Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Z hlubin dávnověku až k dnešním dnům zní legendární vyprávění o krásné chovance kláštera Jitce a statečném Břetislavovi, synu českého knížete Oldřicha a prosté pradleny Boženy. Vtipný apokryf, moderním způsobem využívající polohistorickou, pololegendární látku, vypráví příběh zcela netradičním způsobem. V půvabném filmovém obrazu z našich dějin se vrátíme do doby před takřka tisíci lety. Přemyslovci byli jedinou původem českou panovnickou dynastií, která vládla na území dnešní Moravy a Čech v době našeho příběhu. Břetislav, syn knížete Oldřicha a Boženy, prosté ženy, trpí pro svůj neurozený původ po matce a proto, že se narodil mimo manželství. Setkáváme se s ním v době, kdy, coby správce Moravy, vydává se na cesty do sousedních zemí, aby se oženil. V jeho rozhodnutí hraje také roli mocenská politika, svatba s urozenou nevěstou by měla posílit moc rodu. Především ale nechce svému synu připravit takové ponížení, jakého se kvůli neurozenému původu dostávalo jemu… Televizní film natočil podle scénáře renomovaného vypravěče O. Daňka v roce 1974 režisér J. Bělka, který do hlavních rolí, dvou nezkrotných povah Břetislava a Jitky, obsadil Břetislava Slováčka a Elišku Balzerovou. (Česká televize)

(více)

Recenze (63)

VenDulin85 

všechny recenze uživatele

Počátky českých dějin mám ráda, pokud si to ovšem všechno nevymyslel Kosmas o dlouhých zimních večerech... Břetislav, moravský kníže, má po otci původ udatných Přemyslovců, ale protože církev neuznala druhý Oldřichův sňatek s prostou Boženou, je považován za levobočka a tudíž nemůže počítat s tím, že by si ho vzala urozená dívka. Jelikož je ale cílevědomý a má filipa (a víc štěstí než jeho strýc Jaromír, stručně o něm- byl vykleštěn, oslepen, vězněn po většinu svého života a nakonec zavražděn- no není to pech??), unese tedy Jitku, dceru vévody z Bábenberka, aby svůj status vylepšil. Scénář byl spíchnut vtipně a přitom ohromně mile- pasáže, kde Břetislav popisuje Moravu, působí velmi hrdě a vřele (podobný dojem vyvolá jen popis Karla IV. českých zemí v Noci na Karlštejně). Ústřední dvojice nemá absolutně chybu, až si jeden neustále klade otázku, jak to asi bylo doopravdy? Kdyby takto, jsem spokojená. ()

zdeny99 

všechny recenze uživatele

Z těch televizních filmů s historickou tématikou, které Česká televize natočila roku 1974 je Břetislav a Jitka podle mě tím nejlepším. Je to jediný film, který se neodehrává v televizních ateliérech, nýbrž v klášteře. Ten klášter suplují ve filmu románské kostely a krypty ve Stříbrné Skalici, Třebíči, Doksanech a ve Františkánském klášteře v Hájku u Prahy. Ty exteriéry se mi fakt líbily, z čehož nejvíce ta krypta. Poté, co Jitku (Elišku Balzerovou) unesou z kláštera, se už příběh odehrává vyloženě jen v lese, kde si štáb vystačil fakt s málem. Stačili tři herci (Balzerová, Slováček a Řehoř) a malý srub. Přesto místy vznikla zajímavá rozprava mezi těmito třemi herci, z nichž nejvíce perlil Řehoř v roli mniha: "Mnichu, kde se myješ?"... "Proč hned mít? Bůh deštíčkem omyje. Člověk musí si nechat kůru, aby k němu nemohly zlé nemocnosti." Mě zaujala i Balzerová, tou dobou ještě velice půvabná. Když si ji představím, jakou mrdnu hrála o 35 let později v ŽENY V POKUŠENÍ a tady hrála cudnou ženu schovávající se v klášteře, tak se tomu musím smát. [547. hodnocení, 49. komentář, 81%] ()

Reklama

Ampi 

všechny recenze uživatele

Eliška Balzerová jako krásná a hubatá Jitka - Judita Babenberg a Břetislav Slováček jako hrdý nebo pyšný kupodivu také jako Břetislav v nádherném historickém dramatu, kde velmi kvalitní scénář napsal Oldřich Daněk. Třeba uvedu rozhovor mezi moravským knížetem Břetislavem a Mohučským arcibiskupem Bardem, ze kterého by si mohli dnešní i budoucí tvůrci příklad. On tento skromný televizní film strčí do kapsy kdejaké bohaté kinofilmy. A nakonec měl Heidenreich štěstí nebo smůlu? ()

Historik 

všechny recenze uživatele

Dialogy jsou poněkud moderní na dobu, v níž se příběh odehrává, ale komu to v tak povedeném televizním filmu vadí? Nevím, co bych kvitoval nejvíc, zda právě ony dialogy, nebo poměrně "velkorysou" výpravu, nebo vynikající herecké obsazení a přesné výkony, nebo to, jak se Břetislav hlásí ke své (a mé) Moravě. Asi vše dohromady. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Nevím, co Bělku pudilo k obsazení nesympatického Slováčka do hlavní role, snad jen to vhodné jméno. Naštěstí je Balzerová skvělá, s čímž se u ní vlastně automaticky počítá. Výborný je i Řehoř. Takže pro mě z toho vzniknul Zdeněk a Eliška. Značně rozčarována jsem z Fišerovy hudby, která působí rušivě, zdá se mi, že jinak vždy přesný Fišer se tentokráte vůbec netrefil do rytmu dechu filmu. Slováček naštěstí alespoň mluví Brabcovým hlasem, škoda, že místo něj není Brabec kompletní. Scénář a režie jsou velmi vydařené. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (6)

  • Vedúci produkcie bol Jan Balzer, neskorší manžel predstaviteľky hlavnej ženskej role Elišky Havránkovej-Balzerovej. Tá si ho dva dni po filmovej svadbe s Břetislavom (Břetislav Slováček) zobrala za manžela. Neskôr sa dohadovala s produkciou, či v titulkoch bude ešte Havránková alebo už Balzerová. (Raccoon.city)
  • Na divokú jazdu na koni spomína Eliška Balzerová (Jitka), ktorá si sadla na plavého koňa menom Hubert. Keď padla klapka, kôň sa splašil, divoko sa rozbehol a snažil sa herečku striasť. Zastavil až na námestí, kde to poznal. Tam si ju potom filmári vyzdvihli. (Raccoon.city)
  • Väčšina hercov musela kvôli natáčaniu zvládnuť jazdu na koni. Nebáť sa koní sa herci učili dva mesiace v jazdiarni a po okolitých lesoch a lúkach. Zábery so zvieratami sa nezaobišli bez rád expertov. Tými boli členovia TJ Žižka vo Štyroch Dvoroch, ktorí sa napokon objavili aj v komparze. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama