Prci, prci, prcičky

Dneska už kultovní záležitost,která kdysi odstartovala éru podobně laděných filmů o partě pubošů,pro které je hlavní téma filmu zasunout,vysunout,vylízat,vykouřit,zabránit,ztrapnit,chlastat a atp.Když film vyšel mlátila s náma puberta a hojně sme vyráželi do kin,pamatuju se,že ani tehdy mě Prcičky ale nijak zvlášť nebavili,na filmu sem nejvíc ocenil souboj Stifler/Finch a neskutečně šukézní Shannon Elizabeth,která se tehdy stala vlhkým snem nejedno pubescenta.Jenže spousta vtipů byla spíše postavená na zoufalosti hlavního představitele a tenhle styl humoru je občas spíš traný,např. ´´kultovní´´ scéna s prcáním koláče,podle které se vlastně celá série jmenuje,mě přišla fakt imbecilní,protože takhle zoufalej snad nebyl nikdy nikdo.Je mi jasný že fandové prciček do teď i v dospělosti roní slzy smíchu nad takovými zhovadilostmi ale první díl prciček zestárl asi nejvíc a umě vždycky vedl Road Trip.Uznávám ten film jako Matku/Otce takových filmů,ale už se u něj moc nenasměju.60% (20.04.2012)

Chtěl jsem dát o stupeň míň, ale pak jsem si uvědomil, že jsem na tom vlastně vyrostl a že to je kult. Právě tady jsem si oblíbil především Scotta a Coolidge. Strýc říká, že jsem podobný Biggsovi, asi to bude tím, že máme stejnou barvu vlasů pár prvků na ksichtě možná taky je, ale doufám že né moc, protože to není zrovna pornoherec :D (11.08.2012)

Matka (Stifflerova) žánru obhroublé teenagerovské komedie. A Matka dosud nepřekonaná. Ačkoli jde o vyloženě komerční a popkulturně založené dílo naprosto zkreslující realitu, z kterého intelektuálům spadne baret, já se skvěle bavil! Výborné vtipy, hlášky, postavy, perfektní muzika, spousta nádherných holek a geniální Eugen Levy!...Samozřejmě to ale není nic převratného a chvilkama to je až trapné, převážně vtipy ve kterých figuruje nějaká tělní tekutina. Přesto ve srovnání s jinými komediemi podobného ražení jsou Prcičky bezkonkurenční. (17.01.2008)

Podle mě je to jen jeden z mnoha nechutných a nechutně humorných absolutním záchodovým humorem oplývajících filmů. Blbost o ztrátě panictví po americku, která bohužel staví na konfrontaci dvou základních nejjednoduších součástí vulgárního vtipu: záchodu a jeho obsahu. Inteligentní ani zábavný humor se tu nedá najít, spíš jen zhnusení a odpor. Většinou taky nedůvěra a mnohdy i vztek (vztek z toho, jak vůbec může autor divákovi předložit něco takovýho). Bohužel kvůli Americkýmu koláči vznikl v mnoha zemích fenomén teeny komedií o podstatě hovna (Erasmus, Snoubordéři atp.) a já upřímně doufám, že už to odeznělo. (2006) Tenhle styl humoru jsem nikdy nesnesl, a to ani v patnácti, kdy šel tenhle šmejd do kin. (19.12.2005)

Po letech, kdy jsem se tomuhle "fenoménu" víceméně vyhýbal a dával si ho při četných reprízách dohromady z jednotlivých scének, jsem konečně zatnul zuby a vzal to jedním vrzem. A světe div se, ono to nebylo tak zlé ani nechutné nebo zvrácené nebo snad pitomé jak jsem se obával. Spíš to bylo až překvapivě dobré, když vzpomenu na Bullshit a podobné bejkárny, více či méně odvozující svůj původ právě od American Pie. Samozřejmě, žádná překvapení nebo vývoj postav větší než povědomí našeho prezidenta o klimatologii (ten vtip s pěstováním banánů bych sám líp nevymyslel) se nekonají, ale diváka neurazí; obzvlášť s přihlédnutím k cílové skupině:) Takže po příjemném překvapení dám 60%. PS: Až budu zas někdy chtít vidět ze Shannon Elizabeth něco víc než hluboké hnědé oči a zářivý úsměv, mrknu se znova. (20.09.2007)