrazila na večírek se „svými“. Na sousedské schůzi se mezitím kují pikle, protože „zatímco barevní pracovali jako vrátní nebo chůvy, jejich otcové a dědové budovali tenhle svět.“ Zapadnout bude sakra těžké. Rozpad rodiny, které nicméně divák fandí, pokračuje. (17.04.2021)

Má tři možnosti. A jeho milé se líbí hned ta první („Vrátím se do domu pro pistoli a všechny ty sněhuláky zabiju!“). Jenže zvládli spolu mnohé a tohle je přeci nerozhází. Opak je pravdou. I černošská holka z venkova se drhla a drhla, aby byla čistá. Dokonale čistá. Bělejší než sníh. Zabrousíme i do pozadí života sousedky Elizabeth ‚Betty‘ Wendell, která má děsivé nejen oči. Ukázka toho, co se děje v hlavách „utlačovaných“. Množství režijních nápadů potěší. Moc fajn v detailech a diváka jednoduše zajímá, co nabídnou další minuty. (17.04.2021)

Tyhle osudy by se zatraceně hodily do krámu současných aktivistů, my jsme ale v úplně jiné době. Naštěstí. Jordan „hodně teď v kurzu“ Peele je cítit. Ten ve svých látkách stále žhavé téma rasových strachů povyšuje o zvláštně vtipný kabát a umně si hraje s žánry. Mnohé shrnující a vysvětlující díl. Pochopíme realitní taktiku, jak je to se stěhováním černochů do prominentních čtvrtí, zjistíme, jak má svůj „byznys“ podchycený makléřka Helen Koistra. A následně se vrátíme na venkov – k osudovému dni a události, která není pro slabé povahy. Hodně nepříjemná odbočka. (20.04.2021)

Hrabe tady už úplně všem. Diváka kromě jiného drží i touha po vysvětlení, co se to sakra děje. Každý se s danou situací vyrovnává po svém: Ruby se má přestat schovávat, Gracie by ráda slib věrnosti odříkala sama před tabulí, Henry si pokecá na gauči u televize a Livia se setká s rodinnou příbuznou. Mnohými uctívaný Jordan Peele je cítit. Ostatně starší dcera ztvárněná vynikající (a teprve patnáctiletou) Shahadi Wright Joseph (jak ta dokáže zahrát emoce) hrála v jeho thrilleru My, ve kterém se leccos odehrávalo na efekt. To tady neplatí. Měl jsem obavy, že si tvůrci ukousli příliš velké sousto, ale pořád to slušně šlape. (20.04.2021)

Henry si vyslechne příběh o šťavnatých broskvích, Livia sekerou rozsekne slečnu Veru, Ruby sáhne po bílé barvě a všichni postupně pochopí, že z tohohle místa musejí rychle pryč. Navíc se pánové ze sousedství odhodlávají k akci. Přitom ostatní rodiny zdaleka nejsou prospěšnější nebo civilizovanější než Emoryovi, které tyhle ataky nejen psychicky rozkládají. Sociální komentář pořád silný. Tyhle osudy by se zatraceně hodily do krámu současných aktivistů, my jsme ale v úplně jiné době. Naštěstí. Všechno podtrhuje solidní kamera a skvěle vybrané songy. (22.04.2021)

Obavy z nejhoršího se zhmotňují. Lucky je po posledních událostech v ústavu. Zatímco Henry ji chce vidět a podpořit, ředitelka zařízení tvrdí oběma něco jiného. Bude tam tak „dlouho, jak bude potřebovat!“ Betty měla jako jediná ze sousedství kuráž, ale teď se jí nedostává denního světla. A právě to rozpoutá akci několika sousedských primitivů. Bubácké scény jsou krapet na ústupu, atmosféra i bizarní detaily jsou přesto nadále skvostné. Očekávám, že se tenhle nadpřirozený minimalismus vrátí v plné parádě v poslední epizodě. Teď jsme ale těsně před finále, za mě asi nejlepší díl série. PS: Galerie k epizodám jsou jaksi „špatně“. (22.04.2021)

Jejich modlitby nejsou týdny vyslyšeny, ovšem ten černoch našel vodu na první pokus. A vesničané neposlechli Ježíšova slova, že kdo nepřivítá cizince, bude zatracen. Nicméně nad přesvědčivostí, s jakou téma o rasových poměrech tvůrci podávají a zasazují do žánrového schématu, klobouk dolů. Ačkoliv je tento černobílý díl tak trochu navíc a určitě nebudu sám, kdo si to myslí. Přesto jej jeho solidní technická stránka drží bezpečně nad vodou. (29.04.2021)

Rasistický teror, všudypřítomné dusno a vlna nevole v bílém Comptonu jdou do finále. Ještěže Lucky tu sekeru ve sklepě nechala. Zatímco venku vřískající sousedé chtějí dům spálit, uvnitř se odehraje čtveřice minipříběhů, kterak každý člen rodiny uzavírá svou minimalistickou nadpřirozenou linii, která se táhne celou sérií, protože oni už nebudou utíkat před nikým. Ano, máme tady krvavé momenty, béčkové propriety i všemožné lekačky, ale tvůrci se z toho všeho nebojí vystoupit a nabídnout mnohem víc. Rovinu psychologickou a společenskou. Na finále jsem možná očekával větší divočinu, ale celkově spokojenost. Čekal jsem možná až ukňučené volání, kterak to mají lidé jiné barvy pleti obtížné, ale je to nepříjemné, intenzivní a místy nečekaně drsné. (29.04.2021)