Oxygen
Oxygen
VOD (1)
Obsahy(2)
Mladá žena se probudí v kryokomoře a nic si nepamatuje. Musí si ale vybavit, kdo je, a dostat se ven dřív, než jí dojde kyslík. (Netflix)
Recenze (270)
I přes všechny překvapivé události filmu sice chybí něco, kvůli čemu bych si ho chtěl pustit podruhé, nicméně dobrý film to rozhodně je. Jen mohl být o deset patnáct minut delší, neboť v závěru dochází kromě hlavní hrdinky dech trochu i příběhu. Mélanie Laurent je výborná, Alexandre Aja využívá stísněný prostor kryokomory tak, že se vám neomrzí, a velmi mě bavil nevyzpytatelný počítač MILO, který sice dokáže provést skoro jakýkoliv příkaz, ovšem teprve poté, co se mu o něj správně řekne. Pointu možná odhadnete, ano, ale jde hlavně o atmosféru, a ta je skvělá. ()
Vlastně je až s podivem, že to celé do sebe nezaklaplo přesně tak, jak mělo. Alexandre Aja servíruje poctivé řemeslo s pár sympatickými nápady, příběh s nečekanými zákrutami rozhodně zaujme a Mélanie Laurent hraje (ehm…) jak o život. Jenže i přesto Kyslík nijak zásadně nestrhne a vyšumí z člověka rychleji, než by si u podobného snímku přál. Komorní novince totiž pod vizuálními hrátkami a suverénním hereckým výkonem chybí duše, díky níž by vás film hned od začátku chytnul a na konci emočně zcela vyždímaného nekompromisně vyplivnul. Takhle je Kyslík „jen“ zručnou žánrovkou, která fandy sice uspokojí, ale dalo se z ní vymáčknout podstatně více. ()
Nehodlám tomu filmu rozhodně odpustit to, jak ze mě v poslední čtvrthodince dělá úplnýho dementa, kdy se najednou okázale ignorují hrátky s časovým pressem, a scénář jde na vrub sprostě natahovanému napětí. Jo, a taky si moc neužívám něco, u čeho uhodnu pointu po prvních pěti minutách, sorry jako. [Netflix] ()
Tváří se to sice hrozně sofistikovaně, ale je to dost banální film. No do průměru se ještě vejde.50% ()
Pro mě zatím nejslabší řezníkův výkon. Abych byl ovšem objektivní, já tyhle filmy, které neopustí jeden stísněný prostor stejně nikdy moc neměl rád. Člověk vlastně jen čeká, zda se to dotyčnému povede nebo ne, případně jak. Zkrátka nic, co bych měl potřebu někdy kouknout znovu. 50% max, protože je to navíc ještě na podobný typ filmu hrozně dlouhé. ()
Už snímky jako Telefonní budka nebo Pohřben zaživa ukázaly, že lze natočit film v malém stísněném prostoru. I přes příznivé ohlasy jsem moc neočekával, o to více mne film bavil. A je třeba říci, že nejlepší je o něm nevědět vůbec nic a společně s Elizabeth odkrývat jedno tajemství za druhým. Jedna z nejnapínavějších scén pro mne kupodivu byl souboj s hadicí aplikující anestetika, který připomínal zápas s jedovatým hadem. A nepříjemný byl záběr na konferenci, kde všichni mají roušky, nikoliv však kvůli COVIDU....nebo snad ano? Předvídavost sci-fi mě v tomto ohledu děsí více než celý film... ()
Nic překvapivého, zajímavější námět. ()
Většinou je velmi obtížné zpracovat film, který se většinu času odehrává v jedné místnosti a většinu času se může opřít pouze o jediného herce. Přesto ovšem takový film natočil Alexandre Aja. Režisér francouzského původu se zapsal do paměti především jako režisér předělávky Hory mají oči nebo nedávné Kořisti, nyní ovšem svůj nový film natočil v rodné Francii a hlavní role se poté zhostila Mélanie Laurent. Kyslík byl nicméně i přes minimalistické zpracování rozhodně obtížnou zkouškou. A i proto potěší, že Aja z téhle látky vytřískal maximum. Kyslík je napínavá podívaná a především herecký koncert Mélanie Laurent. Laurent zde předvádí nejlepší výkon ve své kariéře, kdy dokáže skutečně předvést několik různých typu emocí, divák díky jejímu podání hlavní hrdinky naprosto cítí tu klaustrofobickou atmosféru a velmi snadno je díky výkonu Laurent divákovi stejně nepříjemně jako hlavní hrdince. Perfektní výkon, který snad pro Laurent bude v následujících letech klíčem k podobně fenomenálním výkonům. Aja se nadále projevuje jako nedoceněný filmařský talent. K zmíněným Horám mají oči nebo Kořisti divák může mít různé výtky, přesto se ovšem nedá upřít, že Aja v rámci hororového žánru v mnoha ohledech dokáže většinu konkurence snadno strčit do kapsy. Kamery se navíc chopil Ajův dvorní kameraman Maxime Alexandre a Kořist je díky tomu další vizuálně povedená podívaná. Živelná kamera, perfektní práce s barvami a především v součtu skutečně vizuální pastva pro oči. Aja nadále umí pracovat s vizuálem, zároveň se mu nadále daří pracovat s atmosférou a i gradací jednotlivých momentů. Především má ale Kyslík vydařený scénář, který je přitom dílem debutující scenáristky Christie LeBlanc. Ten scénář není dokonalý, dá se snadno rýpat do různých detailů a jistých klíčových prvků zápletky, důležité ovšem je, že se skutečně něco přes hodinu a půl pořád něco děje a to i přesto, že jsme pořád v jedné kryokomoře. Kyslíku se daří, aby byl zároveň napínavou podívanou, zároveň měl jistou myšlenku a občas se skutečně dokáže vydat nečekaným směrem. Film se sice možná vydává odhadnutelnou cestou, nikdy ovšem není vyloženě únavným, nadále se mu daří držet diváckou pozornost a především je skutečně chytrý. Intenzita v něm se dá po celou dobu krájet a i přes to, že snadno dá šťourat do logiky a s tou absencí hlušších míst to tak lehké není, těžko si v poslední době vybavit více intenzivní thriller. Kyslík je povedený napínavý thriller, který nejen snad konečně pořádně nakopne kariéru Mélanie Laurent, ale dohodí více zajímavých projektů Alexandru Ajovi. Ten zatím natočil svůj nejspíš nejlepší film, který má sice lehké nedostatky, přesto jde ovšem o povedenou záležitost, která si svou pozornost rozhodně zaslouží....... ()
Úzkostlivý schýzy Melanie Laurent jsou sice sexy af, ale pro klaustrofoby tahle "survival space opera kontra pohřbení zaživa" moc ideální nebude.... aneb Jak je důležité míti Kyslíka. ()
Iba majstri dokážu na malom priestore rozvinúť zmysluplný a pútavý príbeh. Navyše zabalený do príjemnej atmosféry, ktorá núti diváka hľadať odpovede na otázky a možné riešenia. K takým majstrom určite patri Alexandre Aja, ktorý ma aj so svojimi predchádzajúcimi snímkami o tom kráľovsky presvedčil. Začína to ako thriller, kde divák vážne nevie kde je sever a neskôr sa z toho vykľuje scifi a to aj s príjemnou bodkou na premýšľanie. Silný nadpriemer, neviem čo toľko ľudí hundre. Fakt skvelé. 85/100 ()
Co si budem Alexandre Aja už dnes svoje dva kultovní kousky Haute tension(2003) a The Hills Have Eyes(2006) asi nikdy nepřekoná. Ale po pro mně zoufalým Animal Attacku Crawl (2019) se Aja vytasil s touhle klaustrofobickou One Woman Show Sci-Fi s kterou si u mě určitě alespoň trochu vylepšil reputaci. Mám rád filmy, který dokazujou, že i na malým jevišti se dá hrát velký divadlo. Lepší 3hvězdy. ()
[80%] Ale jo, OXYGEN, v čes. překladu KYSLÍK je opravdu jednoduchý, ale strašně poutavý film, který mě bavil od začátku do konce. Nějakým tím příběhem, nápady a větším překvapením to sice nekypí (přeci jen už je na světě natočeno spoustu filmů), tak přesto jsem plně spokojen. Začátek dobrý, prostředek byl asi nejlepší a ke konci tu máme rozumné vysvětlení, pointu atd. Úplný závěr je možná trochu urychlený, něco bych asi ještě vylepšil, ale co už … Hlavní představitelka to zahrála skvěle. Mělo to svou atmosféru a především výbornou hudbu. První shlédnutí je v tomto případě nejlepší. Přesto se k tomu ještě někdy vrátím. Své emoce to mělo, zahrané solidně, takže kdyby bylo takových filmů od netflixu více, nezlobil bych se. ()
Minimalistický thriller o typicky poeovském pohřbení zaživa, tentokrát jen ve sci-fi reáliích. Kvalit o dekádu staršího thrilleru Pohřben zaživa Rodriga Cortése, který fungoval i jako konverzačka, to nedosahuje. Zde scenáristka banální zápletku schovává za laciné finty, jako je ztráta paměti a postupné odkrývání karet, jejichž obsah si divák ale dokáže domyslet pár, někdy i desítky minut předtím, než jsou ve filmu odkryty. V poslední čtvrtině mírně potěší ukázání širších kulis, ve kterých se děj odehrává, ale jinak se mi u toho tedy dech nezatajil ani jednou. ()
Vědecky filosofující Alexandre Aja? Tak tohle fakt ne. Pod ten nezáživný škvár o ničem měl raději podepsat Arnošta Vopajšlíka, prokázal by tím laskavost a ušetřený čas divákovi, který by o tento film tím pádem vůbec nezavadil. Děj je následovný: v kriplokreténí jednotce leží asexuální Mélanie Laurent. A dochází jí kyslík. Je všem u prdele, jestli pojde, nebo přežije. Úmorné flashbacky, debilní telefonování prostřednictvím umělé inteligence, hovory pochopitelně rovněž nic neřešící. To vše provázené nulovým napětím a nulovým zájmem o dějství. S hororem to nemá nic společného, horor je to sledovat. Závěr postrádá pointu/překvapení. Celé dějství by se v pohodě dalo smrsknout nanejvýš do hodiny. Dál ani ťuk. Kariéra kdysi inovativního režiséra silně stagnuje. Poslední dobou nabízí jen samé klišé, v tomto případě přišel s ukrutnou a nenápaditou nudou bez šťávy, filmem, co má ucházející technickou a vizuální stránku. Zlatý Reynolds, zlatý Dorff, když svého času zažívali obdobná sólová klaustrofobická vystoupení. Tahle vaginální sliznice rozhodně nevzrušila můj tep. 3/10 ()
Napínavý horor ženy uvězněné v zamčené kryokomoře se pomalu změní v detektivní pátrání po příčinách a bez varování zběhne k žánru sci-fi. Výborně zrežírované i zahrané, jen ten kýčovitý závěr byl naprosto zbytečný. ()
"Nádech, výdech, žádný spěch... dýchej zvolna, když máš pech. Kdo jsi, kde jsi, kudy ven? Paměť zdechla, čert ji vem." Varování: v komentáři hrozí nebezpečí srážky s asteroidy, hemeroidy a spoileroidy! Nejprve test z učiva fyziky: Co obsahuje kosmické vákuum? A) minimálně 1% kyslíku, B) prd, resp. vůbec nic, C) cca 99% happy endu. A nyní matematické okénko. Kosmická loď letí 12 let, za tu dobu urazila 95000 kilometrů (info zaznělo ve filmu). Jakou rychlostí letěla? (12 let = 105120 hodin, 95000 km děleno 105120 = 0,9037) Raketa letěla rychlostí ani ne 1 kilometr za hodinu. Tvl, to by to kosmonauti urazili šestkrát rychleji pěšky :-)). A tak si tady matematicky, fyzikálně a momentálně mentálně zaostale blbneme, Na hraně logiky, ale dlužno říct, že docela zábavně a napínavě, při namáhání zbytků šedých buněk mozkových (ty při nedostatku kyslíku rychle odumírají) a pátrání po psychopatovi, který naši chudinku unesl, zdrogoval a šoupnul pod poklop, do techno rakve. ()
Po Utajenom pasažierovi pre mňa ďalšie príjemné sci-fi prekvapenie v poslednej dobe od Netflixu. O aký typ sci-fi ide, sa však dozvieme krátko v polovici stopáže, kedy sa vyložia karty na stôl. Nie však všetky. Počas sledovania si budete vytvárať viaceré teórie, kde je pes zakopaný, a je dokonca možné, že vo svojej podstate bude väčšina z nich správna, len skombinovaná do jedného celku. Poteší príjemný future dizajn, naopak ma zamrzelo, keď sme sa dozvedeli rok narodenia hlavnej postavy a tak sa dal celý príbeh aj časovo zaradiť. Je to trochu škoda. Taktiež posledný záber rozdelí publikum na dva tábory, či bol skutočne potrebný. Ja som zaňho rád, predsa by som mal len pocit, že som bol o niečo ukrátený. ()
V mezích klaustrofobických filmů se nedá hýřit originalitou, protože když jste zavřený v bedně, ať už jde o dřevěnou rakev nebo luxusní kryokomoru, důvodů proč by jste tam měli bejt není zrovna hodně. Přesto Aja dokázal v rámci žánru překvapit, i když u toho vykrad minimálně tři filmy (nelze jmenovat, protože by to byl spoiler). Je to umně natočeno, s dobrou kamerou, výbornou Melanie Laurent a se slušným soundtrackem. Divák filmem protřelý, s průměrnou zálibou v vědu, ale odhadne všechny zásadní zvraty chvíli před tím, než k nim dojde. I tak v rámci tvorby Netflixu solidní čtyřhvězdí. ()
Zajímavý francouzský klaustrofobní sci-fi snímek s Mélanie Laurent. Kromě ní tam vlastně nikoho pořádně neuvidíme. Celé se to odehrává v kryokomoře. Naše hrdinka se vzbudí a vůbec nic si nepamatuje. Neví, co se kolem ní děje, ani kde je. Komora jí taky není moc nápomocná. Postupně se snaží orientovat a za pomoci střípků si skládá celou skládačku dohromady. Dojde tam ke dvěma docela zajímavých zvratům a ty určí další vývoj děje. Celou dobu děj graduje díky neustále se snižující hladině kyslíku v komoře. Je to dost komorní a zároveň chytré. Na evropský snímek super. "Provádím eutanázii." ()
Čekala jsem to zdlouhavé a nudné, nicméně mě to celkem dost potěšilo. Hlavní a jediná aktérka zvládla svou roli více než dobře a její myšlenkové pochody byly taky skvělé. Bavilo mě, jak se člověk dozvídal informace stejně postupně jako ona, čímž to bylo napínavé a zajímavé. Konec nic moc. ()