The Cake Eaters

Z daného tématu by šlo určitě vytěžit i mnohem víc. Příliš mi tam nesedla ta druhá linka - vztah seniorů, až moc odváděla pozornost od hlavní linky. Docela bych bral, kdyby film byl podán více emocionálně - třeba kdyby v něm nakonec Kristen zemřela, myslel jsem si, že to tak i bude, ale bohužel. Takhle tenhle film působí jenom jako lehký větříček, na který nezapomenu díky své vyjímečnosti, ale pouze díky Kristen Stewart, které mi bylo vážně líto... (20.07.2009)

Nenápadný, skromný, malý film s velkým nábojem v sobě. Jedna z pistolnic, Mary Stuart Masterson, ze svého koltu vystřelila citlivý a laskavý filmový projektil, který dokáže diváka vzít za srdce a dokáže mu nastínit, že i ten nejtemněji vyhlížející život může přinést světlé okamžiky. O Friedrichově chorobě jsem jaktěživ neslyšel, díky brilantnímu výkonu Kristen Stewart však o jejích svalových symptomech vím mnoho. Kristen svět nezávislých filmů opravdu svědčí a dokazuje, že hrát umí, jen potřebuje tu správnou příležitost. (29.05.2013)

Už u filmu Speak z roku 2004 jsem si uvědomila, že je Kristen dobrá herečka, hodně lidí si řekne "To je ta ze Stmívání, bože." a to je škoda, protože ona je skutečně víc. Tady je to perfektně vidět, pokud vás nedostala nějakou jinou rolí, tak touhle určitě. Celkově je to dobře natočené drama o dvou rodinách a jejich trápení. Obsazení herců se mi líbilo. Nemám co vyčíst, 4*. (16.08.2012)

Příjemný, jednoduchý film o silných emocích, které ovládají každodenní život lidí, o malých, ale důležitých věcech, které ze života dělají něco nádherného, o blízkosti a vzdálenosti - krásné, prosté svědectví s teplým nádechem opravdové jižanské atmosféry. Kdo jiný než Mary Stuart Masterson jako tvůrce. Není to sice až tak působivé jako Fried Green Tomatoes, ale má to vykročeno po stejné cestě. (24.05.2009)

Film se bohužel neobejde bez několika klišé (stříhání vlasů, rozpažení na motorce, úvodní a závěrečné sekvence "domácího videa") a v principu se v něm vlastně nic neděje, ale právě tahle civilnost a přízemnost působí velmi uvěřitelně a blízce. Potěšující je i fakt, že se jedná prakticky o jedinou roli Kristen Stewart, v níž je nucena opravdu hrát a vcelku ji to jde (dívím se, že nemá našlápnuto k ceně akademie, když hraje postiženou - satira). Je to jeden z těch filmů, co vás nenásilně ponoukne k tomu nestěžovat si nad vlastními útrapami a brát život jaký je, pokud tohle vyhledáváte přidejte si hvězdu. (04.09.2009)