Lincoln

Přiznám se, že Spielbergovu "biografii památné politické chvíle" - zákulisní boj o prosazení 13. dodatku v Ústavě - plně cením až teď na druhou projekci. Za nádherný komorní vizuál, prvotřídní herectví, skvělý vhled do machinací ve sněmovně, situace za války a osudové hodinky demokracie, tj. nezměrných nároků kladených na jednu velikánskou postavu historie - ve snaze oddálit mír ve prospěch konce otroctví, nehledě na výkřiky o "znegření Ameriky". Látka to není nejlehčí a slušela by regulerní intermise, film je pochopitelně podhodnocen, vyžaduje zájem o téma a stoprocentní pozornost, ale ve vší vážnosti zvládá být zároveň mile humorný (taktika funkce za hlasy, historky, urážky a hašteření poslanců), v součtu top filmařina a Day-Lewis nad zlato. (30.01.2019)

Griffith, Ford, Spielberg. Lincoln. Tři velcí američtí režiséři a jejich verze lincolnovského mýtu. Třebaže Spielberg k Lincolnově osobnosti přistupuje poctivě a uctivě, vytváření kultu a idealizování demokratické myšlenky pro něj není tak důležité jako vtahování diváka do vyprávění. Jde především o strhující politické drama, jehož aktérem byl Abraham Lincoln. Je fascinující sledovat, jak plynule se jeden z nejméně akčních a nejméně epických Spielbergových filmů hýbe vpřed. Jak jsou do sebe jednotlivé scény zaháknuté, jak se pracuje s deadlinem (získat 20 hlasů do konce ledna), jak osobní linie slouží té pracovní. Vykreslování Lincolna jako mesianistické figury, projevující vstřícnost ke všem lidským bytostem bez rozdílu, není hlavní náplní filmu a tato deifikace, děje-li se, nikdy nezastíní ústřední cíl (prosadit dodatek před ukončením války). Dokonce můžeme mít pochyby o „čistotě“ Lincolnova neústupného prosazování spravedlnosti před právem – k přijetí jednoznačného stanoviska nejsme, třeba patetickou hudbou, naváděni tak aktivně jako v jiných Spielbergových socio-politických filmech. Navíc je to Lincolnův „ježíšovský“ sklon sednou si před skupinu posluchačů a začít jim vyprávět příběh, který nejvíc zpomaluje vyprávění. Skutečně je nám tímto dokazováno, že Lincoln je otcem amerického národa, který si mohl dovolit vtipkovat o Georgi Washingtonovi, nebo se již ocitáme na území politické satiry o starším pánovi, který rád povídal, když bylo třeba jednat? Otcovský výklad bude zřejmě vhodnější i pro opakované přejímání dětské perspektivy mladšího syna (včetně velmi chytré vypravěčské kličky ve finále), šlo mi ale zejména o poukázání na nenávodnost Spielbergova přístupu. S pomocí bezchybně vybraných herců a velmi dobově působících obrazů (významotvorné svícení a rozmístění postav, frontální snímání, kdy má každý pohyb své odůvodnění) je budováno zejména chytré drama, které nás drží neustále ve střehu a vyžaduje neustálé propojování souvislostí, a až poté mýtus. 90% Zajímavé komentáře: Marigold, Faidra, Baxt, Kali4, Terzeus (26.01.2013)

Nuda, nuda, nuda....dost jsem litoval, že jsem při výběru filmu vybral zrovna tento. Tak nezáživný film, plný zajímavých herců, výpravy...... jsem dlouho neviděl. Raději bych shlédl dokument, který by se snažil přiblížit okolnosti podepsání 13. článku ústavy. Dle mého názoru to chtělo rozbít nějakou vedlejší linií, např. retrospektivou života Lincolna, jeho mládí, dospívání, proč se tak zaobíral otázkou otroctví, co ho k tomu vedlo, jaké měl zážitky, jací byli jeho rodiče apod. Ve filmu vidíme Lincolna už ve stáří, víme o co se snaží, ale abychom znali jeho motivaci a dozvěděli se o této velké postavě historie víc - to mi chybělo hodně. (27.01.2013)

Tak co hoši, zrušíme to otroctví? Yay or Nay? Lincoln zadumaně hledí. Zákonodárci vyjednávají. Lincoln zadumaně promlouvá. Zákonodárci diskutují. Lincoln zadumaně mlčí. Zákonodárci se hádají. Lincoln zadumaně diktuje dopis. Zákonodárci hlasují. Lincoln zadumaně odchází v dáli. Zákonodárci se radují. Lincoln umírá, tentokrát bez známky zadumání. Řeknu to takhle, pro cílovou diváckou skupinu životopisného historického konverzačního (do prostředí válečného pole se film podívá pouze jednou - hned v úvodu) filmu o slavném americkém prezidentovi a procesu schvalování 13. dodatku americké Ústavy to asi bude dokonalé. Spielberg je mistr svého řemesla, Daniel Day-Lewis mistr svého oboru a oba dva to tady dokazují. Ale upřímně ... koho to u nás /vyjma dejme tomu uměnovědců/ zajímá? Zkrátka pravděpodobně další suchý oscarový vítěz, kterého nebudu mít rád. K dobru nicméně budiž připočteno, že mě to ani chvíli neštvalo aktivně jako Spielbergův předchozí počin. PS: A člověk se celou dobu těší aspoň na ten atentát ... a ono prd. PS2: Stevene, teď už prosím konečně ty roboty. (27.12.2012)

DODATEK K ÚSTAVĚ SPOJENÝCH STÁTŮ. ČLÁNEK 1: OTROCTVÍ I NEVOLNICTVÍ, POKUD NEJDE O VÝKON TRESTU ZA SPÁCHANÝ A ŘÁDNĚ DOKÁZANÝ ZLOČIN, JE ZAKÁZÁNO VE SPOJENÝCH STÁTECH A NA VEŠKERÉM ÚZEMÍ, PODLÉHAJÍCÍM JEJICH JURISDIKCI..... /// …ON, všemi lidmi milovaný… ano, svádí to k úsměvu, k odsouzení z patetismu, ale nechcu to tak brát… TOHLE MÁ BEJ HISTORIE! Lingvistický orgie a tuny politiky. Vlastně jen a jen tuny slov a politiky. Máte na to? (řečnická otázka autora komentáře pro všechny nerozhodnuté potenciální diváky….) A může bejt vůbec hlasování o přijetí víc jak 145 let starýho dodatku drama? ,,TVOŘÍME HISTORII“ ….no tak dobře, ale přes všechen můj zájem o politiku, přes všechny klady a někdy až parádní divadelní herecký výkony – tohle už (zřejmě) nikdy nedám! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu ,,Team of Rivals: The Political Genius of Abraham Lincoln“, kterou v roce 2005 napsala Doris Kearns Goodwin číst nebudu. 2.) Viděl jsem první díl a čekám na pokračování. 3.) Chcu zjistit, jestli Steven trumfnul Timura. 4.) Thx za titule ,,fčelí medvídek“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (10.01.2013)