Thor

Když jsem se před několika týdny bavila s Patrickem Doylem, popisoval mi nadšeně Thora, ke kterému zrovna skládal hudbu, a tvrdil, že ho z pohledu diváka považuje za velmi podařený film. Ačkoliv jsem měla víru v jeho pravdomluvnost (označit některé své bývalé projekty za špatné se rozhodně nebál) i úsudek (jeho filmový vkus mi seděl), nějak jsem si nedokázala představit, jak z toho, co ukázal trailer, může vzniknout něco pozitivního. Teď už rozumím. Kenneth Branagh totiž při budování svého prvního skutečného velkofilmu prokázal, že většinou operuje s desetinásobně nižšími rozpočty, a více než na velkolepé bitvy ala Michael Bay tak vsadil na svou oblíbenou situační komiku (nabízí se srovnání s Mnoho povyku pro nic) a místy až Shakespearovsky vypjaté scény (král a jeho dva synové). Hlavně jeho zásluhou se tak Thor z běžného letního popcorňáku stává velmi příjemnou a netradiční pohádkou, která v té záplavě Marvel filmů valících se nyní do kina rozhodně nezapadne. Po dlouhé době přichází komiksový film, u kterého mi stopáž nepřišla přemrštěná a klidně bych snesla nějaký delší director's cut. (S tím by měl mít ostatně Kenneth po čtyřhodinovém Hamletovi hodně zkušeností.) Zkrátka a dobře ten nejshakespearovštější a nejvtipnější filmový Marvel, co jsem kdy viděla. Zcela vážně uvažuju, že si na něj tady v Británii do kina zajdu ještě jednou. | Dodatek 22. května 2011: Thor podruhé. Tentokrát už jsem se tolik nesmála vtipným narážkám (přece jen jsem si polovinu gagů stále pamatovala), zato jsem si znovu užívala budování oné marvelovské galaxie, ve které se všechny filmy navzájem propojují a federální agent tak při pohledu na obřího robota pronese: "Is that one of Stark's?" V tomhle duchu je také velmi zábavné sledovat, jak se při podobných marvelovských narážkách zasměje vždy jen část kina a jak 4/5 diváků odejdou hned během první minuty závěrečných titulků. Těch, kteří vědí, že sáhodlouhým seznamem lidí, kteří se na filmu podíleli, příběh ještě nekončí, je málo a onu poslední (po-titulkovou) scénu filmu s Hiddlestonem, Skangardem a Jacksonem nás tedy vidělo asi jen dvacet. Thor will return in The Avengers a já už se teď těším. (25.04.2011)

Nad Ass-gardem se schyluje k Homoragnaroku. A bodejť by ne! Vymydlení a naondulovaní Assové v kostýmech jako z gaykarnevalu se špičkují s ledovými obry, kterým ukradli holomráz a z Ódina se stal pacifistický Ghándí, jehož jediným cílem je věčný mír a láska mezi bohy a potvorami. Valhalla mu těžce zeje, protože každý Viking, co se tam kdy dostal, se raději nechal rychle pokřtít a riskl to v křesťanském pekle, kde u brány zajisté nestojí vyteplený dvoumetrový negr ve zlatém brnění s žužu módními kontaktními čočkami a kde nemusí nastoupit v bitevním šiku po boku rachitického ťamana, který svou přítomností dokonale naplňuje hollywoodskou rasovou kvótu. No, naštěstí je tu Thor! Bez trička sice vypadá jako stažený králík, co si zrovna odskočil z reklamy na spodní prádlo Victoria Secret a jeho heterosexualita je prudce diskutabilní, nicméně zato má Mjölnir, strašlivé bojové kladivisko, které určitě s pištěním vyrval z ruky přihřátého renesančního umělce, jenž s ním dotesával jemné detaily "monstrózních" přirození antických soch. Takový ultradrsný macho si nezaslouží nic menšího, než genderově vyvážit hustě přehrávající Portmanovic obludkou! Kennetha určitě nakrmili historkou, že tuto taškařici pro poďobané pubescenty objevili archeologové v latríně jednoho domu v Henley street ve Stratfordu, a když z ní odstranili nánosy hoven, zjistili nade vší pochybnost, že se jedná o prvotinu šestiletého Williama, který se již v tomto útlém věku snažil popsat podivnosti v státě Dánském. Akorát na to ještě neměl lebku. A mě nezbývá, než závěrem parafrázovat Třetího Ríšu: "Království za pořádně temnou komiksovou adaptaci s přístupností R a horší..." (08.08.2011)

Dám všechno na světě za jeden výlet do Asgardu. To, co kamera (a zvláštní efekty) ve spojení s epickým soundtrackem předvádí ve výpravnosti, převyšuje všechno, co jsem za hodně dlouhou dobu viděl a každý záběr ukazující mi kousek Thorovy domoviny téměř dojímá svou velkolepostí. Branaghovi nakonec vyšlo všechno, na co jen sáhl. Herci se sešli bez výjimky skvělí (trochu překvapivě vládne Tom Hiddleston), dramatická linka kraleviců nedá vydechnout, akce jakbysmet a romantický podtext najednou není jenom podtext. Zkrátka uchvacující komiksová adaptace, která dost zrádnou látku představuje v sebejistém marveláckém světle a chuť na Avengers stupňuje na těžko udýchatelné maximum. (04.05.2011)

Viz Radek99. Možná je mé zklamání způsobené přílišným očekáváním na základě slušných až nadšených ohlasů, ale i když jsem čekal jenom oddechový letní blockbuster, překvapilo mě, jak moc je to myšlenkově mělké a snadno zapomenutelné. Jediným kladem je nadhled Kennetha Branagha, který si moc dobře uvědomoval, jakou stupiditu točí, a nebral se moc vážně. Na druhou stranu toho žánrového balastu a patosu je tam na můj vkus příliš. Opravdu jsem nečekal, že se mi víc budou líbit Snyderovi Strážci... Celkový dojem: 40 %, a to ještě směrem k plusu ovlivnila mé rozhodování půvabná Natalie Portman. (06.10.2011)

Thor je fajn, ale 3D je fakt zbytečný, stejně jako dabing. Z drobností mě potěšilo hádání, jestli jsem opravdu viděl Jeremyho Rennera, Rene Russo v malé roličce hrdinovy matky a taky Foo Fighters a jejich Walk ve scéně v hospodě a poté v závěrečných titulcích. Mně prostě stačí někdy málo. P.S. S dvouletým odstupem ještě příjemnějši zážitek než v kině a těšení se na dvojku. (27.04.2011)