Andílek (E03)

Tahle epizoda mi přišla poněkud slabší než ty předchozí. Byl jsem zvědavý, jak si poradí se zpacifikováním příšerného nevychovaného a agresivního spratka, který permanentně ohrožuje své okolí a dělá ve třídě peklo všem – od učitelek přes spolužáky až po jejich rodiče. No, nakonec neporadil – zahrál to v podstatě do autu, že nikdo vlastně za nic nemůže. Jistě by se dalo dělat víc pro sociálně slabé matky samoživitelky, které samy zřejmě postrádaly v životě kvalitní výchovu, určitě by se dalo věnovat víc individuální péče podobně narušeným dětem, ale systém na to nemá ani dost prostředků ani dost chuti kompetentních míst. A že jsou všichni nakonec vychovatelní (= v jádru andílci), o tom silně pochybuju. Díl tudíž vyznívá spíš jako jakási mravokárná póza, ovšem do značné míry spíš falešná. Tady zvítězila bohužel módní korektnost nad pojmenováním problému pravým jménem, i když se tak snaží tahle epizoda také tvářit… Zkrátka není všem vždy pomoci, i kdyby se všichni na hlavu postavili, netřeba si to křečovitě zastírat nějakými vybájenými iluzemi. (21.09.2021)

Bohužel musím hodnotím ovlivněn podobnými zkušenostmi ze svého pedagogické praxe, takže nejsem objektivní. Ale tohle je velmi silný případ a možná se spousta učitelů dostala do podobné situace, kdy nevychovaný (nebo spíše deprimovaný) žák byl nad jejich hlavu. Zároveň se mi ale líbilo, že zde byl ukázán nejen pohled rodičů a učitelů, ale také ministerstva školství. Ono jednoduché a tolik očekávané řešení totiž fakt neexistuje. Jo, tohle sedlo jak zadek malého dítěte na hrnec. (26.09.2021)

Parafrázuji-li Nerudu, mohu položit otázku "Co s ním". Lepší, než řešení " Kam s ním ". Protože, jak konstatováno, málokdy jsou uspokojeny nároky a potřeby všech. Ožehavé a bohužel stále aktuální téma, které nemá jednoduché a rychlé řešení. Na druhou stranu oblíbený učitel je v nové roli skvělý psycholog, stratég, zásadový a vůbec geniální. Ovšem snad je to spíše zkratka, přece jen díl má pouze hodinu.  Věnování na konci bylo symptomatické. (19.09.2021)

Opět zásadní díl, problematika "jiných" žáků, inkluze. Celé je to vlastně o tom, že nic není jednoduché a černobílé a už vůbec to nemá jednoduché řešení. Na jednu stranu rodiče poškozené dívky, na druhé matka kluka s poruchou chování, na třetí učitelé s dalšíma 25 děckama ve třídě, na čtvrté ministerstvo, co musí lavírovat - chce inkludovat hlava nehlava a rušit speciální školy, protože se v minulosti dost zneužívaly, a některé děti si inkluzi nepochybně zaslouží, na druhé straně by jistě byla tendence do nově zřízených speciálek strkat kdekoho, a navíc na nic nejsou peníze, na páté straně veřejnost, na šesté odborníci, na sedmé média... Myslím, že seriálu se hodně daří zkomprimovat všechny tyhle aspekty do velmi krátké doby, ale tak srozumitelně a nečernobíle, že má divák dost prostoru k zamyšlení i po skončení pořadu. Nový ombudsman v tom taky tak nějak tápe a divák má možnost tápat, hledat řešení a vytvářet si postoje s ním. V tomto smyslu je hodně edukativní. Co se  týče Kláry Issové, nemám ji rád, ale tady mi sedla, protože nejspíš ani nehrála. (19.09.2021)

Další případ k zamyšlení. Sice jsem Aleše Pelána chápala, o co mu jde, ale mnohem víc jsem chápala rodiče, které se bojí o své děti. Protože ať už je pozadí jakékoli, čin se stal. Popravdě si moc nedokážu představit, že je fakt reálný, že vám dítě kdokoli! pobodá ve škole a druhý den je tam zase, jakoby nic. Každopádně se mi líbí, že opět nemůžeme říct, že by to bylo černobílý a tvůrci nám nabízejí opravdu hodně pohledů na věc, které se bijou tak, že jednoduché řešení opravdu není možné najít. (20.09.2021)