Control

Myslel jsem, že tento film nebude moje parketa, ale opak je pravdou, velice se mi líbil, hned bych si to s ním vyměnil akorát, nakonci bych se asi neoběsil a tolik nekouřil, abych byl přece dobrý zpěvák a dostal se na špici pop music:-) (26.04.2008)

Někdo tu zhodnotil suše Control jako tuctovou biografii.. Jistě se drží některých obvyklých vláken podobného žánru, přesto sama hodnotím film jako opravdu originální. Střih a netradiční záběry skvělé(!),.. nejedna scéna podle mne dokáže navodit víc pocitů než celý scénář dohromady, kde některé doslovné linky působily poněkud "filmově"(?). Film je neuvěřitelně přístupný, je ale i ždíbek artový pro jakožeintelektuály. A ačkoli opravdu mohl opravdu obsahovat více informativních propojení přesto (nebo právě proto?) se mi styl i tempo vyprávění velmi líbil. Úžasnou atmosféru navíc dotváří zářivé herecké výkony především hlavních dvou představitelů. (29.05.2008)

Corbijnovi se povedlo neuvěřitelné - dokonale vystihnout okolnosti vzestupu a pádu jedné kultovní kapely. Film s tak hutnou atmosférou jsem už dlouho neviděla. Černobílý obraz dodává ještě větší a naléhavější depresivní pocity, až mi z toho šel mráz po zádech. Přestože vizuální podoba Sama Rileyho s Ianem Curtisem není až tak markantní, gesta a pohyby ji naprosto vynahradily. Kvalitní pocta mladému zpěvákovi, který svůj zápas s démony prohrál. Control je povinnost pro fanoušky a obohacení pro hudební nadšence. (04.12.2008)

Ve svém žánru ničím tolik nevyniká, ale je to dobrý film plný silných a zajímavých momentů a skvělé hudby. (13.02.2009)

Příběh člověka, kterému nemoc úplně rozhodila život. Na léčbu se vykašlal a místo milého, hodného, místy zamyšleného člověka se pomalu stávala laxní nešťastná bytost. Stačilo by tak málo, brát pravidelně léky a hlavně bojovat, člověk se naučí žít s čímkoli.( vzít si život zbabělci nedokáží, je to velká škoda, že to tak brzy vzdal).Sam Riley byl úžasný, to černobílé provedení podbarvilo tento smutný příběh a nikdo už nemůže vzít Joy Division, že jejich hudba byla silná a nadčasová a to i díky originálnímu projevu Iana Curtise-člověka s krásnýma, smutnýma očima. (03.03.2010)

Ze začátku jsem si říkala, že to vidím tak na tři hvězdičky. Po polovině filmu jsem v duchu zvyšovala na čtyři a teď dávám pět, Control si to zaslouží. Sam Riley zahrál Iana strašně dobře, prostě jsem mu to věřila, a to zahrát podobnou roli bez zbytečné podbízivosti a přehrávání určitě nebude jen tak. Také bych chtěla pochválit to, jak inteligentně byla do filmu zapracována hudba - viděli jsme koncerty naživo, slyšeli texty písniček, které vždy ve správný čas připomínaly, že člověk píše o tom, co žije - ikdyž (a možná právě když) se mu nežije zrovna nejlépe. Navíc, hudba Joy Division opravdu patří do mého šálku kávy... tento film mi hodně připomněl osudy dalších lidí, kteří na svou hudební kariéru doplatili životem. Jestli se dřív muzika dělala jinak a tohle k tomu prostě patřilo, nevím. Možná. - Možná právě proto, jak nadoraz a vážně se brala, byla tak zatraceně dobrá... ...jo, o tomhle by se dalo ještě hodně diskutovat... (07.06.2010)

New Order som spoznal skôr, ako Joy Division (objavil som ich až vďaka seriálu Ženy z rodu Gilmorovcov). Ian-Sad(e) soldier of love. Riley zahral Curtisa úžasne. Ďalej nech prehovoria iba slová tej mojej naj od Joy Division:" When the routine bites hard And ambitions are low And the resentment rides high But emotions won't grow And we're changing our ways Taking different roads Then love, love will tear us apart again Why is the bedroom so cold Turned away on your side? Is my timing that flawed Our respect run so dry? Yet there's still this appeal That we've kept through our lives Love, love will tear us apart again Do you cry out in your sleep All my failings exposed Get a taste in my mouth As desperation takes hold Is it something so good Just can't function no more? When love, LOVE WILL TEAR US APART again" (18.07.2010)

TOP10 Pokud se da mluvit o lasce k filmu, pak si ji predstavuju jako vztah, ktery jsem si nyni vytvoril k tomuto snimku. Excelentni hudba a vykon hercu (Sam Riley, Samantha Morton, Toby Kebbell, ale i ostatnich), vynikajici pribeh, ktery Anton Corbijn dobre uchopil. Cernobila vyzdvihla obsah filmu, ktery vypravi o hodne vecech a skutecnostech, pro ktere ja slova moc nenachazim. proto - Citace kleopatra: "Měl hudbu, lásku, slávu, přesto byl na sebe sám a ta osamělost neřvala, jen tak tiše černobíle sténala a to bylo to, co se mi na Control moc líbilo." (27.02.2011)

I have no control anymore. │PS: I'm a little scared.. (23.03.2018)

2 hvezdicky jsou predevsim za obraz a herecky vykon a pul hvezdy za hudbu. Zbyvajici pul hvezdy k memu hodnoceni je kdesi v nekonecnu obihajici kolem jmena Joy Division. Do shlednuti toho filmu jsem o Joy Division vubec nic nevedel a neznal a po shlednuti filmu ani nemam sebemensi nutkani na tom neco menit :) (03.03.2008)

Corbijn měl zůstat u svých videoklipů (mimochodem výtečných) a nepouštět se do autobiografického profilu s tolika možnými přesahy. Vzniklo dílko, které popisným přímočarým způsobem sleduje cestu dolů nadějného frontmana skupiny Joy Division. Scénář Curtisovy manželky si zprostředkovaně všímá jeho traumatických pocitů, režisér zas tlačí dopředu hudební kariéru. Zmítání mezi dvěma ženami, rozklad osobnosti, vnitřní svět citlivého člověka... Nic z toho nejde do hloubky, jen lehce klouže po povrchu. Delirické vystupování na pódiu je spíš na odiv. Velkým plusem je herecké obsazení; obě hlavní postavy své party zahrály dokonale a zejména Sam Riley JE Ianem Curtisem. (15.12.2008)

Hodně kvalitní snímek o leadrovi Joy Division, nemá vynucenou pachuť jako třeba Ray, moc příjemná podívaná. 80 % (17.10.2009)

Básník Ian Curtis se stal mým oblíbencem právě po tomto filmu, trošku mě zklamalo, že jiné vyýborné písně JD jsou odhozeny na vedlejší kolej a vše hudebního v tomto filmu je založeno na She´s Lost Control (z toho název) a Transmission, trošku očekávané momenty- desky Iggyho Popa a Davida Bowieho a setkání na koncertu Sex Pistols, nicméně perfektní herecké výkony, ztvárnění doby a výborný scénař (trošku přiklášlený ale budiž)... Jeden z mých oblíbených (06.01.2010)

Mylsim ze chvilami ustrihnut a skratit aspon o 20 minut by filmu neuskodilo. Zato soundtrack si zaobstaram. 70% (22.04.2008)

I když naprostý neznalec, vypravila jsem se s přítelem do kina a čekala co se bude dít. Ty 2 hodiny ve mě zanechaly nedefinovatelný pocit vytrhnutí se z reality a začala jsem blíže zkoumat Ianovu osobu. Po několikahodinové studii jsem ale došla k závěru, zasvěcení prominou, že Sam Riley na mě působí opravdověji než skutečný Ian. Možná je to onou vychvalovanou obrazovou složku filmu. Určitě stojí za to vidět, poslouchat a nechat se unášet hudbou, která předběhla svou dobu. (16.10.2008)

Myslím, že by si film zasloužil pět hvězdiček, ale celkově pochmurné ladění a skutečnost, že už si ho nikdy nepustím, abych nezničila věšák na prádlo své rodiny, mne nutí dát čtyři. Joy Division není můj šálek kávy, přesto mne film oslovil hluboce a příběh Iana Curtise nemohl být podán sugestivněji. Kombinace jeho talentu, choroby, omezené možnosti ji léčit, chybného manželství a stravující hudby nemohla skončit jinak. Černobílé snímaní, reálie britského maloměsta a staré, omšelé rekvizity, díky nimž snmek působí poněkud bezčasově, umocňují depresivní dopad na jakéhokoli diváka, i takového, který má radši Radúzu. (16.01.2009)

Obrazove orgie... (30.03.2009)

Je to na pomezí 4* a 5*. Hodně dobrý životopisně depresivní film člověka, kterého jsem neznal, tak samo jako jsem neznal skupinu Joy Division. Černobílá barva filmu hodně sedí, Sam Riley zahrál fantasticky. Film nemá hluchá místa a dobře šlape. Celkově to u mě na 5* není, ale jen z důvodu, že mě to neuzemnilo tolik jako filmy, kterým jsem 5* dal. Jinak filmu není moc co vytknout technicky, ani herecky. Škoda takových lidí, ale jeich genialita se často kloubí s šílenýma depresema a málokdo z nich to ustojí. (07.06.2009)

Pro mě jeden z nejinspirativnějších filmů vůbec. Vyvedená biografie kultovní kapely s přesvědčivými herci, zručnou "fotografickou" kamerou, podmanivou hudbou ... a navíc ve slušivém černobílém hávu. (28.01.2011)

Control je naprosto důstojnou biografií v tom nejlepším slova smyslu. Vedlejší postavy nezůstávají pouhými neživými črtami dokreslujícími postavu hlavní, byť na ni je po právu pozornost zaměřena nejvíce. Samovi Rileymu se totiž podařilo splynout s postavou Iana Curtise tak věrně, že prostřednictvím svého hereckého výkonu dokáže oslovit i diváka tvorby Joy Division neznalého. Film se drží faktů ať už při vykreslování života hrdiny, či života jeho kapely, avšak přesto působí nesmírně poeticky, byť pracuje s poměrně prostým obrazovým vyjádřením. Hlavní střet leží mezi Ianem, vězněm sama sebe, který nedokáže fungovat tak, jak jeho okolí vyžaduje. Nemožnost překlenutí této propasti s postupem času jen sílí a vrcholí. Love will tear us apart. (Again.) (10.05.2011)