Cotton Club

Čtyři, za charleston, jazz, a dabing. Vašut na Gera je trefa, i když filmu dominuje chraplák Pava Pípala (nejlepší obsazení!) v postavě Francouze. Je to hodně výpravné a asi to tak FFC (v titulcích jen jako FC) také zamýšlel, jako pomník době, hudbě a životní etapě východní Ameriky. Překážely mi tam některé postavy a s nimi spojené lajtmotivy, například za všechny stepař Hines (Kaiser na něj další trefou). Atmosféru rozbíjela hudební čísla, pokud se chtěl FFC tímto filmem přiblížit žánru noire, pak se nepovedlo. Závěru chybí gradace, nejasná je hlavní postava, divák nemá komu fandit (milostné lince? Vždyť se objevuje a na dlouho mizí). Chybí tomu dost, ale pozitiva jsou vypsána v první větě. (16.04.2016)

Další variace na téma "Život a divadlo jedno jest". Alespoň že to Coppola v závěru přizná, přičemž po nás chce, abychom se "hluboce" zamysleli, zda ta prohibiční gangsterská mytologie je pravdivá či ne. Stepování dokonalé, ale proč to musí být rámováno dialogy na téma sociální postavení černochů? Scéna v "pánském" černošském klubu s vysloužilým, ale stále válícím stepařem je tak barvotisková...no ono je to vůbec takové mile barevné a nenáročné. (15.09.2008)

Po velkolepém Kmotrovi přišel Francis Ford Coppola s o poznání komornější gangsterkou, která se po většinu času odehrává v Cotton clubu-ráji na zemi, kde alkohol teče proudem a kde tančí ty nejkrásnější dívky a mezi tím hraje na trubku sice nevýrazný Richard Gere, ale ve své podstatě to vůbec nevadí, protože to trochu sedí k charakteru jeho postavy a hlavně příběh není to hlavní o co v Cotton clubu jde. Tenhle film stojí především na skvěle zvládnuté atmosféře podpořené výbornou hudbou a silné vizuální stránce, kdy Coppola dokázal prácí se střihem a kamerovou navodit dokonale dobovou atmosféru a kdyby ten film nebyl barevný a nehráli v něm herci, které znám, tak bych možná klidně tipoval, že byl natočený někdy ve 30./40. letech. Navíc je tu krásná Diane Lane, drsný Bob Hoskins a mladý Nicolas Cage, kterého jsem tak viděl po dlouhé době dobře hrát. Takže poctivé 4* (23.05.2008)

Podobně jako pozdější Coppolův Dracula. Technicky dokonalý film (ta finální scéna se stepem a střelbou je nezapomenutelná), který se drží spíš na povrchu a nedaří se mu zcela dostat do nitra postav. Výjimkou je Hoskinsův gangster a jeho pomocník v podání Freda Gwynna - jejich shledání po vynuceném odloučední tvoří asi nejdojemnější moment z celého filmu. (11.04.2011)

Výprava úžasná. Atmosféra na člověka přímo dýchá (dovedu si představit, jaké kouzlo tenhle film může mít na velkém plátně). Ale něco chybí a něco přebývá. Během sledování jsem měla čas uvažovat nad spoustou věcí, včetně toho, zda jsem nezapomněla zavřít ledničku, což se mi u filmu už dlouho nestalo. Délka Cotton clubu je nepřiměřená obsahu. Než se stane něco, co vás vytrhne ze zamyšlení, musíte si holt počkat. Mezitím vás bude bavit stepování, Gereova hra na trubku a kabaretní zpěv. Pokud by titul byl uveden jako gangsterský film/dokument zřejmě bych neměla co vytknout, jestliže ovšem namísto dokumentu o Harlemu a jeho kabaretním podsvětí čekáte film, pak je něco špatně. Obsazení Richarda Gerea mi taktéž nesedlo. (Nikdy bych nevěřila, že Gere může být neschopný nějakou roli zahrát, ale v tomhle případě byl vážně mimo, byl jaksi ztuhlý a měl manýry divadelního herce) Nicolas Cage to sice občas zachránil, ale přesto, když člověku nesedí hlavní postava... škoda mluvit. Tři hvězdy tedy za výpravu, skvěle podanou atmosféru a kabaretní výstupy, které určitě lidem, kteří ke kabaretu-jazzu-stepování mají jakýsi vztah, musí učarovat. Mínus dvě hvězdy za obsazení, zdlouhavost. (29.01.2010)