Horizont události

Dobře obsazený, vizuálně nabušený, znepokojivou atmosférou dýchající a krví nasáklý efektový akční sci-fi horor, při kterém si nemůžete nevzpomenout (nejen) na Vetřelec (ještě očividnější koncept gotického hororu přeneseného do vesmíru, Weir a posádka ve společenské místnosti, poslední scéna) a Hellraisera. Scéna, v níž Laurence Fishburne zachraňuje člena své posádky, co vyskočil bez skafandru do kosmu, je nářezová. Chci vidět studiem ztracenou původní drsnější 130 minutovou verzi a chci zpět toho starého Paula Andersona! (02.01.2008)

Je neuvěřitelný, že člověk co vyplodil AvP dokázal natočit i něco hlubšího a s celkem inteligentním a zajímavým příběhem. Než začne vyvražďovačka, tak je to tak napnutý, že kšandy by to nevydržely. Potom už je to celkem klasický, ale přesto ještě dost zajímavý. Z celýho filmu je cítit inspirace jinými slavnějšími snímky. První část je velice podobná Vetřelci. Nikdo neví, co se děje, tempo je pomalý, zlo jen občas letmo blikne. Vyvražďování je dost podobný tomu z mnoha známých vyvražďovacích horrorů. Záporák jako kdyby vypadl z oka Pinheadovi z Hellraiseru. Pravda, konec není takovej, jak by si divák podle atmosféry zbytku filmu přál, ale i tak je to dost kvalitní dílko navíc podpořené dobrými hereckými výkony. Sice předvídatelné nejen co se týká závěru, ale i tak. Pár logických kopanců (ta nahrávka, kterou se nepodařilo rozluštit přístroji, ale sluchem ano) tomu moc neublíží, protože nejsou až tak zjevný. Dobrý kvalitní SF thriller, kterej se nemusí za nic stydět. (07.10.2006)

Po zhlédnutí se neubráním srovnání s Resident Evilem. Anderson od té doby neposunul svou režii ani o kousek dále a stále se vyžívá ve svých drásavých lekačkách ve chvílích největšího klidu, na kterých staví primární článek filmu. Tyhle dva filmy jsou si podobné tak moc, že pro režiséra jistě nebyl problém střihnout si Horziont ještě jednou...jenom v podzemí. Jsem mimochodem sám, kdo si té strašné podobnosti všiml? Ale zpět, nehodnotím Resident Evila, nýbrž Horizont. Abych řekla pravdu, nenudil jsem se ani chvilinku a i když mi celkem pěkně stylizovaná sci-fi říznutá peklem tématicky ke konci už vůbec neseděla, herecké obsazení a trocha absurdně pomrkávací nadsázky nakonec zmohla to, že jsem tenhle kousek nehodil do smetí. Přesně takhle si představuji film na sobotní večer na Nově... (25.02.2003)

Nejzajímavější sdělení z filmu je princip ohnutého pijáku. Princip ohnutého pijáku totiž vysvětluje, jak se nejrychleji dostat z toho špinavého smradlavého bodu A, totiž Země, do tajemného neznámého bodu B, kdesi na konci vesmíru. Prostě ohnutím toho prostoru, té neskutečně šíleně velké vzdálenosti, která by za jiných okolností trvala překonat tak nepředstavitelně dlouho... a to je co říct, se kurevsky velká loď v mžiku objeví milion let v kosmu. Pak film vygradoval v jakýsi horor, který pak chtělo napodobit ještě mnoho dalších filmařů, ale to s tím pijákem v hlavní roli se mi opravdu líbilo. Liberate tuteme ex inferis mi ale také utkvělo v hlavě jako khůl hlas ze záhrobí. Podle nejmenovaného zdroje ale mělo být správně latinsky řečeno: libera tutemet ex inferis. (18.05.2012)

Liberate tuternet ex infernis! Vůbece se nedivím, že po tomhle filmu svěřili Andersonovi režii Alien vs. Predátor (to, že to dopadlo tak jak to dopadlo, je věc jiná). Já bych to totiž udělal taky. Snad žádný film od Cameronových Vetřelců totiž neoplývá tak skvělou space hororovou atmosérou jako právě Event horizont. Béčkař Anderson se neuvěřitelně pochlapil a už od samého začátku drží diváky přikované hluboko do sedaček. Nápad s lodí, která cestuje skrz prostor a čas, ale proletí při tom samotným peklem, působí navíc dostatečně děsivě a pro neznalce sci-fi (jako třeba mě) taky hodně originálně. Škoda jen, že tomu ke konci trochu dochází tempo a jako vždy se zachrání "ti nejhezčí" a nejukecanější. (07.07.2007)