Česká soda

Česká soda je fenoménem své doby, kdy z naděje a čistého nadšení po příchodu kapitalistické demokracie byla vytvořena jedinečná společenská nálada a na svět přišlo mnoho zajímavých filmových a televizních projektů. Jméno Fero Fenič, nejdůležitější postavy v pozadí, je zárukou kvalitního a nevšedního zážitku. Nejvýraznější osoby, utvářející celkový rámec a duch zábavy, jsou Petr Čtvrtníček a Milan Šteindler. Humor se odráží v specifických šlépějích jimi prosazovaného druhu vtipu a vynalézavosti. Černý humor a provokativní společenská a politická satira nejsou vybíravé ve svém cíli a poslání a neušetří žádnou orientaci, pohlaví, či vyznání. Vedle důmyslných a úchvatných vstupů je přítomno i několik pokleslostí, které snižující celkovou úroveň. Postupem času se tato hluchá místa vytrácela, ale nikdy nezmizela úplně. Petr Čtvrtníček bude vždy synonymem neurvalého televizního reportéra a moderátora zpráv a aktualit, dvojice Milan Šteindler a David Vávra zase svéráznou metodou vyučují německý jazyk v nejpraktičtějších situacích. Bez zábran a bez slitování. Z dalších osob: původní moderátor zpráv Vlastimil Zavřel, původní asistentka moderátora Viktorie Kafková, moderátor jednoho dílu Petr Vacek, výrazný reportér Vlado Štancel, loutkovodič Bohumil Klepl a mnoho a mnoho dalších, kteří svým malým kouskem přispěli do pestrobarevné mozaiky nemilosrdné společensko-politické satiry. Občas je zapotřebí znát dobové reálie, ale i bez těchto vědomostí jde o ztřeštěnou zábavu a na svou porci pobavení si přijdou i závistiví škarohlídi. Uráží, popichuje a vládne světu, kde každá situace i čin mají svoji reflexi nadhledu a odlehčení i znevážení. Ta specifická doba se již nevrátí a osobitý pořad Česká soda s nostalgií připomene čas naděje a radostného nadšení ze života. (05.02.2017)

I přes některé slabší skeče (Chcete mě?) se jedná se jedná o nejlepší satirický pořad devadesátých let. Česká soda reagovala na aktuální situaci, takže mladší ročníky můžou mít menší potíže s orientací. Co naopak vůbec nezestárlo, jsou reklamy, především ty, které měly "rasistický" a "nacistický" podtext. Petr Čtvrtníček, Milan Šteindler a David Vávra si skutečně nebrali servítky. V dnešní politicky korektní době je bohužel nemožné něco podobného natočit. (15.10.2008)

Moderátor: Reportáž live. Neradi přerušujeme reklamní bloky zpravodajstvím, ale právě jsme dostali zprávu o závažném trestném činu a naše kamera je přímo na místě. Karle, slyšíš nás? Reportér Karel: "Ano, už je to v pořádku, slyším vás, slyším". Moderátor: "Tak co se tam vlastně stalo?" Reportér Karel popisuje a ukazuje krví postříkané zdi jednoho bytu: "Jsme v Písecké 20 a stala se hrozná věc. Hrůza. Holčička malinká leží tady úplně brutálně zavražděná, tak jsme se sem rozjeli a můžu vám říct, že ty záběry nejsou úplně příjemné, je to hrozné. Docela mi běhá mráz po zádech, protože je to tady i s pohlavním zneužitím a to už je hnus." Moderátor: "A má už policie nějakou stopu nebo jak to tam vlastně vypadá?" Reportér Karel: "V tuto chvíli to tady vypadá jako u řezníka, protože rány byly vedené značnou silou. Policie nevím jestli má nějakou stopu, protože je mi úplně zle". (Reportér to všechno ukazuje a je mu skutečně asi zle. Obrací se s mikrofonem na další přítomnou holčičku). Holčička: "Já jsem s ní seděla v lavici. S Áďou". Reportér Karel: " V které lavici? " Holčička: "U okna ". Reportér Karel: "To jsou zatím postřehy nájemníků. Všude se tu válejí kusy masa a až budu mít nějakou novinku, tak se přihlásím". Moderátor: "Já sice nejsem cimprlich, Karle, ale musím ti dát za pravdu, je to hnus." (01.01.2009)

"Česká soda" se z počátku rozjíždela velmi pomalu. Humor byl ještě takový neohrabaný (zvláště první díl) a tvůrci pořádně nevěděli co si mají dovolit a co ne. Postupem času se humor vybrušoval, zmizly jakékoli zábrany a na svět přicházela jedna kultovní scéna za druhou. "Českou sodu" mám rád a čas od času si ji pouštím. Ovšem ani ona se neubrání nevyrovnanosti. 80%. (31.01.2009)

Neuvěřitelný pořad s vtipy často silně přesahujícími hranici politické či jiné korektnosti. Jeden za všechny: Já jsem si vyrobil takového malého člověka, takový malý lidský bonsai. - A k čemu je takový malý člověk dobrý? - No, já si vždycky vyjdu na zahrádku a takhle si stoupnu nad toho malého člověka a on je pode mnou vlastně takový malý untermensch. - Podčlověk.......ale jaké to má výhody? - No, já jsem potom nad ním takový velký übermensch. - Hmm nadčlověk, to je zajímavé, pojďme se ale podívat dál. Vy jste znám jako pěstitel ovoce, v čechách pěstujeme jablko roku, je tomu tak i u Vás v Německu? - Nein, my pěstujeme das Reichsapfel, Říšské jablko! - To je jistě velmi národní. Vy jste však znám také jako sběratel, přinesl jste nám ukázat část své velké sbírky. - Ano, já sbírám v podstatě všechno. Toto jsou vlasy, zuby, brýle, boty a toto je zub času. - A k čemu je takový zub času dobrý? - No takový zub času hlodá a hlodá a hlodá............................. (09.05.2009)