Návrat do Modré laguny

Dvojka rozehrává znovu úplně to samé, jen sterilněji a ještě plytčeji (ano, je to možné). Příměji, pěkně "hopem" se zaměřuje na naivní dospívající sexualitu z červené knihovny, jelikož tohle mělo minule největší úspěch; plus ještě přidává povrchní střet se sešněrovanou, zkaženou civilizací. Nicméně nenudí a reklamní obrázky rajského ostrova vykresluje krásné. (11.04.2023)

Jedenáct let po třetí filmové verzi příběhu irského literárního autora Henry De Vere Stacpoolea filmoví tvůrci opět dostali nápad se k tématu vrátit. Další remake? Ano i ne. Záleží na tom, jak se to vezme. Příběh nazvali Návrat do Modré laguny a přímo navazuje tam, kde snímek Modrá laguna skončil. A hned v podstatě přišel šok pro ty, co si mysleli, že trojice uvízlá v loďce bez pádel v širém oceánu byla zachráněna. A další šok přichází v následujících minutách, neboť v tu ránu jakoby měli diváci Déjà Vu. S drobnými změnami se začne odvíjet ta samá etuda. Takže koncept předchozího snímku je tentokrát stlačen na polovinu, aby se navázalo děním, v uvozovkách, novém. Ano, skutečně v uvozovkách, poněvadž je to kapitola, která se původně ještě týkala původní dvojice, jak ukazuje verze The Blue Lagoon. Tohle právě tvůrci v remaku Modrá laguna vynechali. Takže docela vyčůraný tvůrčí majstrštyk. Scénář vzhledem tomu budiž katastrofální. Nejen v onom brutálním zkrácení ohledně dospívání dětí, kdy opět poznávají sami sebe a vzájemně se posmívají, což pobaví snad jen puberťáky, ale hlavně v dialozích. To opravdu trhá uši. Romantika se jaksi tentokrát nekoná, humor už vůbec ne a nějaké napětí ohledně druhé poloviny snímku skřípe více, než je zdrávo. Takže co s tím. V podstatě nic. Snad jen doporučit onu zmiňovanou verzi The Blue Lagoon, která má samozřejmě také určité chybičky, ale už v samém zárodku vývoje děje je prostě nesrovnatelně lepší. Tady tvůrci udělali koncept celého příběhu dvougenerační a to zcela bez logiky. Ne, tento snímek lze považovat za naprosto zbytečný. (25.12.2021)

Hoci jednotka vyvolala slušný poprask a ešte slušnejšie tržby, rafinovaným hollywoodskym tvorcom trvalo 11 rokov, kým prišli na to, ako na ňu nadviazať bez remakovania. A tak vznikol sequel (hoc miestami naozaj vyzerá skôr ako remake). Môže to znieť absurdne, ale keď to vyšlo Čeľustiam 2 alebo Smrtonosnej pasci 2, prečo nie im? Vskutku sa s tým nebabrali: začíname hneď na konci jednotky. Úvod dvojky je v podstate zopakovaný koniec jednotky, ale nanovo natočený (!) s úplne inými hercami (!!). A, to najmä, s diametrálne odlišným vyznením (!!!). Jednotka končila tým, že loď objavila čln, otec sa pýtal námorníka, či žijú a dostal poetickú odpoveď: „Nie, len spia“. V dvojke táto scéna vyzerá úplne inak, postava otca sa ak som to správne pochopil vytratila do neznáma a rovno je explicitne ukázané, že obaja sú mŕtvi. Vidíme záber na ich chrbty a zadky, čo je síce vskutku nedôstojné cameo, na druhej strane šikovný spôsob, ako ušetriť na hercoch z jednotky, ktorí ostatne beztak zostarli, keďže 11 rokov je 11 rokov. A kto si bude pamätať nejaké zadky (a chrbty). Prežilo len dieťa. Našťastie, na lodi, ktorá ich čln objaví, sa náhodou nielenže nachádza dieťa č. 2, ale dokonca opačného pohlavia! Proste, zázrak. Samozrejme následne aj táto loď stroskotá a začíname odznova. Azda len s tým rozdielom, že deťom nerobí spoločnosť opitý námorník s dobrou náladou (ten je umne zlikvidovaný už v začiatkoch), lež starostlivá žena, ktorú hrá herečka s brutálnym priezviskom Lisa Pelikan. Randal Kleiser už len produkoval, o réžiu sa tentokrát postaral William A. Graham (Vraždy dievčat z kalendára), ale ono je to zajedno. V dvojke sa nachádza o čosi viac kanibalov a bavilo ma to podobne, ako jednotka, ale prestalo ma to baviť ku koncu, kedy sa počet obyvateľov ostrova rozrástol a dej sa začal uberať limonádovo-telenovelovým smerom, ktorý som fakt neocenil. Palec hore dávam za kasting, ktorý mi pripadal ešte sympatickejší, ako v prvej časti; najmä Milla Jovovich s tými svojimi šteniatkovskými očami je vskutku na zožratie. (19.12.2004)

Je mi jedno, že tu skoro nikdo nedal 5*! Koukala jsem na to snad pokaždé, když to dávali v televizi. Kdybych to viděla dneska, asi bych to považovala za pěknou blbost, ale tehdy to pro mě byla opravdu srdcová záležitost. Nejsem si jistá, zda mi dokonce neukápla slza. Je zajímavé, že mi v paměti utkvěl především ten milostný příběh, žádné poučky o civilizaci či necivilizaci. Prostě romantika...(možná spíš romantika pro dvanáctileté holčičky, v rámci zachování ideálu v mé mysli se na to už radši nikdy nepodívám) (22.05.2011)

Originálna Modrá lagúna je pre mňa kultový film, ktorý som ako decko pozeral aj trikrát za týždeň. Bolo (aj je) to dobrodružné, napínavé a romantické zároveň, prote kvalitný film. O to viac ma bolí pozeranie tohto pokračovania, ktoré ani neviem načo vzniklo, lebo podľa mňa na to nebol dôvod. Scénar síce naväzuje na predošlý diel ale v takej plytkej rovine aká sa len dala. Inak je prešpikovaný klišovitosťami a scénaristickými trikmi hodiacimi sa do najhoršej adaptácie od Pilcherovej alebo Steelovej. Príbeh načisto stagnuje a kopíruje až na pár scén svojho slávneho predchodcu čiže záver sa dá pre znalcov jednotky odhadnúť po piatich minútach. Najväčšie zlo v tomto filme je neškodný pirát čo chce získať jednu poondiatu perlu. Za zmienku tu stoja iba zábery na panenský ostrov v tichomorí pri ktorom sa dá dobre snívať o podobnej dovolenke a mladá a pekná Milla Jovovich, sporo odetá skoro selý film. Inak je to trapas jak svet a žiadne poriadne dobrodružstvo napätie nečakajte. Romantické je snáď len posledné rozhodnutie Richarda a Lilly zostať na ostrove a neoddať sa materialistickému svetu ale zostať skromní a žiť jeden pre druhého. Klincom sú potom už len znova kopírujúce zábery jednotky na plávajúce decko ako z obalu ´Nevermind´ od Nirvany. (13.10.2007)