Insomnie

Chtě nechtě musím srovnávat se stejnojmenným americkým remakem, který jsem viděl dříve. Příběh je až na několik detailů totožný, ale řekl bych, že tentokrát v pomyslném klání zvítězili Američané, a to především díky Al Pacinovi, který zahrál hlavní roli o dost lépe než Stellan Skarsgård. Navíc v norském originále bylo hodně hluchých míst. Ale i tak dávám 4*, protože je to film, který rozhodně stojí za pozornost. Má-li ale někdo na výběr, doporučil bych verzi Made in USA. (15.02.2008)

Keby bolo prepojenie dvoch "najdôležitejších" postáv, poňaté reálnejším spôsobom, zrejme by som vnímal vyobrazenie morálnej dilemy, či postupný prechod do šialenstva výčitiek, prijateľnejšie. Lenže ono sa to (navyše) v poslednej tretine začalo uberať tak absurdným spôsobom, že tretia hviezda je v tomto prípade pre "Nórov" medailou za "statočnosť". Čakal som viac ... (16.05.2017)

nejprve vysvětlím vlastní polohu, protože jde o potřebný kontext. prvně jsem viděl tento norský originál a přitom se těšil na Nolanův film. zjištění, že jde o jiný film téhož jména následovalo zklamání. po pár měsících jsem dostal příležitost zhlédnout Nolanovu slavnou Insomnii a po pár minutách od začátku, kdy už bylo naprosto zjevné, že jde o remake předchozího a já tudíž přicházím o všechna překvapení, jaká příběh snad mohl nabídnout, přišlo zklamání druhé. upřímně, ani původní Insomnie mě vůbec nenadchla, ale po zhlédnutí Nolanovy průměrné zbytečnosti jsem v ní některé filmové půvaby nemohl neobjevit. /// příběh je o ztrátě sebe sama ve spleti vlastních lží. policista zfalšuje důkaz, aby ochránil sám sebe před možnostmi dvojího výkladu toho, co bylo jen tragickou nehodou. zatímco původní film klade důraz na postupné vrstvení lží a pomalý a nenávratný propad pod úroveň vlastního svědomí, remake se v duchu přístupnosti filmu komukoliv pokouší tento motiv maximálně zjednodušit, jedna chyba, jedna lež, jeden následek. zatímco originál velmi znepokojivě představuje šablony 'klaďas' a 'záporák' vpravdě jako pouhé nálepky, které nejenže nemusí odpovídat skutečnému stavu, ale mohou označovat dokonce i zdánlivý protiklad, remake tuto působivou cézuru nahrazuje pouhou nicotnou relativizací skrze svědomí zpytujícího a nespavostí trpícího vyšetřovatele. mimochodem, Al Pacino v této roli podal více než slušný výkon, což je jeden z mála kladů, které bych Nolanovu remaku přiznal. oproti němu je Stellan Skarsgård amorálnější, hlouběji přesvědčený, že účel světí prostředek, je to mrákotná stvůra, budící ten dojem, že sama dávno zapomněla účel svého povolání. zato Al Pacinova postava je tragická pro vědomí svého morálního selhání, pro plné uvědomění si svého svědomí a pro chápání úlohy policisty ve společnosti právě tak jako zrádných úskalí této práce. Al Pacinův vyšetřovatel, ač se mu to nedaří, touží být ve své práci lepší, je hnán snahou po sebezdokonalení (pozitivní příklad divákovi), které odporuje jeho psychologický rozklad. to úsměvné americké moralizování bych snad i přehlédl, kdyby tak drze neprotiřečilo pravému duchu přejatého příběhu o rozdílu podstat povahy dobra a zla v realitě a v obecném povědomí. morální úpadek "hrdiny" je totiž ještě více převážen pochopitelností činu "antihrdiny", která se ukáže být bolestivě zřejmá, když se svému protivníku ve vší upřímnosti přizná a ten paradoxně zrůdný čin ve vší jeho ne/přirozenosti popíše. další vážný problém vidím při porovnání závěrů obou filmů, kde v remaku dochází k vykoupení smrtí a předání "poselství" hloupému divákovi v podobě rady: "držte se vždy vlastního svědomí", pak v originále celou tu elegii odvane vítr, stopy zahladí příliv a mnohem varovnější demonstrací svědomí je skutečnost, že by bylo jedinou doménou ozvěn tragických událostí a hrdina by s nimi sám musel do smrti přežívat, kdyby ovšem takové svědomí měl. (18.01.2011)

Platí naprosto stejná věc, kterou jsem psal v jiném komentáři. Stejný nebo lépe řečeno skoro totožný příběh, tentokrát však viděno dřívější „ severské“ zpracování. Tím ale veškerá podobnost s předchozím komentem končí. Insomnia není rozhodně horší, než jeho slavnější, americký pokračovatel. Nehrají zde sice hvězdy typu Al Pacina, Robina Williamse, či Hillary Swank, tohle vše vynahradí bohatě ostatní důležité faktory. Je to hlavně opět výkon Stellana a jeho vnitřně rozpolceného hrdiny, jehož svědomí není zdaleka čisté, jak by se asi na vyšetřovatele vražd být mělo. Dále jsou to sice málo známí, ale dobří herci v ostatních rolích a v neposlední řadě celkové zobrazení, tohoto severského dramatu, které je naprosto věrohodné, od začátku, až do hodně povedeného konce. Kdybych to měl nějak sesumírovat, Stellan si tímhle filmem s definitivní platností řekl o místo, v mojí topce herců, což je k jeho výkonům, naprosto zasloužené. A to mě s ním tenhle týden ještě minimálně dva filmy čekají. Pak si ho možná nalepím na zeď :-) (07.09.2015)

Popravdě mě nějak zvlášť neokouzlil ani americko-kanadský remake, který jsem před lety viděl jako první. Už tehdy jsem s tím příběhem měl problémy a tady tomu bohužel nebylo jinak. Normálně mám skandinávskou tvorbu velmi rád, některé jejich krimi thrillery nebo i horory patří mezi nadprůměrné záležitosti, ovšem tato hodně průměrná kriminálka mezi ně nepatří a nikdy patřit nebude. Tempo příběhu bylo místy dost uspávající – doslova mě pálili oči stejně jako hlavního hrdinu a bojoval jsem se spánkem. Našlo se tu několik povedených scén (pasáží), které měly slušnou atmosféru a herecké výkony taky nebyli špatné, pár nahých děvčat ani to ovšem film jako celek nezachránilo od zcela průměrného ohodnocení. Viděl jsem mnohem -mnohem lepší skandinávské krimi dramata/thrillery než je Insomnie. (23.02.2022)