Návrat do Modré laguny

Když vidím to hodnocení tady, mám prostě pocit, že tse musím obhájit. Nechápu to nízké hodnocení. V porovnání s většinou amerických stupidních romantických komedií, které jedou veskrze podle jednoho osvědčeného scénáře, je tenhle film na úplně jiné úrovni. Nenásilně navazuje na děj první Laguny, herci skvěle zapadají do prostředí, v jakém se ocitli a ačkoli se jedná o sladkobolnou romantiku, vcelku realisticky vykresluje chování postav spolu s problematikou dospívání - stud, zkoumání vlastního těla, žárlivost, potřebu chránit, vzdor a vztek. Na tomhle filmu by se dala učit sexuální výchova. Nehledě na fakt, že se film nesnaží být vtipný (což je za mě plus) a dokáže nás na tu hodinu a půl odpoutat od reality a dá nám zavzpomínat na první lásky, nevinnost, čest a hlavně pocit svobody. Nejedná se o nic světoborného, ale v záplavě kriminálek, Ordinací v růžové zahradě a akčních superhrdinů sena to krááásně kouká. (03.09.2014)

TV/// Obsazení 7/10 Děj 4/10 Hudba 7/10 Efekty 6/10/// +herci, v pohodě hudba -příroda rozhodně tolik nevynikla, dialogy, příběh/// A příběh pokračuje… ale jsem trošku na rozpacích. S příběhem si scénáristé pohráli podle potřeby, aby nám mohli naservírovat děj o nějakých 15 let později se stejným obsahem, jen s jinými herci. Kamera se hlavně zaměřuje na hlavní představitelku a proto tolik nevynikne příroda. Hudba je totožná s minulým filmem. Co v ději překvapí, tak ke konci příjezd lodě na ostrov a následné události. To je pro tento film nový prvek. Jinak je ale film velice plochý, okopírovaný, nezapamatovatelný ale hlavně díky trapným dialogům občas i nekoukatelný, nebo přesněji neposlouchatelný. Nemá to takový náboj jako předchozí film. No alespoň končí dobře./// Celkem 56%/// (18.07.2007)

Jedenáct let po třetí filmové verzi příběhu irského literárního autora Henry De Vere Stacpoolea filmoví tvůrci opět dostali nápad se k tématu vrátit. Další remake? Ano i ne. Záleží na tom, jak se to vezme. Příběh nazvali Návrat do Modré laguny a přímo navazuje tam, kde snímek Modrá laguna skončil. A hned v podstatě přišel šok pro ty, co si mysleli, že trojice uvízlá v loďce bez pádel v širém oceánu byla zachráněna. A další šok přichází v následujících minutách, neboť v tu ránu jakoby měli diváci Déjà Vu. S drobnými změnami se začne odvíjet ta samá etuda. Takže koncept předchozího snímku je tentokrát stlačen na polovinu, aby se navázalo děním, v uvozovkách, novém. Ano, skutečně v uvozovkách, poněvadž je to kapitola, která se původně ještě týkala původní dvojice, jak ukazuje verze The Blue Lagoon. Tohle právě tvůrci v remaku Modrá laguna vynechali. Takže docela vyčůraný tvůrčí majstrštyk. Scénář vzhledem tomu budiž katastrofální. Nejen v onom brutálním zkrácení ohledně dospívání dětí, kdy opět poznávají sami sebe a vzájemně se posmívají, což pobaví snad jen puberťáky, ale hlavně v dialozích. To opravdu trhá uši. Romantika se jaksi tentokrát nekoná, humor už vůbec ne a nějaké napětí ohledně druhé poloviny snímku skřípe více, než je zdrávo. Takže co s tím. V podstatě nic. Snad jen doporučit onu zmiňovanou verzi The Blue Lagoon, která má samozřejmě také určité chybičky, ale už v samém zárodku vývoje děje je prostě nesrovnatelně lepší. Tady tvůrci udělali koncept celého příběhu dvougenerační a to zcela bez logiky. Ne, tento snímek lze považovat za naprosto zbytečný. (25.12.2021)

Na začátek musím konstatovat, že oproti jedničce jsou oba protagonisté o poznání pohlednější. Když si od prvních záběrů panenské přírody řeknete, že jste nad filmem povzneseni, tak funguje jako slušná zábava a místy jsem se nasmála! Například první menstruace je ještě vtipnější než v jedničce, k tomu přidali první ranní erekci, to v kombinaci s nechápavými naivními obličeji herců u mě vyvolalo salvu smíchu. Scéna s přirovnáním pohlavního aktu k páření leguánů je k popukání, nebo když Lilli závidí Richardovi, že může při čůrání mířit na list manga. Ovšem najde se tu i dramatičtější stránka - a to docela drsná. Když nemocná matka popisuje dětem, jak hluboko mají vykopat hrob a jak ji pohřbít, až zemře. Vývoj děje v podobě příjezdu civilizované slečinky Sylvie, která se úporně snaží svést Richarda nenabere sice žádný nečekaný spád…Ovšem když se oběma milencům snaží u večeře vysvětlit pojem „nudit se“ a vzápětí tvrdí, že se na ostrově dozajista museli nudit, nahodí Richard naprosto odzbrojující (čti: na hranici snesitelnosti) pitomě-naivní pohled, že oni ví, jak se zabavit. K tomu se později přizná stupidní větou, že se páří, kdykoli se jim zachce. Ostatně co by tak celé roky mohli na ostrově dělat, že:D. K tomu všemu přimíchejme trochu Čelistí, další (nebezpečné) obyvatele ostrova ze Ztracených, šikovnost vše si obstarat z Trosečníka a máme tu guláš na tři sběračky:P. (26.09.2008)

Ve své době tj. Po revoluci 1989 to byl cool film o paradoxech civilizace a její morálky. Honit se za mamonem, doprovázející chamtivost a pokrytectvi což bylo pro chudé a trapně se cítící v cizině se slabou korunou, Čechy téma číslo 1. Zde nezkažení mladí lidé vyrůstající v harmonii a čistou morálkou v konfrontaci s připlujici zástupci civilizace. To vše zabalené do pro našinec zvyklé tak na špinavou pláž od toalatáku a vajglů v Bulharsku, rajské pláže Tichomoří. Dnes ten film již nikdo ani nepochopí proč ho před 30 lety všichni na VHS žrali… (07.08.2022)