Muž na radnici

Na tomto seriálu se v celé své odporně nahé kráse ukazuje, že Jaroslav Dietl s Evženem Sokolovským si v životě před touhle epikou moc nezasouložili a na rande jim kvanta roztoužených žen rovněž nepřiběhla. Jak jinak si totiž vysvětlit tu obrovsky neumětelskou práci s lidskou sexualitou či emocemi spojenými s milostnými pletkami. Pokud se dobře zaměříte na vztah otce a dcery (Buchvaldek/Steinmasslová), musíte po pár dílech dojít k jasnému zjištění, že je něco incestního v obci Kunšát. Ještě štěstí, že je tu spousta jiných fascinujících motivů. Na začátku sedmdesátých let totiž ve straně ještě sedělo velké množství bezvěrců spoléhajících na osidla byrokracie a nekonečné schůzování. K tomu, aby se česká společnost panelizovala bylo zapotřebí rázných jedinců bez starých vazeb, kteří neustále něčemu nerozuměli, ale všechny ty uměle vytvořené překážky dokázali překonávat s lidskostí sobě vlastní. Buchvaldek tak splňuje ideál předsedy MNV, za kterým můžete přijít s požadavkem na dekret na bydlení, ale také si s ním poté dáte v hospodě jedno pivo, protože je to člověk, kterého máte díky jeho prostoduché dobrosrdečnosti chuť neustále hladit po rozkroku. Co na tom, že je celý Muž na radnici technicky odfláknut stejně, jako poslední pětiletka. Tvrdé svícení a snímání přes objekty, jehož vrcholem je konsternovaný záběr přes pokojovou rostlinu, dodává schůzím takový ten upoceně tesilový odér místností bez oken, cigaretového kouře a skupinové onanie. Monolit doby, který je třeba ukazovat ze dvou důvodů. Pro prohlédnutí filmových fanoušků, kteří si myslí, že Jaroslav Dietl byl dobrý scénárista a pro ty ostatní, aby si uvědomili, v jakých sračkách, i v té neuvěřitelně pokroucené umělé realitě, v republice Kunštát žili. (index zábavnosti seriálu 4/5) (10.03.2010)

Tak to je asi nejslabší od Dietla, málo uvěřitelné postavy a jejich příběhy. Jedná smutná hvězdička (za ukázkový postoj ke kouření), a to jsem fanoušek Ženy za pultem i Inženýrské odyssey. Nějak mi nesedělo, jak "obyčejní lidé" soudruha pořád od plic seřvávali. Já si z komunismu pamatuju něco jiného... (02.11.2012)

Nejsem zastáncem automatického zatracování komunistických seriálů. Zajímalo mně, co se tenkrát točilo, a tak jsem celý seriál shlédl. Samozřejmě,že je plný ideologie, ale pokud jste schopni tuto ideologii rozlišit, tak pak musím dát jednu hvězdičku. Když jsem četl komentáře ostatních hodnotících, tak jsem se seriálu bál. Že to bude seriál naprosto o ničem, plný vaty a bezduchých dialogů. Překvapilo mně,že tomu tak nebylo. Musím uznat,že pan Dietel se dokázal poprat i s takovýmto nezáviděníhodným tématem. Je sice pravda,že pokud se koukneme na seriál jako celek, tak musíme konstatovat, že kdyby nebyl natočen, tak by se vůbec nic nestalo. Každopádně já ho beru jako odraz doby ve které vznikl. A ještě jedna poznámka závěrem ... pokud bych srovnal tento seriál s tím, co se v dnešní době točí a předhazuje divákům, musel bych přidat jednu hvězdu, protože ruku na srdce ... v záplavě Růžových zahrad a Ulic by musel člověk říci "zlaté komunistické seriály". (21.12.2011)

Serál10x lepší než obludnosti, které se točí dnes a popravdě, přes všechnu tu propagandu a stalinismus je velmi snadné představit si, že by se odehrával v dnešních dobách, problémy totiž dost často přetrvávají a český marasmus věčné nespokojenosti, klikoleštění a neschopnosti pokračuje i v 21 století. Lidské vztahy jsou zpracovány velmi korektně a pana Bavora nemůžete nemít rádi, je to totiž takový ten vysněný profil poctivého politika, který tolik chybí na našich radnicích i dnes.... (20.04.2011)

Bože, to je tak stupidně naivní seriál, až je z toho dramatu komedie. Bavor, socialisticky správně uvědomělý muž, který neustále podivně vzdychá, trpí, ksichtí se až hamba a při tom zvládne (prakticky proti všem obyvatelům města) přestavět starý, po staletí vznikající Kunštát na ikonu socialistické společnosti poseté nádherně šedými paneláky! Aneb proč žít v krásném rodinném domě, když můžu mít panelák? No jak se tomu ti lidi jenom mohli bránit??? :D Teď vážně, osudy Františka Bavora byly úletem už v tom roce 1976, protože podle toho, co vím od rodičů, věřili příběhům Bavora a všem těm postavám snad jen stoprocentně zarytí komunisté a zbytek národa se večer co večer řehtal u televize. Takže jednu hvězdičku za tu skvělou (nechtěnou) satyru. (28.12.2011)